Pozemní stavby (budovy)
| Pozemní stavby | |
|---|---|
 Obě části komplexu
| |
| Základní informace | |
| Sloh | brutalismus |
| Architekti | Rudolf Bergr, Míťa Hejduk |
| Výstavba | 20. století (1974–1977) |
| Poloha | |
| Adresa |
Ústí nad Labem,  Česko
|
| Ulice | Velká Hradební a Dlouhá |
| Souřadnice | 50°39′41,36″ s. š., 14°2′25,63″ v. d. |
| Další informace | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pozemní stavby jsou soubor budov nacházejících se v ústeckých ulicích Velká hradební a Dlouhá v samotném centru města. Stavba proběhla v letech 1974–1977 dle projektu architektů z Krajského projektového ústavu Rudolfa Bergra, Míti Hejduka a Jiřího Drtikola. Název je odvozen od původního užitý objektu, který dříve sloužil jako sídlo podniku Pozemní stavby.[1] V současnosti je v jižní straně objektu finanční úřad,[2] severní je pronajímán na kanceláře, byty a komerční prostory[3].
Popis
Jedná se o dvě budovy o čtvercovém půdorysu. Jižní budova směrem do Mírového náměstí je čtyřpatrová, severní je pak o čtyři patra vyšší. Jelikož je objekt v mírném svahu, je okolí objektů vyrovnáno do roviny tak, že budova níže má až druhé nadzemní přízemí a okolí tvoří pochozí terasu. Ta funkčně navazuje i na další budovy v okolí konkrétně sídlo krajské samosprávy.
Fasáda se v původní podobě dochovala jen u spodního objektu, protože horní-vyšší byl v roce 2019 přepláštěn.[3] Je tvořena pruhy obdélníkových hliníkových oken, která obepínají v patrech budovu kol do kola. Tyto pruhy jsou pak vertikálně přerušeny pásy pohledového svisle vrubovaného betonu. Předposlední patro je tvořena dovnitř vsazenou pergolou a poslednímu patru vévodí silnější pruh pohledového betonu, kde je na každé straně pás oken jdoucí pouze do tří čtvrtin každé strany. Tyto okna mají výrazné ostění vystupující směrem z budovy.
U nově opláštěné budovy došlo k výrazné redukci původního vzezření, které zůstalo zachováno jen ve tvaru předposledního a posledního patra. Jinak jsou pruhy oken zredukovány na skupiny dvojoken oddělené od sebe výrazně barevným opláštěním. Obdélné svisle orientované cembritové desky[3] bílé, šedé, tmavošedé, černé a oranžové jsou na přeskáčku umístěné po celé budově. Opláštění prstence posledního patra je celo-tmavě šedé, ostění pásu oken je pak oranžové.
Původně byly interiéry bohatě dekorovány uměleckými díly.[4] Například v horní stavby byly ve vstupní hale sloupy s otočnými keramickými prvky od Milana Žofky. Ta však byla při rekonstrukci v roce 2019 odstraněna a umístěna do muzea.[5]
Galerie
-
Pohled na nižší budovu (2023) -
-
Vyšší budova v roce 2012 -
Vyšší budova Inovačního centra Ústeckého kraje v roce 2023 -
Vyvýšené přízemí spojující bezbariérově obě budovy -
Návaznost na sídlo krajského úřadu – vpravo nahoře -
Roh nižší budovy -
Detail fasády – pohledový beton s hliníkovými okny
Odkazy
Reference
- ↑ ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech. www.usti-aussig.net [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online.
- ↑ https://www.financnisprava.cz/cs/kontakty
- ↑ a b c FOREJT, Matěj. Sluneční město. Sluneční město. 2021, s. 20.
- ↑ Spolupráce výtvarníka s architektem. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. QID: Q111475190.
- ↑ reliéf 2 – Velká Hradební, Ústí nad Labem – Mozaiky [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pozemní stavby Ústí nad Labem na Wikimedia Commons
