Povodně ve Slovinsku 2023

Povodně ve Slovinsku 2023
Řeka Sáva ve městě Tacen, 4. srpna 2023
Řeka Sáva ve městě Tacen, 4. srpna 2023

Druh události Přírodní katastrofa
Stát Slovinsko, Rakousko
Datum 3. - 4. srpen 2023
Příčina Silné bouře
Zemřelých 6
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Povodně ve Slovinsku v srpnu 2023 byly povodně, které zasáhly území Slovinska a Rakouska. Mezi nejzasaženější oblasti patřilo slovinské Přímoří, Korutany a Horní Kraňsko. Kvůli velkému množství deště se vylily potoky ve městech Idrija, Cerkno a Škofja Loka. Kvůli události byl aktivován slovinský Národní protipovodňový plán a záchranný plán. Povodně byly podobné těm, ke kterým na území došlo v letech 1990, 1998 a 2004.

Podle slovinské agentury pro životní prostředí byla situace s povodněmi nejhorší v podhůří Julských Alp, od Idrije přes Lublaňskou pánev až po Korutany, kde spadlo v průměru 150 až 200 litrů srážek na metr čtvereční.[1] Slovinská agentura pro životní prostředí ARSO vydala nejvyšší varování pro severovýchodní, severozápadní a střední Slovinsko kvůli dlouhotrvajícím lijákům, které začalo platit o půlnoci 4. srpna.

Oběti

Při povodních zahynulo celkem šest lidí. Šlo o dva starší Slovince, kteří se utopili v rozvodněných řekách a dva Nizozemce ve věku 20 a 52 let, kteří zahynuli při výstupu na horu Veliki Draški vrh. Policie uvedla, že je pravděpodobně zasáhl blesk.[2] Další dvě oběti z Rakouska byly oznámeny 7. srpna. Jednou z nich je muž, jenž v Klagenfurtu spadl do řeky Glan.[3]

Přehled

Podle údajů slovinské Správy ochrany a záchrany se do 1039 zásahů během 12 hodin při povodních zapojilo celkem 168 hasičských jednotek. Šlo především o odčerpávání vody ze zatopených budov, zasypávání spuštěných lavin a odstraňování trosek, či havarovaných vozidel. V Kamniku, Komendě, Mariboru, Ptuji, Kranji, Celji a v Lublani a v mnoha dalších slovinských občinách se rozezněly sirény, které varovaly před nebezpečím záplav a sesuvů půdy. V několika obcích byly vyhlášeny celoplošné zásahy[4], zejména v již zmíněných obcích Kamnik a Komenda.[5]

Záplavy výrazně zvedly hladiny řek Gradaščica a Sora, povodňová vlna se měla vyskytnout i na Savinji, Pšatě a Kamnické Bystřici.[6]  V osadě Bistričica údajně odnesla a usmrtila přívalová voda staršího člověka, přesná příčina smrti však zatím není známa. Generální policejní ředitelství však údajně obdrželo několik dalších hlášení o úmrtích.

Následky povodní poblíž města Idrij

Kvůli zaplaveným silnicím a několika sesuvům půdy na místních silnicích směrem na města Idrija a Škofja Loka bylo zcela odříznuto města Žiri. Rozvodnily se zde řeky Sora a Račeva a bylo poškozeno na 100 budov. Dvě obytné budovy byly v noci evakuovány též v obci Baška Grapa. Evakuace probíhaly také v obci Sorška gaj v údolí říčky Lipnice. Vysídlení obyvatelé byli přesunuti do sportovní haly Medvode. Všechna tranzitní spojení do údolí Kanomlja byla přerušena a zásahy záchranné služby v širší oblasti Idrije komplikovaly neprůjezdné silnice.[7]

V Tolminu, Cerknu a Idriji zaplavily vodní toky několik domů. Obytné a další budovy byly zaplaveny také v obcích Vodice a Škofja Loka. Nejhorší povodně probíhaly v údolích Poljanska a Selška, odkud bylo evaukována prakticky veškeré místní obyvatelstvo. V Lublani se na horním toku rozvodnily řeky Sáva a Gradaščica. V centru Celje byla nařízena evakuace.

6. srpna si Slovinsko prostřednictvím mechanismu NATO pro reakce na přírodní a jiné katastrofy (EADRCC) vyžádalo pomoc v podobě pěti těžkých vojenských vrtulníků s nosností minimálně pět tun pro přepravu, 200 vojáků pro plnění úkolů ochrany, záchrany a pomoci, a 20 prefabrikovaných mostů do 40 metrů.[8]

Komplikace v dopravě

V důsledku povodní byla 4. srpna v 16:00 na dvou úsecích uzavřena dálnice Gorenje a tzv. štýrská magistrála. Uzavřeno bylo také železniční spojení mezi městy Kranj–Jesenice, Ruše–Pilberk, železniční tunel Bohinj a trať do Velenje. Uzavřeno bylo několik silnic, jak regionálních, tak místních, a to především z důvodu zřícení vozovky, sesuvů půdy, nánosů písku a bahna nebo velké vody na vozovce, což výrazně komplikovalo regionální dopravu. Poškozeny byly také desítky mostů. [9]

Rozvodněná řeka Glan v Rakousku

Ministerstvo obrany aktivovalo plán Vihra, který zahrnuje asistenci slovinské armády při zásazích. Do několika zaplavených oblastí byly vyslány vrtulníky, armáda vyslala i obrněnou techniku. Evropská unie vyjádřila připravenost svých složek k možné aktivaci mechanismu civilní pomoci.[10] Ze Slovinska bylo evakuováno také několik desítek českých občanů, nejsou však žádné zprávy o případném zranění, či úmrtí žádného z nich.[11]

V zaplavených oblastech přišlo o elektřinu asi 16 000 lidí. Jako preventivní opatření byly vydány příkazy a oznámení o vaření vody. Kvůli povodním v Begunje v Gorenjsku byl přerušen provoz nemocnic, přičemž se začala hledat vhodná místa pro přemístění pacientů.[12]

Situace v Rakousku

Ke komplikacím docházelo zejména na jihu Rakouska, kde došlo k několika povodním a sesuvům půdy. Podle energetické společnosti Energie Steiermar bylo v této oblasti ráno 4. srpna 2023 asi 4000 domácností bez elektřiny. V Korutanech byl přerušen provoz na silnicích do několika vesnic, zejména těch v okrese Völkermarkt. V obci Sankt Paul im Lavanttal bylo preventivně evakuováno 70 domácností, kvůli obavám ze zatopení.

Z přehrady v obvodu Viktring, poblíž Klagenfurtu, byla preventivně odčerpána voda poté, co byly vzneseny obavy ohledně její stability a vyslovena možná rizika o jejím protrhnutí.[13]

Meteorologie

S využitím meteorologických dat z Boloňské univerzity, ze systému ECWMS Reanalysis v5, bylo zjištěno, že s povodněmi souvisí náznaky tzv. sekundárního vrcholu cyklogeneze během léta, vyjma jara.[14] Tato cyklonová dráha vede přes Ligurské moře, severní Itálii a severní část Jadranského moře a s nejvyšší pravděpodobností souvisí se vznikem povodní.[15]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 Carinthia and Slovenia floods na anglické Wikipedii.

  1. K, A. K. Najobsežnejše poplave v zgodovini, umrli trije ljudje. rtvslo.si [online]. [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. Noodweer in Slovenië, twee Nederlanders omgekomen. nos.nl [online]. 2023-08-04 [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  3. RED, ORF at/Agenturen. Hochwasser: Ein Todesopfer in Kärnten. news.ORF.at [online]. 2023-08-06 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. (německy) 
  4. Vsak dan prvi - 24ur.com. www.24ur.com [online]. [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. 
  5. Vsak dan prvi - 24ur.com. www.24ur.com [online]. [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. 
  6. Nočna mora: Savinja v Celju prestopila bregove, poteka evakuacija #video. siol.net [online]. [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. (slovinsky) 
  7. MA, Al. Severna Primorska: Plazovi otežujejo delo reševalcem in še vedno ogrožajo hiše. rtvslo.si [online]. [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. (slovinsky) 
  8. Vsak dan prvi - 24ur.com. www.24ur.com [online]. [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  9. Preverite, katere ceste so zaprte zaradi poplav. siol.net [online]. [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. (slovinsky) 
  10. J, A. P. V Bruslju na prošnjo Slovenije zagnali sistem Copernicus za satelitsko spremljanje poplav. rtvslo.si [online]. [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. (slovinsky) 
  11. ČTK,AMB. Ničivé povodně ve Slovinsku: České turisty evakuoval vrtulník. A protržená hráz na řece Mura. Blesk.cz [online]. 2023-08-06 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  12. R, G. K. , M. Na Gorenjskem popoldne mirneje, med bolj prizadetimi Škofja Loka, Kamnik in Komenda. rtvslo.si [online]. [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. (slovinsky) 
  13. Slovenia, Austria floods leave 3 dead – DW – 08/04/2023. dw.com [online]. [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ARAGÃO, Leonardo; PORCÙ, Federico. Cyclonic activity in the Mediterranean region from a high-resolution perspective using ECMWF ERA5 dataset. Climate Dynamics. 2022-03-01, roč. 58, čís. 5, s. 1293–1310. Dostupné online [cit. 2023-08-07]. ISSN 1432-0894. DOI 10.1007/s00382-021-05963-x. (anglicky) 
  15. CONRAD, V. The Climate of the Mediterranean Region. Bulletin of the American Meteorological Society. 1943-04-01, roč. 24, čís. 4, s. 127–145. Dostupné online [cit. 2023-08-07]. ISSN 0003-0007. DOI 10.1175/1520-0477-24.4.127. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj