Projekt 667B
| Projekt 667B / třída Delta I | |
|---|---|
 Raketonosná ponorka třídy Delta I
| |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Sovětské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 18 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | Projekt 667A / třída Yankee |
| Nástupce | Projekt 667BD / třída Delta II |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 7800 t (na hladině) 10 000 t (pod hladinou) |
| Délka | 139 m |
| Šířka | 11,7 m |
| Ponor | 8,4 m |
| Pohon | 2 reaktory, 2 turbíny |
| Rychlost | 16 uzlů (na hladině) 24 uzlů (pod hladinou) |
| Posádka | 120 |
| Výzbroj | 6× 533mm torpédomet 12× R-29 Vysota |
Projekt 667B (v kódu NATO třída Delta I) byla třída raketonosných ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem. Třída představuje první verzi rozsáhlé skupiny celkem 43 raketonosných ponorek třídy Delta, tvořící od 70. let páteř sovětských námořních strategických sil.
Stavba a uživatelé
Vývoj ponorek projektu 667B byl zadán roku 1965 konstrukční kanceláři Rubin.[1] Na rozdíl od předchozí třídy Yankee byly ponorky třídy Delta I vyzbrojeny střelami s výrazně větším dosahem a nemusely se tolik přiblížit k pobřeží USA, což by je činilo zranitelnými; Například nemusely proplouvat oblastmi sledovanými západním detekčním systémem SOSUS. Podobně jako jejich americké protějšky tak mohly nepřítele napadnout i během kotvení na základně.
Sovětské loděnice v Komsomolsku (8 kusů) a Severodvinsku (10 kusů) postavily celkem 18 ponorek této třídy.[1] Do služby byly zařazeny v letech 1972–1977. V roce 1991 bylo v aktivní službě ještě 11 ponorek této třídy, přičemž poslední byly vyřazeny na sklonku 90. let.
Konstrukce
Ponorky měly dvojitý trup rozdělený do 10 vodotěsných oddílů. Torpédovou výzbroj představovalo šest příďových 533mm torpédometů. Za bojovou věží bylo ve dvou řadách umístěno 12 balistických raket R-29 Vysota (v kódu NATO SS-N-8 Sawfly) s dosahem cca 7800 km, odpalovaných pomocí systému D-9.[1] Střely nesly jednu jadernou hlavici o síle 800 kT TNT. Poháněly je raketové motory na kapalné pohonné látky.
Pohonný systém ponorek tvořily dva tlakovodní reaktory OK-700 a dvě parní turbíny TZA-635. Nejvyšší rychlost ponorek byla 16 uzlů na hladině a 24 uzlů pod hladinou.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c 667B Murena DELTA I [online]. [cit. 2011-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-18. (anglicky)
Literatura
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 667B na Wikimedia Commons
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org Archivováno 18. 4. 2007 na Wayback Machine.
- Nuclear-powered ballistic missile submarines - Project 667B [online]. russianships.info [cit. 2015-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
