Růže arkansaská

Jak číst taxoboxRůže arkansaská
alternativní popis obrázku chybí
Růže arkansaská (Rosa arkansana)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod růže (Rosa)
Binomické jméno
Rosa arkansana
Porter, 1874
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pupen růže arkansaské

Růže arkansaská (Rosa arkansana) je opadavá, nenáročná, nízká, původem severoamerická keřovitá dřevina. Roste v suchých prériích a počátkem léta hojně kvete 5 cm velkými růžovými květy a na podzim z nich tvoří červené šípky.[1][2]

Rozšíření

Druh s původním areálem ve Spojených státech amerických na Velkých planinách a po východním okraji Skalnatých hor se druhotně rozšířil na severovýchodní pobřeží Spojených států i na jihovýchod Kanady. Je považován za samovolně se šířící až invazní druh. Preferuje otevřené, písčité pláně a mimo ně se vyskytuje také v hornatých prériích, na vrcholech kopců, skalnatých výbězích, pastvinách, opuštěných polích, v lesních lemech i podél železničních tratí.[1][3]

Ekologie

Růži arkansaské nejlépe vyhovují místa s plným osluněním, spokojí se však i s polostínem, kde ale bude méně kvést. Nejlépe roste na propustné půdě průběžně vlhké a zásobené živinami, běžně však v přírodě žije v půdě suché, neúrodné, hlinité, písčité či kamenité, slabě kyselé až zásadité. Vzrostlí jedinci dobře odolávají suchu, jejich větve ale málokdy vytrvávají déle než několik let, obvykle brzy usychají a jsou nahrazovány novými výhonky rašícími z kořenů. Dřevina kvete koncem jara a počátkem léta po dobu asi třech týdnů, jednotlivé květy obvykle jen dva až tři dny. Plody dozrávají v pozdním létě nebo počátkem podzimu. Na mírné spasení domácími nebo volně žijícími býložravci reaguje svým rozrůstáním. Často se kříží s okolo rostoucími druhy. Ploidie růže arkansaské je 2n = 28.[1][4][5][6]

Popis

Jedná se o nízký, opadavý, hustě ostnitý keř vysoký 50 až 100 cm s větvemi přímými, klenutými nebo poléhavými. V mládí mají kůru matně červenou až purpurovou, jsou ostnité nebo řidčeji štětinaté a střídavě porostlé lichozpeřenými, 5 až 10 cm velkými listy s řapíky. Listy mívají devět až jedenáct kýlnatých, eliptických až obvejčitých lístků, které bývají dlouhé od 2 do 4 cm a široké 1 až 2 cm, u báze jsou klínovité a na konci tupé až zaoblené, po obvodu ostře pilovité, na svrchní straně tmavě zelené, lesklé a na spodní světle zelené, lehce pýřité. Palisty velké 10 až 25 mm jsou zubaté a někdy žláznatě brvité.

Světle červené květy mají v průměru 4 až 5 cm, vyrůstají na koncích větví samostatně nebo ve svazečcích až po šesti. Jsou voňavé, oboupohlavné, pětičetné, mají krátké vzpřímené stopky s jedním či dvěma široce kopinatými listeny. Květy mají kulovitou, lysou, nežláznatou češuli. Kališní lístky jsou zelené, 13 mm dlouhé, kopinaté, žláznaté, nazpět zahnuté a vytrvalé. Korunní lístky jsou jednoduché, růžové a vzácně i bílé, 20 až 25 mm dlouhé, obsrdčité. Žlutých tyčinek je v květu asi 120, žluté čnělky s bliznami jsou kratší a nevystupují z květu, pestíků je mnoho, lysý semeník je spodní. Květy nemají nektar a nabízejí svým opylovačům, čmelákům, včelám a různým broukům pouze pyl.

Plod vzniklý z opyleného květu je červený, lysý, kulovitý až hruškovitý šípek asi 10 až 15 mm dlouhý se vztyčenými kališními lístky. V čase zralosti je uvnitř téměř suchý a obsahuje několik oválných, světle hnědých 4 mm velkých semen.[1][4][5][6][7]

Rozmnožování

Růže arkansaská se rozmnožuje ze semen, která nejčastěji rozšiřují ptáci konzumující výživné plody. Semena špatně klíčí, mnohdy až po několika letech uložení v půdě, tuto dobu může zkrátit skarifikace semen. Růži lze také úspěšně rozmnožovat řízky z polovyzrálého dřeva s patkou starého. Po zakořenění vytvářejí rostliny hluboký dřevnatý kořen, pokud nenarazí na kameny, může sahat až tři metry hluboko, včetně rozrůstajících se podzemních oddenků, z kterých raší nové rostliny a tak vznikají celé kolonie.[8]

Využití

Šípek obsahuje vitamíny A, C, E, rozličné flavonoidy, stejně jako esenciální mastné kyseliny. Pro svůj malý obsah dužiny je spíše vhodný k sušení než k výrobě džemů a marmelád. Semena po rozdrcení jsou vhodným zdrojem vitamínu E. Suchý drcený kořen má schopnost zastavovat kapilární krvácení, odvar z něho léčí krvácející rány a svalové křeče.[5][8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d BERGMANN, Karel. BOTANY.cz: Růže arkansaská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 11.10.2013 [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Dendrologie.cz: Růže arkansaská [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Rosa arkansana [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 11.2018 [cit. 2019-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  4. ↑ a b CHAYKA, Katy. Minnesota Wildflowers: Rosa arkansana [online]. Minnesota Environment and Natural Resources Trust Fund, Minneapolis, MN, USA [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c LEWIS, Walter H.; ERTTER, Barbara; BRUNEAU, Anne. Flora of North America: Rosa arkansana [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b HAUSER, Alan S. United States Department of Agriculture, U. S. Forest Service, Fire Effects Information System, Washington, DC, USA, rev. 2006 [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GLEASON, Henry A.; CRONQUIST, Arthur. Rosa arkansana [online]. New York Botanical Garden, Bronx, NY, USA, rev. 1991 [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  8. ↑ a b Plants For a Future: Rosa arkansana [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj