Prievaly
| Prievaly | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°33′24″ s. š., 17°20′56″ v. d. |
| Nadmořská výška | 245 m n. m. |
| Stát |
 Slovensko
|
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Senica |
| Tradiční region | Záhoří |
  Prievaly
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15,0 km² |
| Počet obyvatel | 985 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 65,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Jana Petrášová |
| Vznik | 1439 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| prievaly |
|
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Prievaly 189 906 34 Prievaly |
| Telefonní předvolba | 034 |
| PSČ | 906 34 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SE |
| NUTS | 504726 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prievaly (v letech 1920 až 1946 Šandorf)[2][3] jsou obec na Slovensku v okrese Senica.
V obci je římskokatolický kostel sv. archanděla Michala z roku 1714, který byl rekonstruován v roce 1988 a kaple Sedmibolestné Panny Marie z roku 1820.
Historie
V roce 1439 se obec Prievaly jmenovala Schwancendorf. V té době se tato osada rozložila na písčině Záhorské duny, ve které najdete všechny složky rozdrobených hornin. Od poloviny 15. století obec patřila různým tehdejším feudálním rodinám, z nichž nejznámějšími byly Korlátkové z panství Korlátko, pak Apónyiové, Bošányiové, Motešickové a další rodiny, které se ucházely o „priazeň pieskovcovitého chotára (katastru)“ tehdejšího Sandorfu a později Šandorfu. Němci Záhorským vesnicím dávali často své názvy, jen aby zmátli a změnili význam lokality a dokázali svou sounáležitost k regionu. Jenže Záhoráci byli vždy tvrdý národ a nikdy nechtěli „nic enem co mu patrí“ a tak si hospodařili po staletí po svém a žili svérázným životem.
V historii této vesnice se rovněž uvádí, že byla městečkem (oppidem) a měla i právo konat v roce čtyři trhy s dobytkem. Jako městečko honosil se tehdejší Sandorf i tím, že mu patřilo 25 poddanských rodin a 19 bezzemků. Každé takové městečko muselo prokázat, že je „vrchností“, když už ne nad rozsáhlými majetky, tak alespoň nad několika poddanskými usedlostmi. Ale městečka, to nebylo jen pár domků s návsi (čili Rynk), ale bylo hlavně centrem i řemeslnického života, i když těch řemeslníků v té době nebylo až tak mnoho.
Přes Prievaly vedla kdysi Jantarová, později Česká cesta z Prahy do Budína. Cesta se zachovala dodnes. Prievalčané měli i právo soudnictví, o čemž svědčí i památka - pranýř, na který přivazovali zločince a lidé mu mohli nadávat, plivat na něj.
Pod Prievaly je vybudována soustava podzemních chodeb - katakomb. Zde se našel i velký poklad, který obsahoval několik zlatých cihliček. Nad obcí v kopci je malá jeskynní díra, o níž se říká, že je to prý tajná chodba, která vede z nedalekého hradu Korlátka.
V roce 2011 zde zahájil činnost pivovar s názvem Sandorf.[4]
-
Prievaly -
Prievaly a bukovská přehrada z hradu Ostrý kameň -
Náměstí a prievalský kostel
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prievaly na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ Prievaly | farnosť | Schematizmus | Dominikánsky knižný inštitút. www.knihydominikani.sk [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Přehled obcí a části v Československé socialistické republice, jejichž názvy zanikly, byly změněny, nebo se staly místními částmi v době od 5.V.1945 – 1.VII.1964. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1964. S. 87.
- ↑ Pivovar [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Prievaly na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
