Poljarnyj
| Poljarnyj Полярный (Alexandrovsk / Александровск) | |
|---|---|
 Panorama Poljarného
| |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 69°11′54″ s. š., 33°27′22″ v. d. |
| Nadmořská výška | 20 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Stát |
 Rusko
|
| Federální okruh | Severozápadní |
| Oblast | Murmanská |
  Poljarnyj
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 358,1 km² |
| Počet obyvatel | 17 650 (2018) |
| Hustota zalidnění | 49,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město (od roku 1899) |
| Vznik | 1896 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 81551 |
| PSČ | 184650 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poljarnyj (rusky Поля́рный, do roku 1931 Alexandrovsk, Александровск) je město v Murmanské oblasti v Rusku. Z důvodu přítomnosti vojenské námořní základny patří město Poljarnyj mezi tzv. uzavřená města,[1] tzn., že do města je vstup osob, které zde nemají trvalé bydliště, možný pouze s úřední propustkou.
Poloha
Město se rozkládá v tundře na pobřeží Jekatěrinské gavaně[1] v Kolském zálivu v Barentsově moři, na poloostrově Kola přibližně 30 km vzdušnou čarou od Murmansku. Spadá do subarktického klimatického pásma. Nejvyšším bodem města je vrch Věstnik (Вестник) s výškou 115 metrů nad mořem.[2]
Historie
V roce 1894 místo s Jekatěrinským přístavem navštívil ruský podnikatel Sergej Witte. Ve svých zápiscích Witte napsal: „Tak skvělý přístav jsem nikdy v životě neviděl“. To ho inspirovalo k využití vhodné polohy pro komerční účely. Jeho návrh schválil car Mikuláš II., aby zde zřídil obchodní přístav.
Komerční přístav Alexandrovsk byl založen v létě 1896. Svůj název dostalo město na počest cara Alexandra III.[3] a při svém založení mělo 500 obyvatel[4] a o 3 roky později, 24. června 1899, obec získala status města a současně s tím se stal střediskem Alexandrovského (dříve Kolského) újezdu Archangelské gubernie. Úřady sem byly přemístěny z Koly. Na počátku 20. století byl v Alexandrovsku postaven pravoslavný chrám, škola a přístav, železnice od přístavu ke skladům. Město mělo dobrou infrastrukturu, bylo vybaveno elektrickým osvětlením a vlastní elektrárnou.
V roce 1931 byla ves Alexandrovskoje přejmenována na Poljarnoje (Полярное) a v roce 1939 povýšena město Poljarnyj. V době velké vlastenecké války byla v Poljarném zřízena hlavní základna Severního loďstva. Po válce byla tato úloha přenesena do Vajengy (Severomorsk).
5. května 2008 byl prezidentem Ruské federace městu udělen čestný titul Město vojenské slávy.[1] Ve městě je poměrně mnoho neobydlených pětipodlažních domů v nedobrém technickém stavu, což budí dojem, že město vymírá.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Полярный na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c Д. Е. Жалнин. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-04-29]. Heslo ПОЛЯ́РНЫЙ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-15. (rusky)
- ↑ Kiseljov, A. A. red.: Вестник . In: Кольская энциклопедия strany 397-398, КНЦ РАН, Petrohrad, 2008[nedostupný zdroj]
- ↑ Poljarnyj na stránkách «Кольские карты» (Kolské mapy)
- ↑ Малый энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона. Alexandrovsk (původním názvem: Александровск). 4. vyd. Petrohrad: Malý encyklopedický slovník Brockhaus & Efron, 1890-1907.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Poljarnyj na Wikimedia Commons
