Polák malý

Jak číst taxoboxPolák malý
alternativní popis obrázku chybí
Dvojice poláků malých (vpravo samec, vlevo samice)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď kachnovití (Anatidae)
Rod polák (Aythya)
Binomické jméno
Aythya nyroca
(Güldenstädt, 1770)
Rozšíření poláka malého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Rozšíření poláka malého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Rozšíření poláka malého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Aythya nyroca

Polák malý (Aythya nyroca) je malá potápivá kachna.

Popis

Nejmenší polák, dorůstá přibližně 39–43 cm, váží 410–650 g a v rozpětí křídel měří 60–67 cm. Dospělý samec je kaštanově hnědý s tmavším hřbetem a křídly a bílými okraji křídel, na břiše má velkou bílou skvrnu, díky které jej můžeme snadno rozeznat od podobných samic poláka chocholačky. Samice se podobá samci, v porovnání s ním má však jednotvárnější zbarvení a tmavé oči.

Hnízdění

Polák malý hnízdí v jižní, východní a střední Evropě a v jižní a západní Asii. Je převážně tažný, na zimu se hromadně stahuje do jižní Evropy, na sever afrického kontinentu, ke Kaspickému moři a do jihovýchodní Asie. V posledním století se početnost poláka malého na území České republiky silně snížila, v současné době již náleží k jednomu z nejvzácnějších českých poláků. Ročně na českém území hnízdí maximálně 3 páry a zimuje 1 - 5 jedinců.

Polák malý se vyskytuje většinou v párech nebo v menších hejnech, často i ve společnosti jiných druhů potápivých kachen, převážně poláků a zrzohlávek. Často se potápí, před potopením provádí pro poláky charakteristický výskok. Většinou se potápí na několik sekund a jen asi do metrové hloubky.[zdroj?!] Požírá převážně vodní rostliny a drobné vodní živočichy, zejména vodní hmyz, měkkýše a malé rybky.

Hnízdí v blízkosti hlubších jezer a močálu. Hnízdo staví na zemi v hustém porostu a během května až června do něj klade 7–12 světle žlutých vajec, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně 25–28 dní. O vylíhlá mláďata pečuje pouze samice.

Chov v zoo

Tento druh kachny byl v červenci 2020 chován přibližně ve 140 evropských zoo. V rámci Česka se ve stejnou dobu jednalo o tato zařízení[2]:

Zároveň je chován v Centru Ochrany fauny ČR v Hrachově.[2]

Chov v Zoo Praha

Kdy se první příslušníci tohoto druhu dostali do Zoo Praha, není zcela jisté. Nejpozději to však bylo v roce 1988.[3] Ke konci roku 2018 byli chováni tři samci a čtyři samice.[4]

Polák malý je k vidění v průchozí africké voliéře expozičního celku Ptačí mokřady v dolní části zoo.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferruginous Duck na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Polák malý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018

Literatura

  • DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2001. 249 s. ISBN 80-200-0927-2. Kapitola Potápivé kachny: zrzohlávka, poláci, s. 48. 

Externí odkazy

Zdroj