Rácovice

Rácovice
Centrum Rácovic s kaplí
Centrum Rácovic s kaplí
Znak obce RácoviceVlajka obce Rácovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Jemnice
Obec s rozšířenou působností Moravské Budějovice
(správní obvod)
Okres Třebíč
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°1′16″ s. š., 15°41′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 116 (2023)[1]
Rozloha 7,21 km²[2]
Katastrální území Rácovice
Nadmořská výška 463 m n. m.
PSČ 675 32
Počet domů 48 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Rácovice 45
675 32 Třebelovice
racovice@email.cz
Starosta Ing. František Zvěřina
Oficiální web: www.racovice.cz
Rácovice
Rácovice
Další údaje
Kód obce 511307
Kód části obce 169471
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rácovice (dříve Raczowicz, Racžovitz, Ratzowitz, Raczovic, Racžiowitz, Ratschowitz[4]) jsou obec v okrese Třebíč. Leží asi 8,5 km na východ od Jemnice na říčce Bihance.

Sousedními obcemi sídla jsou Třebelovice, Dědice, Komárovice, Kojatice, Moravské Budějovice a Budkov.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354; roku 1355 ji měl v držení Ctibor z Rácovic. Název pochází od osobního jména Rác. Pánové z Rácovic vlastnili vesnici až do 15. století, v roce 1464 se majitelem vesnice stal druhý manžel vdovy po Jaroslavovi z Rácovic, Jan Hroch z Pošny, následně pak byl majitelem vesnice Jindřich Hroch z Pošny, v roce 1507 se Jindřich spolčil s Janem z Heraltic. Nicméně v roce 1510 získal vesnici Jan starší z Ludanic, který zemřel v roce 1530 a v roce 1537 zakoupil Rácovice Jan Zajímač z Kunštátu a následně pak bratrům Tasovi a Petrovi Bošovským z Polanky a posléze zakoupil vesnici Zikmund Oslavický z Jemničky. Následně roku 1542 zakoupil vesnici Jan Zahrádecký ze Zahrádek, roku 1589 jeho potomci prodali Rácovice, pustou vesnici Bořečkovice a půl vesnice Zvěrkovice Magdaléně Miškové ze Žlunic, která hned roku 1590 prodala vše dceři Voršile Zahrádecké ze Zahrádek. V roce 1633 prodala Krescencie Říčanská ze Zahrádek vesnici Fridrichovi Jankovskému z Vlašimi a Rácovice tak připadly do jemnického panství.[5] Kolem roku 1670 byla zničena tvrz v Rácovicích.[4]

V roce 1736 zemřel Maxmilián Arnošt Jankovský, majitel Jemnice, dalším majitelem panství byl až v roce 1755 Maximilián Daun. V roce 1775 při nevolnickém povstání se ho zúčastnili i rácovičtí poddaní. Dalším majitelem panství se v roce 1815 stal Filip Stadion a hned v roce 1826 získala panství hraběnka Tranttmansdorfová, která však prodala v roce 1841 panství Alfonzovi Pallavicinovi. Ten nechal v Rácovicích postavit ovčírnu a zřídit palírnu. Pallavicinové vlastnili panství až do reforem v roce 1848.[4]

V roce 1877 získal dvůr, palírnu a škrobárnu brněnský podnikatel Emberger, v roce 1896 bylo rozhodnuto, že nedaleko obce mělo stát nákladní nádraží na nově vybudované trati z Jemnice do Moravských Budějovic. V roce 1901 byla ve vsi postavena kaplička sv. Cyrila a Metoděje. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována a bylo zřízeno veřejné osvětlení. Po skončení druhé světové války bylo roku 1952 založeno v obci JZD, to se pak roku 1971 sloučilo s JZD Československosovětského přátelství v Třebelovicích. Po revoluci se pak změnilo v Zemědělské družstvo Třebelovice a vesnice se osamostatnila.[4]

