Pronto Plus

Pronto Plus
Základní údaje
Právní forma společnost s ručením omezeným
Datum založení duben 1992
Datum zániku 1998
Osud Prodejny převzal Julius Meinl
Zakladatel Rudolf Kubát
Sídlo Praha, Česko
Adresa sídla Praha, Česká republika, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti maloobchod
Produkty potraviny
Identifikátory
Oficiální web www.pronto.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pronto Plus (někdy zkráceně Pronto) byl český řetězec supermarketů a později i hypermarketů sídlící v Praze. Společnost a řetězec vznikly roku 1992[1] pod záštitou majitele společnosti Rudolfa Kubáta. Během své existence si nacházel u zákazníků oblibu a jeho oblíbenost začala růst. V roce 1996 se umístil řetězec na čtvrtém místě v žebříčku návštěvnosti. Ke květnu 1997 vlastnil řetězec 50 prodejen. V témže roce se supermarketový řetězec rozhodl rozšířit svou působnost i o hypermarkety a nechal vystavět hypermarket v Ústí nad Labem-Trmicích[2] a následně v Brně-Heršpicích[3] a Slezské Ostravě[4] (který ale vzhledem ke svému zániku už nestihla společnost otevřít) v rámci dlouhodobého výhledu provozu 25 hypermarketů roku 2000[2].

Řetězec se kvůli náhlému prudkému krachu rozhodl roku 1998 ukončil svůj provoz a 25 prodejen včetně jednoho hypermarketu prodal řetězci Julius Meinl, Trmický hypermarket ještě s předstihem prodal řetězci Globus[5]. Šest hypermarketů, které byly toho času ve výstavbě, řetězec nechal osudu.

Reference

  1. Pronto plus a.s.. Pronto plus a.s. [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2000-10-06. 
  2. a b A.S, Economia. Pronto Plus zřejmě už dohrává svoji roli. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 1998-09-30 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  3. A.S, Economia. Další hypermarket Pronto Plus. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 1997-12-17 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  4. Hypermarket nenašel v dražbě kupce. iDNES.cz [online]. 2001-04-10 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  5. A.S, Economia. Firma Julius Meinl převezme prodejny Pronta Plus. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 1998-10-08 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 

Zdroj