Portál:Mediální gramotnost/Článek

Šablona pro vložení článku:

{{Portál:Mediální gramotnost/Článek/Kostra
|obrázek = <!-- Bez prefixu "soubor/file" -->
|popisek = <!-- Popisek obrázku -->
|velikost = <!-- Velikost obrázku -->
|text = <!-- Text ukázky -->

|odkaz = <!-- Odkaz na článek -->
}}

Leden

Protesty proti omezení práv ve směrnici EU z roku 2019

Autorské právo (anglicky copyright law) je odvětví práva, které se zabývá právními vztahy uživatelů a tvůrců tzv. „autorských děl“ k příslušným dílům. Tvůrci mohou být například spisovatelé, hudebníci, filmaři, architekti, urbanisté a programátoři apod. Prostřednictvím autorského práva stát poskytuje autorům po jistou omezenou dobu určitá výlučná práva k jejich dílu. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.

Autorské právo nechrání samotné myšlenky či ideje; chrání pouze konkrétní díla, konkrétní vyjádření takových myšlenek, dílo v objektivně vnímatelné podobě. Autorským dílem je pouze jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, dílem není námět, zpráva, informace, metoda, teorie, vzorec, graf, tabulka fyzikálních konstant, výstup počítačového programu apod. samy o sobě. Vedle autorského práva v užším smyslu jsou chráněna také tzv. práva související s právem autorským, kam patří práva výkonného umělce k vlastnímu výkonu, práva výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, právo rozhlasového a televizního vysílatele a právo nakladatele. Obdobná je také ochrana databáze.
Celý článek...

Únor

Great Moon Hoax předběl tradici fake news již v roce 1835

Fake news (doslovně „falešné zprávy“) jsou žánr tzv. žluté žurnalistiky (bulvární či neetické novinařiny) úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce. Do žánru fake news nepatří parodie či satira. Doménou fake news v současné době bývají dezinformační weby, sociální sítě, šířeny ale mohou být prostřednictvím všech mediálních platforem. Původem tak sahají i do doby vynalezení knihtisku.[3] Za jednu z nejstarších a zároveň plně moderních kauz tohoto druhu je považován tzv. Velký měsíční podvod (Great Moon Hoax) z roku 1835, k němuž došlo ještě před vznikem neologismu „fake news“.

Spojení „fake news“ je neologismus. Jeho nepřesné používání může přinášet i problémy. Fake news jsou smyšleným dílem. Každá fake news musí být uvěřitelná, proto se musí z části zakládat na důvěryhodných informacích. To také vyžaduje její přizpůsobení kontextu v místě zveřejnění. Na obdobných principech se tvoří i tzv. urban legends, které ale na rozdíl od fake news má primární cíl pobavit, nikoliv zmanipulovat příjemce. Sdělení fake news mají většinou bulvární charakter a jsou formulována tak, aby vzbudila emoce.

Fake news v užším významu je žurnalistický útvar jehož důležitým znakem je záměrnost. Falešná zpráva je jakožto podvrh vytvářena účelově, vědomě, a tím se liší od zavádějící, chybné nebo poplašné zprávy (hoax). Chybná, mylná nebo nepřesná zpráva proto ještě nemusí být fake news.
Celý článek...

Březen

Původní logo České televize (rok 1997)

Veřejnoprávní médium (nebo také médium veřejné služby) je označení sdělovacího prostředku, který má příjem z veřejných peněz (prostředků) a právně definovaný rozsah a povinnosti. Cílem provozování veřejnoprávních médií je zabránit zneužití médií politickými stranami a podpořit média jako čtvrtý pilíř demokracie. Zpravidla se jedná o televizi nebo rozhlas, v České republice se veřejnoprávním médiem ze zákona v roce 1992 staly Český rozhlas, Česká televize a Česká tisková kancelář. Česká tisková kancelář ovšem definici nevyhovuje plně, protože má definované povinnosti, ale nemá příjem z veřejných prostředků. Veřejnoprávní média mají povinnost řídit se Etickým kodexem veřejnoprávních médií.
Celý článek...

Duben

Nenávistných projevů ve společnosti přibylo s rozvojem sociálních sítí

Hate speech (česky nenávistný projev) je definován slovníkem Cambridge jako „veřejný projev, který vyjadřuje nenávist nebo podporuje násilí vůči osobě nebo skupině na základě rasy, náboženství, pohlaví nebo sexuální orientace.“ Veřejné nenávistné projevy jsou považovány za trestný čin. Lidé za něj mohou být stíháni odnětím svobody, pokutou nebo veřejně prospěšnými pracemi. Příklady takových nenávistných projevů jsou: oslava válečných zločinů, rasová nebo náboženská nenávist.

Za veřejný projev se považují i online projevy na sociálních sítích, jako je Twitter, Instagram, Facebook nebo Snapchat. Provozovatelé jsou povinni mazat nenávistné projevy na svých platformách. Přesto se nenávistné projevy na internetu rychle šíří. Uživatelé, kteří tyto příspěvky vytvářejí nebo sdílejí, zůstávají díky anonymitě často bez trestu.
Celý článek...

Květen

Hygiena a ekologie - skica z 20. let

Informační ekologie je chápána jako aplikace ekologického pojetí informační společnosti. Zvažuje dynamiku a vlastnosti stále hustšího, komplexnějšího a důležitějšího digitálního informačního prostředí. „Informační ekologie“ se často používá jako metafora, nahlížející na informační prostor jako na ekosystém, informační ekosystém. Informační ekologie také navazuje na koncept kolektivní inteligence a znalostní ekologie (Pór 2000). Eddy a kol. (2014) využívají informační ekologii pro integraci vědy a politiky do ekosystémového managementu (EBM).
Celý článek...

Červen

4 minuty na svém telefonu. Ideální stav digitálního wellbeingu

Digitální wellbeing (z anglického digital wellbeing) je termín, který popisuje dopad technologií na psychické i fyzické zdraví. Digitální wellbeing lze definovat jako schopnost bezpečně pracovat na internetu s ohledem na mentální zdraví, optimálně si rozvrhnout čas strávený s technologiemi, případně jako schopnost využívat v prospěch našeho zdraví. K popularizaci pojmu digitální wellbeing dochází okolo roku 2010. Největší zájem o digitální wellbeing nastal v roce 2018, kdy společnost Apple, v reakci na přílišné používání technologií u mladých lidí, zaujala funkcí screentime, která umožňuje uživateli sledovat svou aktivitu na vlastních digitálních zařízeních. V tomtéž roce k rozšíření zájmu o digitální wellbeing přispěla společnost Google.
Celý článek...

Červenec

Brazilský pedagog a významný propagátor kritické pedagogiky Paulo Freire

Kritická gramotnost je schopnost najít v médiích vloženou diskriminaci. To se provádí analýzou zpráv podporujících předpojaté mocenské vztahy. Ty se přirozeně vyskytují v médiích a písemných materiálech. Čtením nad rámec slov autora a zkoumáním způsobu, jakým autor sdělil své představy o společenských normách se dá zjistit, zda tyto myšlenky obsahují rasovou nebo genderovou nerovnost. Kritická gramotnost se týká procesu uvědomění si vlastních zkušeností ve vztahu k mocenským vztahům, často realizovaným čtením a psaním. Odehrává se v různých vzdělávacích prostředích a kulturních kontextech. Tento proces učení založený na čtení a psaní povzbuzuje studenty, aby přijali, odmítli nebo rekonstruovali ideologie prezentované v textech.
Celý článek...

Srpen

Psychologie médií a sociální sítě (ilustrace)

Sociální síť, společenská síť nebo komunitní síť (anglicky social network nebo community network) je služba na Internetu, která registrovaným členům umožňuje vytvářet si osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie, videa, provozovat chat a další aktivity. Někdy se za sociální síť považují i internetová diskusní fóra, kde si uživatelé vyměňují názory a poznatky na vybraná témata (těhotenství, automobily, finanční poradenství, apod.). Komunikace mezi uživateli sociálních sítí může probíhat buď soukromě mezi dvěma uživateli nebo (nejčastěji) hromadně mezi uživatelem a skupinou s ním propojených dalších uživatelů.

Pojmenování pochází ze sociologického pojmu sociální síť – skupina lidí, která spolu udržuje komunikaci různými prostředky.
Celý článek...

Září

Náborový plakát Americké armády z roku 1917

Propaganda (lat. propagare = rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat) je vnímána jako rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání anebo zesílení určitých postojů nebo jednání mas ovládaných skupinou, která dané mase vládne pomocí ideologie. Propaganda je nejčastěji systematické vytváření společenského ne/vědomí za účelem ovládání pod/vědomí davů pomocí prezentování systematicky uspořádaných, idejí (ideologie), teorií, názorů a doktrín. Propagandu je možné (částečně) odlišit od jiných forem prezentace, ovlivňování nebo manipulace s veřejným míněním, tj. např. od propagace, agitace, reklamy, osvěty a public relations. Slovo propaganda má v současné době negativní konotace, přitom přibližně do konce druhé světové války bylo chápáno neutrálně jako jeden z prostředků udržení fungující demokracie.
Celý článek...

Říjen

Náborový plakát Americké armády z roku 1917

Konfirmační zkreslení (někdy též potvrzovací zkreslení, z anglického confirmation bias) je sociálně-psychologický pojem, který popisuje tendenci člověka upřednostňovat ty informace, interpretace a vzpomínky, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením nebo pohledem na věc. Dále tendence vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s názorem toho kdo je posuzuje (subjektivní pravděpodobnost).

Pokud jsme si na něco udělali názor a bezmezně tomu věříme, bezděky vyhledáváme informace, které tento názor potvrzují. Konfirmační zkreslení je tedy také tendence vyhledávat fakta, která potvrzují náš názor. David McRaney například poznamenává: „Vaše názory jsou výsledkem mnoha let, kdy jste pozornost věnovali pouze informacím, které vás utvrzovaly ve vašem přesvědčení, a zároveň zcela ignorovali ty, které nabourávaly vaše předem vytvořené dojmy a představy.”
Celý článek...

Listopad

Fiktivní značka piva ve filmu Vetřelec

Product placement Product placement, doslova přeloženo jako umístění produktu, je forma skryté reklamy. Jedná se o umisťování výrobků, názvů, log apod. existujících značek do uměleckých děl, jako jsou například filmy, seriály, videohry, zábavní pořady, písně apod. Míra explicitnosti toho, o jakou má jít značku, může být různá.

V České republice byla až do 17. srpna 2009 zakázána, avšak je stále všeobecně tolerovaná. Důvodem je nejen rozšíření v zahraničí, především ve Spojených státech amerických, ale také fakt, že právě product placement je schopný zaplatit náklady na celý film – o čemž diváky přesvědčil např. kontroverzní režisér Morgan Spurlock ve svém dokumentu Nejlepší film, jaký byl kdy prodán.
Celý článek...

Prosinec

Umělá inteligence je dnes příležitostí i hrozbou

Umělá inteligence (Artificial Intelligence, AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou systémů řešících komplexní úlohy jako je rozpoznávání či klasifikace, např. v oblastech zpracování obrazu (ve formě pixelů) či zpracování psaného textu či mluveného jazyka (ve formě počítačového kódu), nebo plánování či řízení na základě zpracování velkých objemů dat.

Úzká umělá inteligence (Narrow Artificial Intelligence (NAI)) či „slabá AI“ odkazuje na systémy zaměřené na řešení jediné úzce vymezené úlohy. Mezi příklady NAI patří internetoví boti nebo virtuální asistent Apple nazvaný Siri. Obecná umělá inteligence (Artificial General Intelligence (AGI)) či „silná AI“ odkazuje na systémy řešící úlohy stejně dobře nebo dokonce lépe než člověk a řeší je bez nutnosti předchozího učení jednotlivých úzce vymezených úloh. AGI spojující „lidské“ flexibilní myšlení a uvažování se super rychlým zpracováním dat by se mohla stát realitou podmíněnou úspěšným vývojem kvantových počítačů.
Celý článek...

Zdroj