Práče (zámek)

Zámek Práče
Nádvoří práčského zámečku
Nádvoří práčského zámečku
Účel stavby

zámeček, sídlo firmy

Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 1710
Přestavba 1969-1970
Stavebník Řád bratří kazatelů (dominikáni)
Současný majitel (sídlo firmy)
Poloha
Adresa Práče (Záběhlice), Praha 10, ČeskoČesko Česko
Ulice Práčská
Souřadnice 50°3′9,5″ s. š., 14°30′26″ v. d.
Práčský zámeček
Práčský
zámeček
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40745/1-1660 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámeček Práče se nachází v osadě Práče v pražské čtvrti Záběhlice. Je chráněný jako kulturní památka České republiky.[1] Jedná se o malý jednoposchoďový zámek obdélníkového půdorysu se vtaženými opěráky a balustrádou. Objekt je zachovalý, ale veřejnosti nepřístupný.

Zámek

Bývalý vodní mlýn

Zámek Práče byl postaven krátce před rokem 1710 (ani tehdy ale stavba ještě nebyla úplně dokončena) v místech původní tvrze z roku 1407, která byla už roce 1597 uváděna jako pustá. Tehdy se zámek stal rezidencí malostranských dominikánů kláštera u sv. Máří Magdaleny. Ke komplexu patřil také sousední klášterní pivovar, vodní mlýn a rybník.

Po zrušení kláštera v roce 1784 Práče koupil Josef Meissler. Jeho rodina je vlastnila do roku 1867. Areál byl přestavován koncem 19. století, dále v letech 1905-1910 byl objekt upravován podle projektu architekta Františka Václavíka[2], kdy obytná stavba získala charakter zámečku, a konečně v letech 1969-1970. V době poslední rekonstrukce v něm sídlil Státní statek hlavního města Prahy, který v něm měl zázemí přilehlého zelinářsko-zahradnického komplexu.

K zámku přiléhá zámecký park, který v posledních desítkách let nebyl udržovaný. V letech 2005-2006 v něm byly provedeny rozsáhlé úpravy a zhruba v březnu roku 2006 byl veřejnosti znepřístupněn.

U zámku je rovněž malý rybníček, který se poprvé objevuje na mapě z roku 1850.[3] Je napájen vodou z potoka Botič náhonem o délce 560 m. Jedná se původně o mlýnský rybník, sloužící zejména k pohonu mlýnského vodního kola. Využíván byl však i jako zásobárna vody pro potřeby přilehlého pivovaru. Ve 20. století byla nádrž vybetonována a její původní funkce se zrušením provozu mlýna i pivovaru zanikla.[3] V roce 2008 bylo vzhledem ke špatnému technickému stavu konstrukcí i nevyhovujícímu vzhledu přikročeno k celkové revitalizaci rybníčku. Kromě opravy rozpadajících se zdí bylo cílem i dodání přirozenějšího vzhledu se snahou o větší zapojení vodní plochy do okolního prostředí. Betonové prvky byly nahrazeny zídkami z lomového kamene, ohrazení západního, severního a zčásti i východního okraje pak bylo nahrazeno zvolna klesajícími přírodními zatravněnými břehy. Ty byly současně osázeny kvetoucí mokřadní vegetací, která kromě okrasné funkce chrání břehy proti vymílání. Mělká voda v této části nádrže tak nově poskytuje útočiště mnoha vzácným i ohroženým živočichům. Uprostřed rybníka byl navíc vytvořen malý plovoucí vegetační ostrůvek.[3]

Galerie

  • Zámeček Práče
    Zámeček Práče
  • Zámecký park a nádrž
    Zámecký park a nádrž
  • Bývalý zámecký pivovar
    Bývalý zámecký pivovar
  • Stará sýpka (špejchar)
    Stará sýpka (špejchar)

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-22]. Identifikátor záznamu 152826 : Zámek - zámeček Práče. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Slavné stavby Prahy 10. Praha: FOIBOS 220 s. ISBN 9788087073162, ISBN 8087073169. OCLC 613212357 
  3. ↑ a b c KOLEKTIV AUTORŮ. 10 let: Projekty realizované v letech 2003-2013. Obnova a revitalizace pražských nádrží. 1. vyd. Praha: Hlavní město Praha, 2013. 85 s. 

Literatura

  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 56-57.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 303. Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj