Portál:Kolonialismus/Archiv
Toto je stránka archivující staré články Portálu:Kolonialismus.
Pro připravené články, které se objeví na portálu v příštích měsících, přejděte na stránku Připravované.
Starší články: z roku 2008
2009 - červenec
2009 - březen až červen
V těchto měsících nebyl portál aktualizován. 23. června došlo k přepracování portálu.
2009 - únor
Věděli jste, že...
...incké město Machu Picchu nebylo nikdy španělskými dobyvateli objeveno?
...místokrálovství Nové Španělsko zahrnovalo území od Filipín až po Karibskou oblast?
...Kuba se nacházela pod vládou Španělska téměř 400 let?
...anglický mořeplavec a objevitel Henry Hudson pracoval po nějakou dobu také pro nizozemskou Východoindickou společnost?
...Země Františka Josefa se oficiálně nikdy nestala součástí Rakousko-Uherska?
Vybraný článek
Kolonizace Severní Ameriky v raném novověku byl souhrn více či méně úspěšných pokusů o kolonizaci Severní Ameriky některými evropskými mocnostmi. Z těch se nejvíce prosadily Velká Británie, Francie, Španělsko a Nizozemsko. Španělé započali tuto kolonizaci jako první. Oproti svým soupeřům měli velikou výhodou v podobě rozsáhlého koloniálního panství na americkém kontinentu. Bohužel pro Španělsko byly zlaté časy prosperity dávno pryč a španělské území v Severní Americe se omezilo na Floridu, a na jihozápad dnešních Spojených státu amerických. Nizozemí se díky nečekané plavbě Henryho Hudsona podařilo kolonizovat území dnešního New Yorku, New Jersey, Delaweru a Connecticutu. Nejvýznamnější městem byl Nový Amsterdam, ze kterého se později stal New York. Avšak, Nizozemsko nebylo schopno podporovat svojí kolonii vojensky a tak jí roku 1667 zabrala Británie. Francie začala s prozkoumáváním Severní Ameriky již v první polovině 16. století. Francouzi se usadili ne řece svatého Vavřince a založili zde město Quebec. Francouzskému území v Severní Americe se začalo říkat Nová Francie a pod vedením energického muže jménem Samuel de Champlain se její území rozšiřovalo. Nová Francie byla sice rozlehlá, ale velice málo lidnatá. Kolem roku 1660 žilo v Nové Francii pouhé tři tisíce Francouzů a kvůli špatné hospodářské situaci hrozilo, že se kolonie rozpadne. Francouzský král Ludvík XIV. proto učinil několik opatření, díky nimž se Nová Francie udržela. Francouzi dále pokračovali s kolonizací a podařilo se jim zabrat území okolo řeky Mississippi (roku 1718 založili New Orleans). Británie začala s kolonizací Severní Ameriky až na konci šestnáctého století. Britové se snažili prozkoumat a kolonizovat dnešní východní pobřeží Spojených států amerických, což se jim nakonec podařilo. Roku 1606 byla založena první úspěšná britská kolonie. Tato kolonie se jmenovala Jamestown a v roce 1612 se zde začal pěstovat tabák. Dále byli zakládány další kolonie, jako je Plymouth v Massachusetts, Boston a Providence. Postupně se zvyšující územní nároky Francouzů a Britů vedly k soupeření v této oblasti. Britové měli zejména později v těchto konfliktech výhodnější postavení, zejména díky velké lidnatosti a hospodářské samostatnosti. Vzájemné konflikty se vystupňovaly během sedmileté války, během níž byl roku 1759 dobyt francouzský Quebec a v mírové smlouvě v roce 1763 připadla Nová Francie Velké Británii. Tím se stala Velká Británie nejvýznamnější mocností v Severní Americe. Následná vzpoura třinácti britských severoamerických kolonií a americká válka za nezávislost však do budoucna britské postavení v Severní Americe významně oslabily.
Obrázek měsíce
Vybraná osobnost
Alexej Butakov byl ruským admirálem a průzkumníkem Aralského jezera. Před jeho prozkoumáváním se již zúčastnil jako starší důstojník expedice mající za úkol obeplout svět přes mys Dobré naděje, Kamčatku a mys Horn zpět do výchozího bodu, kterým byl přístav Kronštadt. Roku 1848 dostal za úkol zmapovat Aralské jezero. Do pevnosti Raim byla z Orenburgu dopravena loď Konstantin. S tou se Butakov vydal prozkoumat Aral. Během této výpravy bylo zaznamenáno množství meteorologických a astronomických údajů, byla měřena hloubka jezera, podrobně zaměřeny ostrovy a souostroví. Dále posádka lodi získala množství vzorků zdejších minerálů a fauny. Na základě Butakových objevů byla roku 1850 vydána mapa Aralského jezera. Butakov se zúčastnil i ruské expanze do střední Asie, během níž byly mimo jiné prozkoumány a popsány toky řek Amudarje a Syrdarje. Od roku 1864 sloužil u baltské flotily, o rok později byl povýšen na admirála, roku 1867 na kontradmirála. Zemřel roku 1869 v Německu, kde pobýval z léčebných důvodů.
2009 - leden
Věděli jste, že...
...Egypt byl po dva roky pod společnou kontrolou Francie a Velké Británie, dokud Británie neustavila roku 1882 nad Egyptem protektorát?
...většina území Osmanské říše měla být po prohrané první světové válce rozdělena mezi vítězné mocnosti, avšak tento vývoj byl zvrácen Atatürkovými politickými a vojenskými úspěchy?
...po první světové válce již státy nezískávaly kolonie, ale mandátní území na přechodnou dobu od společnosti národů?
...Francisco Pizarro, dobyvatel říše Inků, byl zavražděn několik let po získání inckého hlavního města Cuzca?
...Galapágy byly objeveny již roku 1535?
Vybraný článek
Velká hra byl mocenský konflikt mezi Ruským a Britským impériem probíhající v 19. a v první polovině 20. století. Tento konflikt se odehrával ve střední Asii zejména v oblasti dnešního Afghánistánu, částečně také Persie a Tibetu. Obě velmoci se sérií špionáží, vojenských tažení (například britská výprava do Tibetu)a zásahů do vnitřní politiky tamějších států snažily prosadit svoje zájmy. Ty totiž mohly být ohroženy případnou ruskou expanzí ze severu, kde ruská vojska začala dobývat doposud nezávislé muslimské státy. Britové však byli rozhodnuti ruskému vlivu čelit a sérií diplomatických kroků a smluv s Afghánánskými vládci si zaopatřili v Afghánistánu silnou pozici. Ruská expanze však byla pro Británii nadále v této oblasti hrozbou, roku 1884 Rusové svým zabráním oázy Mervu s okolím téměř vyprovokovali s Británií vojenské střetnutí. Británie však nakonec ustoupila a Rusové si na základě následných dohod směli oázu ponechat. Vzájemné soupeření ukončila smlouva mezi oběma mocnostmi z roku 1907. Po první světové válce ovšem vypukl mocenský konflikt nanovo, tentokrát mezi Britským impériem a Sovětským svazem. Během druhé světové války však spolu oba státy spolupracovaly, nové napětí se až po porážce nacistického Německa. Velká Británie však již nadále neměla vůli své koloniální impérium udržet a její místo zaujaly Spojené státy. Mezi USA a Sovětským svazem tak v oblasti Střední Asie došlo k novému mocenskému zápolení zvanému Nová velká hra.
Obrázek měsíce
Vybraná osobnost
Vasco Núñez de Balboa byl španělským dobyvatelem, který jako první prošel Panamskou šíjí. Inspirován Kryštofem Kolumbem se rozhodl přeplavit do Ameriky. Zde se po účasti na jedné průzkumné expedici usídlil na Hispaniole, kde se několik let živil jako chovatel prasat. Postupem času ale upadl do dluhů a aby unikl svým věřitelům, rozhodl se znovu vydat na cesty. Jako černý pasažér se dostal do osady San Sebastián, která trpěla útoky domorodých kmenů. Na jeho přímluvu se osada měla přesunout na jiné místo s úrodnější půdou a mírumilovnějšími domorodými obyvateli. Zde založili osadníci novou kolonii Santa Maria, kde se po nějaké době stal Balboa starostou. Další úspěchy mu přinesly titul guvernéra. V následujících letech začal Balboa s prozkoumáváním okolních oblastí a s hledáním cesty k takzvanému Jižnímu moři, později Pacifiku. To se mu skutečně roku 1513 podařilo. Nadále pokračoval v objevných cestách, na tichomořském pobřeží nechal zbudovat čtyři lodě, se kterými pak v Tichém oceánu procestoval více než 70 km. Po návratu z jedné expedice však byl svými nepřáteli obviněn ze zrady vůči španělské koruně s cílem vytvořit na pobřeží Jižního moře vlastní vládu. Po krátkém procesu byl 15. ledna 1519 popraven.