K roku 1927 činila rozloha obce 723 ha, domů bylo 47 a obyvatel 267. Přiškolena a přifařena byla do Velkého Újezda vzdáleného 1,5 km jižním směrem. Poštou spadaly Rácovice k Třebelovicím. Podle údajů sčítání lidu v roce 1901 měly Rácovice 48 domů, 241 obyvatel, všech národnosti české, katolického vyznání 236, židů bylo 5, mužů 117 a žen 124.[6]

Do roku 1849 patřily Rácovice do jemnického panství, od roku 1850 patřil pod podkrajský úřad v Dačicích, pak od roku 1855 do roku 1868 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, od roku 1960 jsou součástí okresu Třebíč. Mezi lety 1960 a 1991 patřily Rácovice pod Třebelovice, následně se obec osamostatnila.[5][4][7]

Vývoj počtu obyvatel Rácovic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 229 243 236 241 253 267 251 178 188 173 139 106 105

Doprava

Obec leží při železniční trati Moravské Budějovice–Jemnice s vlastní stejnojmennou zastávkou. Žije zde 116[1] obyvatel. Vesnicí prochází silnice druhé třídy II/152.

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Rácovice
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. KDU-ČSL (37.5 %) ČSSD (29.85 %) KDU-ČSL (32.3 %) KDU-ČSL (26.38 %) SPOLU (40.74 %)
2. ČSSD (36.11 %) KDU-ČSL (25.37 %) ČSSD (20.0 %) ANO (18.05 %) ANO (13.58 %)
3. ODS (9.72 %) KSČM (13.43 %) KSČM (15.38 %) Piráti (12.5 %) Piráti+STAN (11.11 %)
účast 85.71 % (72 z 84) 78.82 % (67 z 85) 73.86 % (65 z 88) 79.12 % (72 z 91) 84.38 % (81 z 96)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Rácovice
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ČSSD (38.18 %) KDU-ČSL (37.03 %) KDU-ČSL (43.13 %) KDU-ČSL (30.18 %)
2. KDU-ČSL (36.36 %) ČSSD (27.77 %) ČSSD (11.76 %) ODS+STO (15.09 %)
3. KSČM (9.09 %) KSČM (14.81 %) ANO 2011 (11.76 %) ANO (13.2 %)
účast 64.71 % (55 z 85) 71.60 % (58 z 81) 57.14 % (52 z 91) 55.21 % (53 z 96)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (19 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (12 hlasů). Volební účast byla 78.57 %, tj. 66 ze 84 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (26 hlasů). Volební účast byla 73.49 %, tj. 61 ze 83 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (28 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (23 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 80.00 %, tj. 72 ze 90 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (37 hlasů). Volební účast byla 83.52 %, tj. 76 ze 91 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (22 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (20 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (20 hlasů). Volební účast byla 82.42 %, tj. 75 ze 91 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (49 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (31 hlasů). Volební účast byla 87.91 %, tj. 80 ze 91 oprávněných voličů.[20]

Pamětihodnosti

  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Bývalá ovčírna
  • Kaple na návsi, pochází z roku 1901[4]
  • Obilní sýpka
  • Kříž k zastávce z roku 1919 k památce Jana Fialového, který zahynul při první světové válce[5]
  • Kříž u cesty k Meznýmu z roku 1885[5]
  • Kříž u silnice do Dědic z roku 1907[5]
  • Kříž za Lesíkem[5]

Zajímavosti

U rácovické železniční zastávky se natáčel film Stůj, nebo se netrefím.

Společenský život

Od roku 1911 v obci působí sbor dobrovolných hasičů.

Osobnosti

  • Jan Křivánek (1886–1967), pedagog

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d e f Historie obce [online]. Rácovice: Obec Rácovice [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 776–779. 
  6. ↑ In: František Indra. Sborník vlastivědných statí o politickém okrese Mor.-budějovickém. Moravské Budějovice: Viktor Dvořák, 1927.
  7. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 252. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  9. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj