Soutěžní ročník Prima Divisione 1925/26 byl 26. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy. Konal se od 4. října 1925 do 23. září 1926. Zúčastnilo se jí celkem 44 klubů (o jeden více než minule). Mistrovský titul získal podruhé ve své klubové kariéře Juventus.

Nejlepším střelcem se stal maďarský hráč Juventus Ferenc Hirzer, který vstřelil 35 branek.

Události

Prima Divisione 1925/26
Země	Italské království
	; Vítězný tým
Informace
Ročník	26. ročník
Vítěz	Juventus (2. titul)
nejlepší střelec	Ferenc Hirzer (35 branek)
Sestupující	Do Prima Divisione (2. liga): Novara, Pisa, Alessandria, Legnano, Udinese, Reggiana, Parma, Mantova, Casertana, Lazio, Roman, Audace Taranto, Foggia, Ideale, Anconitana, Liberty, Bagnolese, Pro Italia, Palermo; Do Seconda Divisione (3. liga): Stabia, Puteolana, Maceratese, Messinese
← 1924/25	1926/27 →

Před sezonou

Již před sezonou bylo rozhodnuto, že liga bude od sezony 1926/27 zredukována ze 44 účastníků na 20 ve dvou skupinách po desíti mužstev. A tak se stalo, že z Lega Nord (Severní část) sestoupili do 2. ligy sedm mužstev a z Lega Sud (Jižní část) sestupovali všichni kromě tří klubů, které se zavázali že odehrají příští sezonu bez problémů (Alba Řím, Fortitudo a Internaples.

Během sezony

Lega Nord

Titul obhajovala Boloňa, která měla výborný start do sezony. Vyhrála deset utkání po sobě a první ztráta byla remíza v lednu 1926. Za klub opět střílel branky mladý útočník Angelo Schiavio, který dokázal v skupinové části nastřílet 27 branek. Svou tabulku Boloňa vyhrála o dva body před Turínem, který koupil bohatý podnikatel Enrico Marone Cinzano. Majitel klubu přivedl střelce z Alessandrie Baloncieriho. Jedinou prohru kterou Boloňa ve skupině utržila, byla proti Turínu (2:6).

Ve skupině B se Janov, jakož to devíti násobný mistr ligy, marně hledal zašlou formu. Kvůli starším hráčům skončil klub na 3. místě za Cremonese a vítězným Juventusem. Ten již byl dva roky v rukou bohaté rodiny Agnelli. Ti do klubu přivedli maďarského střelce Hirzera, který byl s 35 brankami nejlepším střelcem ligy a též Vojaka z Lazia. Dále přišli reprezentanti Meneghetti (Novara) a Allemandi (Legnano), kteří doplnili Bianconeri, kde již nastupovali reprezentanti Combi, Pastore a Rosetta.

Do druhé ligy sestoupili podle očekávání menší kluby: Novara, Pisa, Alessandria, Legnano, Udinese, Reggiana, Parma, Mantova. Nicméně se nakonec hrálo mezi ně vyřazovací play out, které vyhrála Alessandria a mohla tak zůstal pro příští sezonu v lize.

Finále mezi Juventusem a Boloni bylo velmi vyrovnané a nakonec se odehrála tři utkání. Oba vzájemné zápasy hrané systémem doma-venku skončila remízou 2:2 a 0:0. Rozhodující zápas se odehrál v Miláně. V tomto utkání se začala projevovat únavy u hráčů Boloně. V utkání prohrávali již od 19. minuty. V 55. minutě vyrovnal talent Schiavio, jenže rozhodující branku vstřelil v 82. minutě Vojak. Bianconeri tak vyhrálo Lega Nord a mohli se tak utkat z vítězem z Lega Sud o mistrovský titul.

Lega Sud

V Kampánii vybojovala dvě postupová místa Internaples a Bagnolese). V Lazia postoupili Alba Řím a Fortitudo. V Apulii vybojovala dvě postupová místa opět Pro Italia a Liberty. V Sicilské skupině se hrálo se dvěma kluby a postoupili oba (Messinese a Palermo). V poslední skupině Marche se konečně přihlásil další klub Maceratese, který mohl hrát dlouhodobým účastníkem Anconitanou. Nakonec postoupili oba celky do semifinále.

