Projekt 21630
| Projekt 21630 / Třída Bujan | |
|---|---|
 Astrachaň
| |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Ruské námořnictvo |
| Typ | dělový člun |
| Lodě | 3 |
| Osud | aktivní (2013) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 520 t (plný) |
| Délka | 61,8 m |
| Šířka | 10,3 m |
| Ponor | 3 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 vodní trysky |
| Rychlost | 26 uzlů |
| Dosah | 1500 nám. mil |
| Posádka | 48 |
| Výzbroj | 1× 100mm AK-190 2× 14,5mm kulomet (2×1) 2× AK-630 (2×1) 6× 3M-47 Gibka (1×6) 40× 122mm MS-73 Grad-M (40×1) |
Projekt 21630 (v kódu NATO třída Bujan) je třída dělových člunů ruského námořnictva sloužících v jeho Kaspické flotile. Díky malému ponoru mohou operovat jak v Kaspickém moři, tak na řece Volze. Celou třídu tvoří tři jednotky vstoupivší do služby v letech 2006–2012. Z dělových člunů projektu 21630 dále vychází korvety projektu 21631 (Bujan-M) s téměř dvojnásobným výtlakem.
Stavba
Celou třídu tvoří tři jednotky pojmenované Astrachaň (101), Volgodonsk (161) a Machačkala (162).[1] Jejich stavbu v letech 2004–2012 provedla loděnice Almaz v Petrohradu.[2]
Konstrukce
V dělové věži na přídi se nachází jeden 100mm kanón A-190. Za hlavní nástavbou jsou instalovány dva 30mm obranné systémy AK-630. Za nimi je šestinásobný protiletadlový raketový komplet krátkého dosahu 3M-47 Gibka využívající střel Igla-1M. Zcela na zádi plavidla se nachází čtyřicetinásobné vypouštěcí zařízení 122mm neřízených raket MS-73 Grad-M. Na palubě jsou též dva 14,5mm kulomety. Pohonný systém tvoří dva diesely M507D o výkonu 8000 hp a dvě vodní trysky. Nejvyšší rychlost dosahuje 26 uzlů.[2]
Reference
- ↑ 21630 Buyan Small Artillery Ship [online]. Warfare.be [cit. 2013-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-21. (anglicky)
- ↑ a b Small Artillery Ships / Project 21630 Buyan [online]. RussianShips.info [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 21630 na Wikimedia Commons
