Postojnska jama
| Postojenská jeskyně | |
|---|---|
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Slovinsko |
| Místo | Občina Postojna |
| Zeměpisné souřadnice | 45°46′57,94″ s. š., 14°12′13,18″ v. d. |
| Památkový status | registered immobile cultural heritage of Slovenia |
  Postojenská jeskyně
| |
| Webové stránky | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Postojenská jeskyně (slovinsky: Postojnska jama německy Adelsberger Grotte) je 24,340 m dlouhým krasovým jeskynním systémem poblíž obce Postojna ve Slovinsku. Do roku 2012 byla označována za nejdelší slovinský jeskynní systém, po objevu nových prostor v systému Migovec, které zvedly jeho délku na 25 kilometrů, klesla na druhou příčku.[1]
Historie
Jeskyně byly vytvořené podzemní říčkou Pivka.
Prostory jeskyně byly využívány lidmi již v paleolitu[2]. První zdokumentovaná návštěva jeskyně se uskutečnila podle nápisu na stěně roku 1213. Ve velkém sem návštěvníci začali přicházet v 16. století v období protestantské reformace. Jeskyně byly poprvé popsány v roku 1689 Janezem Vajkardem Valvasorem v jeho encyklopedii, další části jeskyní pak byly objeveny v roce 1818 místním usedlíkem Lukou Čečem, který připravoval jeskyně pro návštěvu rakouského císaře Františka I. Jeskyně byly otevřeny pro veřejnost v roce 1819 a Čeč se stal jejich prvním oficiálním průvodcem. V roce 1872 byl v jeskyni zprovozněn vlak a roku 1884 jeskyni osvítila elektřina jako druhou jeskyni na světě. Elektrické osvětlení tu bylo instalováno dříve než v Lublani. Původní benzínové (zavedené roku 1914) lokomotivy byly roku 1959 nahrazeny elektrickými. Nacionální socialisté zde za války skladovali palivo. Partyzáni ho však zapálili, následovala exploze a oheň, hořící několik dní. Celkem 5,3 km jeskyně je otevřeno pro veřejnost, což je největší délka ze všech jeskyní na světě. Vedle vstupu do jeskyně se nachází administrativní budova z konce 19. století.[3] O vánočních svátcích jsou v Postojenské jeskyni pořádána výpravná představení živého betléma.[4]
Od doby otevření si jeskyně prohlédlo přes 30 milionů lidí. Systém jeskyní je vytvořen řekou Pivka a zahrnuje samotnou jeskyni Postojna, dále jeskyni Otok, Pivka, Črna jama a Magdalena. Teplota v podzemí se pohybuje mezi 8 až 10 stupni Celsia.[3]
Jeskyně jsou také domovem endemického obojživelníka zvaného macarát jeskynní. Během prohlídky jeskyní je možno několik obojživelníků vidět ve velkém akváriu.
Odkazy
Reference
- ↑ Tolminski Migovec Postojnski jami prevzel naziv najdaljšega jamskega sistema. MMC RTV Slovenija [online]. 2012-08-17 [cit. 2013-03-28]. Dostupné online. ISSN 1581-372X. (slovinsky)
- ↑ KRASLOVÁ, Radvana. Slovinsko – dějiny střední Evropy. Země světa. 7.6.2023, roč. 22, čís. 6, s. 2–9. Dostupné online.
- ↑ a b DRAŽAN, Jan. Slovinsko. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2009. ISBN 978-80-7316-292-4.
- ↑ Živý betlém v Postojnské jeskyni [online]. Postojna: Park Postojnska jama [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
Související články
- Adolf Schmidl
- Subterranean View
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Postojenská jeskyně na Wikimedia Commons
- Postojenská jeskyně, Park Postojnska jama, oficiální stránka v češtině
- Postojnska jama Archivováno 14. 9. 2005 na Wayback Machine., bývalé oficiální stránky jeskyně, web.archive.org Archivováno 6. 10. 2010 na Wayback Machine.
- Jaskyňa Postojnska jama, Vivarij Proteus, Predjamski grad - Slovenija, fotogalerie, Marošove stránky, www.sevcik.sk
- Postojnska jama – Postojna cave, Utrinki iz Slovenije
