Pomník Baterie mrtvých
| Pomník Baterie mrtvých | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Autor | Autoři - Architekt Václavem Weinzettlem
Provedení -Jan Jandera z Hořic Socha Austrie - Arnoštem Poppem |
| Rok vzniku | 1893 |
| Datum odhalení | 1893 |
| Umělecký směr | klasicismus[1] |
| Pojmenováno po | VII. jezdecká baterie pod velením Augusta van der Groebena |
| Popis | |
| Rozměry | 10 m (sloup), 2 m (socha) |
| Materiál | pískovec |
| Umístění | |
| Umístění | pole u vsi Chlum bojiště na Chlumu 1866 |
| Stát |
 Česko
|
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′44,14″ s. š., 15°44′33,35″ v. d. |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pomník Baterie mrtvých je pomník, který připomíná události roku 1866 a vypráví příběh VII. jezdecké baterie pod velením Augusta van der Groebena.
Památník se nachází u vesnice Chlum, jenž spadá pod správu obce Všestary u Hradce Králové. Pomník se nachází za Muzeem války 1866.
Pomník tvoří mohutný desetimetrový pískovcový sloup s dvoumetrovou sochou Austrie, jež v levé ruce drží štít a v pravé vavřínový věnec. Sloup je zdoben bronzovými reliéfy. Pomník, který byl navržen architektem Václavem Weinzettlem z Hořic, je vytvořen z bohatě zdobeného sloupu a sochy Austrie zhotovené prof. Arnoštem Poppem. Jedná se o jeden z 480 pomníků, které se na polích bojiště nachází. Pomník byl slavnostně odhalen v roce 1893.[2]
Popis pomníku
Základnu pomníku tvoří dva pískovcové bloky, které utváří schod. Na každém rohu podstavce je pískovcový sloup, jenž tvoří základnu pro zapuštěná oka s reliéfem květiny. Oka drží železné řetězy. V zadní části je tento vzorec přerušen, kdy je zasazen do pomníku samotného. Ve střední části podstavce je na krychlové podstavě vystavěn sloup se sochou Austrie. Do krychlové podstavy jsou vytesány pamětní texty.
Centrální sloup je doprovázen čtyřmi pochodněmi jenž jsou na rozích základového bloku. Centrální sloup je zdoben mosaznými reliéfy, jež jsou ve tvaru erbu. Z reliéfu vystupuje hlaveň děla. Z přední strany sloupu je reliéf rakouské přilbice, která je propíchnuta mečem ve vavřínovém věnci.
Socha Austrie je vysoká dva metry. V pravé ruce drží vavřínový věnec a levou rukou se opírá o štít s rakouskou orlicí.[2][3]
" Na těchto místech padl hrdinsky po boji vytrvalém v bitvě dne 3. července r 1866 August Van Der Groebem C K setník rytíř voj. řádu Marie Terezie velitel jezdecké baterie číslo VII. dále Jindřich Wolf C K nadporučík a 52 mužů věrní až do konce "
"Zřízeno komitétem pro udržování vojenských pomníku na bojišti Královehradeckém přispětím vojenského řádu Marie Terezie a C.A K. Rakouského dělestřelectva L.P. MDCCCXCIII. "
Bitva na Chlumu
Rakouské země byly ve válce se svým dlouhodobým spojencem Pruskem. K bitvě u Hradce Králové, také známé jako bitva na Chlumu došlo 3. července 1866. Mělo se jednat o jednu z posledních bitev, jež by mohla zvrátit prohru rakouských vojsk. Pruské vojsko postoupilo, rakouští velitelé ze severního křídla půlkruhové obrany opustili své pozice a pustili se do boje o les Svíb. Zde za velkých ztrát došlo k odražení pruského útoku.
V tu dobu 1. pruská armáda postupovala od pevnosti Josefov, tak se vyhnula dosahu dostřelu rakouské artilerie, jež byla na pevnosti umístěna a díky odkrytému severnímu křídlu obešla celý obranný systém rakouského vojska a zaútočila z týlu na ves Chlum. Odtud následně postupovala na vrch Chlum, kde se na místě dnešní rozhledny nacházel hlavní stan polního zbrojmistra Ludwiga von Benedeka.[1]
VII. jezdecká baterie pod velením Augusta van der Groebena se nacházela na polích na místě, kde je teď les. V těchto místech se nacházely znatelné okopy pocházející z doby třicetileté války. Po zjištění útoku na ves Chlum byl vydán rozkaz k obrácení baterie směrem ke vsi a zahájena krycí palba pro zpomalení postupu pruských vojsk a poskytnutí dostatečného času na ústup zbývajících jednotek. Tím však došlo ke ztrátě funkčnosti zákopových fortifikací, které byly vybudovány před linií bateriových okopů a sloužily jako linie vojenské obrany. Vojska v okopech byla směřována směrem na les Svíb a okolí, nikoliv na vesnici Chlum. Odsud nebyl očekáván útok. Jelikož se počítalo s tím, že nedojde k prolomení obrany na severu. Kvůli vojenské doktríně rakouské armády nebyla osádka baterie vyzbrojena ručními palnými zbraněmi. Jediný nástroj, jež mohli využít, byla lopata a dýka, které byly použity na úpravu prostředí, kde se měla baterie nacházet. Tím se z baterie stala jednoduchý cíl pro pěší útok. Když se dostalo na boj na blízko, tak baterie byla bezbranná, a proto díky přednímu nabíjení docházelo k větší možnosti zásahu nabíječe. Z těchto důvodů byly před bateriovou linií vybudovány zákopy pro obranná vojska, které však zůstaly při otočení za baterií nikoliv před ní.
VII. jezdecká baterie dle archiválií při obraně pozic údajně padla v plném počtu 54 mužů. Toto tvrzení však bylo vyvráceno při odhalování pomníku v roce 1893, kdy se na slavnostním odhalení sešlo i několik přeživších z dané baterie.[1]
Reference
- ↑ a b c CHVOJKA, Aleš a Josef ŠRÁMEK. 1866 : malá encyklopedie prusko-rakouské války k expozici Muzea války 1866 na Chlumu. 2. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2018. 126 s. ISBN 978-80-87686-14-0.
- ↑ a b DOUBRAVA, Aleš, Karel NOVÁK a Ludvík MÜHLSTEIN. 1866 - válečné události v severovýchodních Čechách. Chlum u Hradce Králové: Areál bojiště 1866 na Chlumu, 1970, s. [46]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b23ab541-7b8d-409e-ab10-b26f76c9f5d1
- ↑ soubor pomníků z války 1866 - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
Literatura
- DOUBRAVA, Aleš, Karel NOVÁK a Ludvík MÜHLSTEIN. 1866 - válečné události v severovýchodních Čechách. Chlum u Hradce Králové: Areál bojiště 1866 na Chlumu, 1970, s. [46]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b23ab541-7b8d-409e-ab10-b26f76c9f5d1
- CHVOJKA, Aleš a Josef ŠRÁMEK. 1866 : malá encyklopedie prusko-rakouské války k expozici Muzea války 1866 na Chlumu. 2. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2018. 126 s. ISBN 978-80-87686-14-0.
