Poslech

Poslech je činnost, při které organismus věnuje pozornost okolním zvukům, typicky zvukům přírody, zvukům hudby, ale v případě lidí zejména zvukům lidské řeči při mezilidské komunikaci. Klíčovým faktorem mezilidského poslechu je skutečnost, že poslouchající jedinec za pomocí sluchu rozeznává řeč jiné osoby a snaží se pochopit její význam a myšlenky.

Poslech mezilidské komunikace přitom zahrnuje afektivní, kognitivní a behaviorální procesy. Poslech a aktivní naslouchání při komunikaci mezi lidmi jsou tak klíčové pro řešení problémů. Pokud je mezilidská komunikace včetně poslechu nějakým způsobem narušena, může vyústit v nedorozumění a v krajním případě i v konflikt. Pokud daná osoba dostatečně druhou osobu neposlouchá, typicky se to projeví přerušováním projevu osoby, která hovoří, roztěkaností posluchače, jeho nesoustředěností, selektivním poslechem (konfirmační zkreslení) a jeho verbálními i nonverbálními reakcemi nesouvisejícími s tématem, o kterém osoba hovoří.

S poslechem úzce souvisí také paměť a rétorika hovořící osoby, která při své vysoké kvalitě může posluchače zaujmout, například při vystupování na veřejnosti.

Zvláštním druhem poslechu je tzv. aktivní naslouchání, při kterém posluchač pečlivě zpracovává druhou osobou vyřčené informace a poslechu druhé osoby věnuje plnou svoji pozornost. Cílem aktivního naslouchání je porozumění pocitům a názorům řečníka a hlavně komplexní pochopení sdělení, které posluchačům řečník poskytl.^[1][2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Listening na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu naslouchání na Wikimedia Commons

Zdroj