Pustoryl červenoskvrnný

Jak číst taxoboxPustoryl červenoskvrnný
alternativní popis obrázku chybí
Philadelphus hybr. 'Belle Etoile'
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád dřínotvaré (Cornales)
Čeleď hortenziovité (Hydrangeaceae)
Rod pustoryl (Philadelphus)
Binomické jméno
Philadelphus × purpureo-maculatus
Lemoine, 1902
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pustoryl červenoskvrnný (Philadelphus × purpureo-maculatus) je kulturní kříženec 2 druhů pustorylu, vyšlechtěný v roce 1900. Je to opadavý keř, vyznačující se poměrně drobnými listy a bílými květy s purpurovým středem, což je v rámci pustorylů neobvyklé. Je pěstován v několika různých kultivarech jako okrasný keř.

Popis

Pustoryl červenoskvrnný je opadavý, hustý, jemně větvený keř dorůstající výšky 0,8 až 1,5 metru. Letorosty jsou chlupaté. Borka je černavá, až v pozdějším věku lehce odlupčivá. Listy jsou široce vejčité, 1 až 3,5 cm dlouhé a 0,6 až 2,5 cm široké, na bázi zaokrouhlené, na vrcholu špičaté. Jsou celokrajné nebo mají na každé straně 1 až 2 zuby. Na rubu jsou řídce chlupaté. Květy jsou jednotlivé, silně vonné. Kališní lístky jsou vejčité, 7 mm dlouhé, na bázi chlupaté. Koruna je talířovitá, o průměru 2,5 až 3 (až 5) cm. Korunní lístky jsou bílé, na bázi s purpurovou skvrnou, vejčité, asi 11 mm dlouhé a 10 mm široké. Kvete v červnu až červenci. Tobolky jsou elipsoidní a asi 6 mm dlouhé.[1][2]

Původ

Pustoryl červenoskvrnný není znám z přírody, je to kulturní kříženec vzniklý zkřížením pěstovaných pustorylů. V roce 1900 zkřížil Victor Lemoine pustoryl malolistý (Philadelphus microphyllus) s pustorylem, pěstovaným pod tehdejším názvem Philadelphus coulteri not Watson a vyznačujícím se purpurovými středy květů. Vzniklý kříženec byl pojmenován 'Fantaisie'. Ze semen tohoto hybridu byly získány rostliny, které dostaly název Philadelphus × purpureo-maculatus. Později byla Lemoinem v průběhu prvních dvou dekád 20. století vypěstována řada dalších kultivarů.[2]

Přehled kultivarů

Kultivary druhu Philadelphus × purpureo-maculatus

  • Philadelphus 'Etoile Rose' (1908)
  • Philadelphus 'Fantaisie' (1900)
  • Philadelphus 'Galathée' (1915)
  • Philadelphus 'Nuage Rose' (1916)
  • Philadelphus 'Oeil de Pourpre' (1910)
  • Philadelphus 'Romeo' (1913)
  • Philadelphus 'Siréne' (1909)
  • Philadelphus 'Surprise' (1912)
  • Philadelphus 'Sylviane' (1917)

Příbuzné kultivary

Ze semenáčků P. × purpureo-maculatus bylo Lemoinem získáno několik odlišných, velkokvětých kultivarů hybridogenního původu a s triploidním počtem chromozomů. Vyznačují se miskovitými, velkými květy, pozdějším a delším kvetením a jsou zahradnicky velmi atraktivní.

  • Philadelphus 'Bicolore' (1919) - květy 4,5 až 5 cm v průměru, korunní lístky jsou na vnitřní straně chlupaté, tyčinky jsou fertilní. Některými znaky (tvar a odění listů, odění češule) se tento kultivar blíží P. floridus, jinými (chlupaté korunní lístky) P. mexicanus.
  • Philadelphus 'Belle Etoile' (1923) - květy 4,5 až 5 cm v průměru, uspořádané po 1 nebo po 3, korunní lístky jsou lysé, tyčinky sterilní.
  • Philadelphus 'Sybille' (1913)[2][3]

Význam

Pustoryl červenoskvrnný je v různých kultivarech pěstován jako okrasný keř. Za zvláště cenné jsou považovány velkokvěté kultivary, z nichž je v České republice nejčastěji prodáván a pěstován Philadelphus 'Belle Etoile'.

V českých botanických zahradách jsou pěstovány 2 kultivary: P. × purpureo-maculatus 'Etoile Rose' a P. hybr. 'Belle Etoile'. Z Dendrologické zahrady v Průhonicích je uváděn P. × purpureo-maculatus.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  2. ↑ a b c HU, Shiu-ying. A Monograph of the Genus Philadelphus. [s.l.]: Arnold Arboretum, 1954. (anglicky) 
  3. ↑ HIEKE, Karel. Lexikon okrasných dřevin. Praha: Helma, 1994. 
  4. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj