Princezna a skřítci

Princezna a skřítek
Autor	George MacDonald
Původní název	The Princess and the Goblin
Překladatel	Kateřina Hilská
Ilustrátor	Arthur Hudges, Renata Fučíková
Země	Spojené království
Jazyk	angličtina
Žánr	pohádka
Datum vydání	1872
Český vydavatel	Albatros
Česky vydáno	2002
Počet stran	194
ISBN	80-00-00958-7
Předchozí a následující dílo
The Princess and Curdie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna a skřítci (anglicky The Princess and the Goblin, někdy překládáno i jako Princezna a skřítek) je jedna z několika fantasy románů pro děti a mládež od skotského spisovatele George MacDonalda. Kniha vypráví napínavý a dobrodružný příběh o statečnosti, dobrotě srdce a tajuplných překvapeních malé princezny a mladého havíře Curdieho, která je doplněná o ilustrace Renaty Fučíkové. Kniha byla publikována v roce 1872 v nakladatelství Strahan & Co, s černobílými ilustracemi od Arthura Hughese. Následně byla přeložena do českého jazyka Kateřinou Hilskou a vyšla roku 2002 v nakladatelství Albatros.^[1] Kniha má také kreslené filmové zpracování pod stejnojmenným názvem.

Osmiletá princezna Irena žije osamělý život na hradu v pustém hornatém království, kde jí dělá společnost pouze její starostlivá chůva Lootie. Její otec, pan král, je obvykle nepřítomen kvůli častým vyjížďkám do sousedství a její matka je bohužel mrtvá. Princezna Irena však netuší, že nedaleké doly obývá několik skřítků, kteří byli před dávnými lety vyhnáni z království a touží se pomstít lidem na zemi. Jednoho deštivého dne princezna prozkoumává zámek a objeví v nejvyšším hradu tajemnou místnost i s okouzlující dámou, která se představí jako Irenina jmenovkyně a praprababička. Stará dáma je velmi nádherná žena, která voní po růžích a o svoji prapravnučku se od samého začátku moc hezky stará. Irena se o své praprababičce snaží povědět chůvě Lootie, ale ta ji bohužel nevěří a malou princeznu nařkne ze lži a z vymýšlení si. Druhý den se princezna Irena i se svojí chůvou vydá ven, ale jsou pronásledovány skřítky a následně zachráněny mladým horníkem Curdiem, který zažene zlé skřítky svým zpěvem opět do podzemí a dovede obě dámy zpět do bezpečí hradu. Princezna mu za záchranu slíbí polibek, ale Lootie s touto odměnou velice nesouhlasí a odvede princeznu do hradu.

Curdie je velmi statečný, silný, mladý hoch, který chodí se svým otcem pracovat do dolů, takže o skřítcích ví skoro vše. Když jeden den uslyší skřety v dolech kopat, tak se rozhodne, že jednu noc tam přečká a zjistí, co mají v plánu. Zaslechne rozhovor skřítků a dozví se jejich velkou slabinu – mají velmi měkké a zranitelné nohy. Doslechne se také, že skřeti mají v úmyslu důl zaplavit, ale bohužel už neslyší, za jakým účelem tento plán vymýšlí.  

Irena se chystá znovu spatřit svou praprababičku, ale bohužel ji v její komnatě nemůže najít. Celý den se princezna velmi nudí, až nakonec nastala noc a vyčerpaná Irena usnula, když ji probudilo nějaké hroucení. Princeznu Irenu vyděsí kočka, která je mazlíčkem skřetů, proto Irena uteče z pokoje a samým strachem utíká tak daleko, dokud nezjistí, že není v dosahu svého hradu a je na vzdálené hoře, ve které jsou ukrytí skřítci. Spatří světlo z věže, které patří její praprababičce a dovede ji domů. Princezna spěchá zpátky do hradu ke své praprababičce, aby ji řekla, co hrozného se jí právě stalo a že ji její světlo dovedlo zpět do hradu. Ta dá Ireně prsten připevněný na neviditelné niti, který ji neustále spojuje s domovem za jakéhokoliv nebezpečí.

Když Curdie opět prozkoumává domov skřetů, je jimi objeven a hrozí mu nebezpečí – skřítci ho chtějí pohodit svým domácím mazlíčkům jako pokrm. Mladý chlapec je ale plný síly a nebojácnosti, proto se začne bránit a s velkým úspěchem jim dupe na nohy. Jakmile se pokusí dupnout na královniny nohy, nic se nestane, a to jen díky jejím kamenným botám. Místo toho ona dupne Curdiemu na nohu, tím ho velmi oslabí a skřeti ho uvězní. Irenina kouzelná nit ji dovede do dolu, kde zachrání Cudieho. Chlapec při cestě ven ze zajetí ukradne jednu z kamenných bot skřetí královny, aby i ona měla své slabé místo. Irena vezme Curdieho ke své praprababičce, aby je konečně seznámila, ale vidí ji jen ona sama a chlapec se velmi urazí, že si z něho dělá legraci a vymýšlí si. Curdie se dozvídá, že skřeti kopou tunel v dolech směrem ke královskému paláci, kde plánují unést princeznu a provdat ji za skřetího prince Zaječího Pyska. Chce před nimi varovat palácové stráže, ale místo toho je zraněn šípem a uvězněn, přičemž kvůli ráně na noze dostane horečku. Chlapec celé dny blouzní, dokud ho nenavštíví Irenina prababička a ránu mu vyléčí. V tu chvíli Curdie slyší podivné zvuky a hned ví, že je zle a musí ochránit Irenu.

Skřeti přicházejí, aby princeznu unesli, ale Curdie uteče ze svého vězení a dupe jim na nohy. Celou dobu myslí na Irenu a na to, jak rychle se k ní dostat a zachránit ji. Jakmile se zbaví skřítků, běží do jejího pokoje, ale princezna nikde není. Curdie nachází a sleduje kouzelnou nit, která ho dovede až k jeho chaloupce, kde je schovaná v bezpečí u jeho matky princezna. Cudrie Ireně prozradí, že potkal její babičku a našel i její neviditelnou nit, která ho právě dovedla domů a omluví se, že malé princezně nevěřil. Následně ji se svojí maminkou odvádí zpět do hradu k jejímu otci panu králi. Ten je mladému horníkovi velmi vděčný, Irena dá svému zachránci konečně hubičku a společně i s jeho rodiči jsou zváni na královskou hostinu. Během hodování ale skřítci dokonají svůj druhý plán, a to vytopit celý hrad. Nevědomky ale zaplaví své domovy v dolech, protože Curdie požádal svého otce a jeho horníky, aby zatarasili cestu ven a připravil tak na skřítky past a ti se sami utopí. Král chlapce požádá, aby sloužil jako tělesná stráž, ale Curdie odmítne s tím, že nemůže opustit svou matku a otce. Místo toho přijme novou červenou sukni pro svou maminku, aby jí udělal radost. A skřítci, kteří náhodou přežili, museli vylézt na zemský povrch, kde se začali přizpůsobovat podmínkám a naučili se žít a chovat jako lidé.

Hlavními postavami jsou zde princezna Irena a havíř Curdie. Princezna Irena je malé, chytré a velmi krásné děvče. Curdie je nebojácný, statečný chlapec, který pro své milé udělá všechno. Je zde velká většina vedlejších postav, mezi které patří skřeti, kteří mají v úmyslu ublížit lidem na povrchu světa a unést princeznu do jejich zajetí. Lootie, chůva malé princezny, která se strachuje o každý její krůček a musí ji být stále na blízku. Praprababička Irena, velmi krásná, stará, milá, starostlivá a milující žena. Všechny postavy mají určitý typový znak s jasně daným charakterem. Dále mezi vedlejší postavy také patří otec princezny Ireny, Pan král, rodiče Curdieho, hradní stráž a zbytek havířů.

Brian Attebery ve své knize Fantasy: How It Works říká, že příběh o Princezně a skřítcích je po celou dobu vyprávěn jako freudovská alegorie. Hrad, ve kterém Irena žije je uspořádán do pater podle třídy a vznešenosti. Nahoře se nachází praprababička, která Irenu vždy ochrání, dole jsou skřítci, jakožto spodina a uprostřed samozřejmě samotná princezna Irena, která je v ohrožení od skřítků, ale zároveň pod neustálou kontrolou své vznešené praprababičky. Atteberi doslova uvádí: „Dole v hlubinách je id; nahoře je superego; mezi tím je Irena ego, vyjednávací mezi prvotními chutěmi a společenskými omezeními." George MacDonald je velkým mistrem, který ví, jak funguje mozek a především teorie o nevědomí, čímž dokáže ve svých příbězích používat velmi výrazné symboly a triky při psaní. ^[2]

Spisovatelka Amberyl Malkovich ve své knize Charles Dickens a viktoriánské dítě (Charles Dickens and the Victorian child) uvádí, že MacDonald má obrovskou schopnost kombinovat fantazii s morálními a duchovními tématy reálného světa. Příběhy jsou plné naděje, odvahy a především víry. Díky těmto prvkům, každý jeho příběh, nejenom Princezna a skřítci, dokáže oslovit čtenáře všech věkových kategorií a každý z nich si najde svůj svět a ztotožnění se s hlavními postavami. Ve srovnání s Dickensem, který používal svůj realistický styl, MacDonald umožnil právě přístup dětem k jejich dětským postavám a fiktivním světům. ^[3]

Příběh Princezna a skřítci byl několikrát adaptován. Poprvé jej mohli diváci zaznamenat v roce 1991 jako animovaný film v britsko-maďarské koprodukci. Režisérem snímku byl József Gémes.^[4]Princezna a skřítci je dále také báseň od Sylvie Plathové (1932–1963). Příběh nesměl chybět ani v různých rozhlasových a divadelních hrách.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Princezna a skřítci na Wikimedia Commons

Zdroj