Praha-Březiněves

Praha-Březiněves
	Restaurace Tratttoria Famiglia v centru Březiněvsi
	znakvlajka
Lokalita
Status	městská část
Správní obvod	Praha 8
Obvod	Praha 8
Statutární město	Praha
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′56″ s. š., 14°29′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 821 (2021)
Rozloha	3,39 km²
Katastrální území	Březiněves
PSČ	182 00
Počet domů	589 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa úřadu MČ	UMČ Praha-Březiněves; U Parku 140/3; Praha-Březiněves; 182 00 Praha 8 ; info@brezineves.cz
Starosta	Jiří Haramul
	Oficiální web: www.brezineves.cz
	Praha-Březiněves
Další údaje
Kód MČ	538124
Kód části obce	14133
Kód k. ú.	614131
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Březiněves (německy Weiß Kratschen) byla do 30. června 1974 ves severně od Prahy^[2], dnes je to městská čtvrť a katastrální území Prahy tvořící území městské části Praha-Březiněves v obvodě Praha 8. Je zde evidováno 29 ulic a 602 domů. Žije zde přes 1750 obyvatel.

První zmínky o Březnovsi (původně Březina ves) pocházejí z 12. století. Historicky bývala obec obvykle majetkem bývalých církevních hodnostářů či soukromníků.

Název

Název je odvozen od „Březina Ves“ neboli „Břízova Ves“.^[3] Název prošel mnohými změnami, než se dostal do dnešní podoby:

1158 – 1169 Bresinaues
1364 Brziessinawes
1407 Brziezynyewess
1428 Brzezniewes
1637 Przschesnowes
1640 Brschesnowes
1788 Bržezniowes – Wržezniowes, Weiss Kratschme
1844 Březniowes, Březňoves, Weisz Kratschen (Bílá Krčma)
1854 Březiněves

Historie

První písemná zmínka o vesnici se datuje rokem 1140.^[3] Obec s polovinou lesa Ládví a s dvorem Hovorčovice patřila komendě křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze (klášter Johanita u Matky Boží u Karlova mostu na Malé Straně). Tento řád uvedl do Čech král Vladislav II. roku 1159 a do začátku mu daroval mnoho statků včetně Březiněvsi.

V husitských válkách přišla obec do rukou světských. Roku 1420 ji měli Marš, řečený Kostečka, patrně společně s Janem Apatykářem. Roku 1436 ji zapsal císař Zikmund Václavu Cvokovi, měšťanu novoměstskému a konšelu v letech 1430-1436 za 200 kop míšeňských grošů. 1454 držel ves Jan Sosnovec. 1455 obec byla prodána Heřmanu Sirotkovi ze Zborce. Roku 1461 ji pak Heřman Sirotek prodal Joštovi, biskupu Vratislavu a nejvyššímu převoru řádu Maltézských křižovníků (Svatomářských).

Pobělohorská doba

V bouřích bělohorských se obce zmocnili stavové. Ti ji roku 1620 prodali Janu, nejstaršímu Petráčkovi z Vokounštejna. Po Bělohorské bitvě bez náhrady však musel vše vrátit dotčenému duchovenstvu.

Roku 1630 propadl dvůr řečený „Rejtorský“ s hospodou řečenou „Bílou“, ležící na gruntech kláštera Melitenského, Mikuláši Kekulovi, rytíři ze Stradonic a jeho manželce Markétě Aleně, rozené Vostrovcové z Kralovic. Po vpádu saském byl ve vojenské službě a brzy zemřel. Veškeré jeho jmění mu bylo zabaveno a dvůr Březiněves z poloviny předán Albrechtu z Valdštejna. Druhou polovinu stále až do své smrti vlastnila jeho manželka. Po smrti Albrechta z Valdštejna se Vilém Vratislav, hrabě z Mitrovic, ujal dotčeného dvora zcela a „opomněl“ druhou polovinu vrátit sestře zesnulé Kekulové.

V roce 1691 byla Březiněves vrácena původnímu majiteli, řádu Johanitů. Roku 1788 byla od dvora třetina polí rozprodána. V roce 1785 měla obec podle záznamů 17 domů; v roce 1843 21 domů a 213 obyvatel; roku 1857 pak 20 domů a 209 obyvatel. V roce 1890 měřil katastr obce 508 jiter a 1577 čtverečních sáhů (tj. asi 294 ha), z toho osm jiter a 689 čtverečních sáhů zahrad (asi pět hektarů) a 1289 čtverečních sáhů rybníků (asi půl hektaru).

Současnost

Občanská vybavenost:

Mateřská škola s kapacitou 124 míst. První dvě třídy byly otevřeny s počtem míst 54 v roce 2012, další fáze rozšíření na aktuálních 124 míst, včetně vlastní kuchyně byla dokončena v polovině března roku 2016.
Multifunkční hřiště o velikosti 40x20 metrů s umělým povrchem a vlastním osvětlením
Dětská hřiště v centrální části Březiněvsi a v nové zástavbě.
Antukové hřiště pro univerzální sportovní vyžití
Tenisové hřiště s umělou PU antukou a vlastním osvětlením
Rekreační rybník v sezoně nabízí návštěvníkům koupání na vlastní nebezpečí s dalším sportovním vyžitím (beachvoleybalové hřiště,stolní tenis) a stánek s občerstvením.
Fitness Centrum s možností skupinových lekcí pro dospělé a nabídkou volnočasových aktivit pro děti, včetně příměstských táborů.
Fotbalové hřiště

Nedílnou součástí kulturního a společenského života v Březiněvsi jsou místní spolky, např. spolek hasičů, rybářů a tělovýchovnou jednotu, pod kterou je zapsáno na 350 sportovců.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[4]^[5]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	208	245	287	280	265	260	384	361	412	427	516	557	667	1 202	1 821
Počet domů	21	21	19	21	19	19	57	82	89	101	138	157	201	362	589

Symboly městské části

Znak a vlajka byly městskému části uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. května 2005.^[6]

Fotogalerie

Ulice Ke Zdibům dokládá venkovský ráz Březiněvsi
Upravená náves
Místní úřad a hasičárna
Fotbalové hřiště v centru
Ulice Na Hlavní – hlavní ulice v Březiněvsi

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 44.
↑ ^a ^b Březiněves - Historie [online]. Městská část Praha - Březiněves, 2008 [cit. 2008-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-05.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Udělené symboly – Praha-Březiněves [online]. 2005-05-31 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.