V semifinálových skupinách si nejlépe vedli hráči z Internaples a opět s Alba Řím, které finále Lega Sud hráli již potřetí v řadě. A stejně jako v minulé sezoně ji vyhrály po výsledcích 6:1 a 1:1.

Finále

O mistrovský titul se opět ucházel klub z Říma Alba Řím a to podruhé za sebou. Jeho soupeřem byl klub z Turína Juventus. Oba zápasy vyhrál jednoznačně klub z Turína a to 7:1^[2] a 5:0^[3]. Pět branek vstřelil Piero Pastore a tři branky Ferenc Hirzer. Bianconeri tak po dvaceti letech opět získali titul, celkem již druhý a pro rodinu Agnelli to byl první z mnoha, které měli následovat.

Lega Nord (Severní část)

Skupina A

Účastníci

Klub	Město	Stadion	Trenér
Andrea Doria	Janov	Campo sportivo della Cajenna	Imre Payer
Boloňa	Boloňa	Stadio Sterlino	Hermann Felsner
Brescia	Brescia	Stadium di viale Piave	Technická komise
Casale	Casale Monferrato	Stadio Natale Palli	Technická komise
Inter	Milán	Campo di via Goldoni	Paolo Scheidler
Legnano	Legnano	Stadio Comunale	Primo Colombo
Modena	Modena	Campo di viale Fontanelli	Ferenc Kónya
Novara	Novara	Campo di via Lombroso	Technická komise
Pisa	Pisa	Stadio Arena Garibaldi	Manlio Mattiello
Turín	Turín	Motovelodromo di corso Casale	Peter Farmer
Udinese	Udine	Stadio Moretti	Otto Krappan
Verona	Verona	Campo di Borgo Venezia	Imre Schoffer

Tabulka

Poř.	Tým	Z	V	R	P	VG	OG	B
1.	Boloňa	22	17	4	1	74	20	38
2.	Turín	22	16	4	2	67	28	36
3.	Modena	22	11	3	8	45	30	25
4.	Verona	22	10	5	7	58	48	25
5.	Inter	22	10	5	7	44	38	25
6.	Casale	22	9	4	9	42	32	22
7.	Andrea Doria	22	9	3	10	37	50	21
8.	Brescia	22	8	3	11	38	51	19
9.	Novara	22	6	6	10	40	42	18
10.	Udinese	22	5	3	14	38	75	13
11.	Pisa	22	5	2	15	23	65	12
12.	Legnano	22	3	4	15	22	49	10

	Postup do finále Lega Nord
	Sestup do První divize (2. ligy)

Poznámky

Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.

Výsledková tabulka

	Andrea Doria	Boloňa	Brescia	Casale	Inter	Legnano	Modena	Novara	Pisa	Turín	Udinese	Verona
Andrea Doria	–	3:3	4:1	3:2	2:0	3:1	2:1	2:2	5:1	0:0	3:2	3:2
Boloňa	3:0	–	6:0	1:0	4:1	6:0	1:0	4:1	7:0	3:2	4:0	7:0
Brescia	5:0	1:2	–	2:1	0:1	2:0	2:2	4:1	2:0	3:4	3:1	3:2
Casale	2:0	0:1	2:0	–	3:3	5:0	4:0	1:1	4:0	2:3	2:1	3:2
Inter	0:1	1:1	4:0	4:1	–	2:0	2:1	5:4	1:0	3:4	4:2	3:3
Legnano	1:0	1:2	1:1	0:2	1:1	–	0:1	0:0	4:1	1:2	6:1	1:3
Modena	6:0	0:0	3:2	2:3	3:0	2:0	–	4:1	6:2	1:1	5:1	3:2
Novara	3:1	1:2	5:1	0:0	1:1	3:1	0:1	–	2:0	0:2	6:3	1:2
Pisa	3:2	0:6	0:1	1:1	1:3	2:0	1:0	4:3	–	1:1	1:2	1:3
Turín	4:0	6:2	5:0	2:0	2:1	4:1	3:1	2:1	4:1	–	7:0	5:2
Udinese	3:2	1:7	5:0	2:1	3:4	2:2	3:1	0:2	1:2	4:3	–	3:3
Verona	5:1	2:2	4:2	4:3	1:1	4:1	0:2	2:2	7:1	1:1	4:0	–