Pseudobombax

Jak číst taxoboxPseudobombax
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí Pseudobombax longiflorum v opadaném stavu
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád slézotvaré (Malvales)
Čeleď slézovité (Malvaceae)
Rod pseudobombax (Pseudobombax)
Dugand, 1943
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace P. munguba z 30. let 19. století

Pseudobombax[1] (Pseudobombax) je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to opadavé stromy s dlanitě složenými listy a bílými nebo růžovými květy s množstvím nápadných tyčinek, které jsou opylovány zejména netopýry. Plodem je tobolka obsahující větší počet drobných semen obklopených vlákny. Rod zahrnuje asi 20 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Americe. Pseudobombaxy se pěstují v tropech jako okrasné dřeviny, z plodů se získává kapok používaný zejména jako vycpávkový materiál. Dřevo je lehké a měkké a má jen místní význam.

Popis

Pseudobombaxy jsou malé až vysoké, opadavé stromy. Kmeny jsou často ztlustlé a většinou bez ostnů. Hlavní větve jsou charakteristicky patrovité podobně jako u jiných příbuzných rodů. Listy jsou dlanitě složené nebo výjimečně jednolisté (P. simplifolium), nahloučené na koncích větví. Jednotlivé lístky jsou celokrajné a nasedají na konec řapíku bez znatelného švu. Palisty jsou rychle opadavé. Květy jsou velké, pravidelné, jednotlivé nebo v několikakvětých vrcholících. Zpravidla se rozvíjejí na koncích zkrácených tuhých větévek v bezlistém období. Kalich je miskovitý až trubkovitý, na konci uťatý nebo s 5 mělkými laloky. Korunní lístky bývají lžicovité a přirostlé k trubičce tyčinek. Jsou bílé, smetanové nebo červené a často chlupaté nebo plstnaté. Tyčinek je mnoho, jsou dlouhé a nápadné, na bázi srostlé v trubičku. Semeník obsahuje 5 nebo řidčeji více komůrek s mnoha vajíčky a nese velmi dlouhou, nitkovitou čnělku zakončenou hlavatou nebo laločnatou bliznou. Plodem je dřevnatá tobolka pukající většinou 5 chlopněmi a odhalující křídlatý střední sloupek. Semena jsou drobná, hruškovitá, obklopená hojnými vlákny.[2][3][4]

  • Listy P. septenatum
    Listy P. septenatum
  • Květ P. ellipticum
    Květ P. ellipticum
  • Plod B. ellipticum
    Plod B. ellipticum

Rozšíření

Rod pseudobombax zahrnuje asi 20[2] až 28[5] druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Americe od severozápadního Mexika (Baja California) po Bolívii a Paraguay a na Karibských ostrovech.[4] Největší počet druhů (asi 16) roste v Brazílii. Rozsáhlý areál, sahající od Střední Ameriky po Bolívii, má druh P. septenatum. Na Karibských ostrovech je původní pouze P. ellipticum.[5]

Ekologické interakce

Květy některých druhů (P. ellipticum, P. longiflorum, P. grandiflorum, P. septenatum aj.) jsou specializovány na opylování netopýry.[6] Produkují množství pylu s vyšším obsahem bílkovin, který netopýři vyhledávají spolu s nektarem jako zdroj potravy. Druh P. ellipticum kvete v bezlistém stavu před koncem období sucha, květy se se zřetelným prasknutím otevírají na noc a korunní lístky se nazpět spirálovitě svinují. Následně pak květy opadávají kolem poledne dalšího dne. V neopadavém kalichu zůstává sladký nektar, který láká četné drobné ptactvo. Některé druhy (např. P. munguba) netvoří nektar a nabízejí netopýrům pouze pyl.[3][7] Květy některých druhů navštěvují i kolibříci, motýli aj. Semeny pseudobombaxů se živí různí ptáci, zejména papoušci.[8]

  • Papoušci chiriri živící se semeny P. tomentosum
    Papoušci chiriri živící se semeny P. tomentosum
  • Drobný hmyz na květu P. septenatum
    Drobný hmyz na květu P. septenatum

Taxonomie

V minulosti byl rod Pseudobombax řazen spolu s řadou dalších dřevnatých rodů (Ceiba, Bombax, Adansonia aj.) do čeledi Bombacaceae, která byla v systému APG vřazena do čeledi Malvaceae. Rod Pseudobombax byl v roce 1943 oddělen od rodu Bombax, který je (v současném taxonomickém pojetí) rozšířen jako původní rostlina pouze v tropech Starého světa. Hlavním diagnostickým znakem k rozlišení těchto dvou velmi podobných rodů je způsob nasedání lístků na vrchol řapíku. U rodu Bombax nasedají lístky zřetelným švem, zatímco u Pseudobombax není žádný šev patrný.[2]

Význam

Pseudobombax ellipticum je často pěstován v tropech jako okrasná dřevina. Původní forma má květy růžové, existuje i bělokvětý kultivar 'Alba'. Řidčeji se pěstují i jiné druhy, zejména P. grandiflorum, P. tomentosum, P. marginatum a P. longiflorum.[3][8]

Dřevo pseudobombaxů je měkké, lehké a málo trvanlivé. Používá se místně k výrobě beden, leteckých modelů, kánoí, dřeváků, podnosů ap. Z plodů celé řady druhů se získávají vlákna, známá jako kapok. Používají se zejména jako vycpávkový materiál do matrací, záchranných vest, polštářů ap. Domorodci je používají na ucpávky šípů do foukaček. Z lýkových vláken P. longiflorum a P. maximum se vyrábějí provazy. Z lýka P. munguba se vyrábějí lisy na kasávu (mletý maniok). Odvar z kůry P. guayasense je podáván při infekcích a průjmech.[8]

  • Kapok na větvích P. tomentosum
    Kapok na větvích P. tomentosum
  • P. ellipticum jako okrasný strom
    P. ellipticum jako okrasný strom
  • P. ellipticum coby přenosná rostlina v bot. zahradě v Německu
    P. ellipticum coby přenosná rostlina v bot. zahradě v Německu

Odkazy

Reference

  1. ↑ KUNTE, Libor; ZELENÝ, Václav. Okrasné rostliny tropů a subtropů. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1548-3. 
  2. ↑ a b c KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 5. Berlin: Springer, 2002. ISBN 978-3-642-07680-0. (anglicky) 
  3. ↑ a b c LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  4. ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0. (anglicky) 
  5. ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ FLEMING, Theodore H.; GEISELMAN, Cullen; KRESS, W. John. The evolution of bat pollination: a phylogenetic perspective. Annals of Botany. 2009, čís. 104. 
  7. ↑ PROCTOR, Michael; YEO, Peter; LACK, Andrew. The natural history of pollination. [s.l.]: Collins, 1996. ISBN 9780002199056. (anglicky) 
  8. ↑ a b c GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj