Pohlody
| Pohlody | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vrskmaň |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′37″ s. š., 13°30′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Vrskmaň (7,7 km²) |
| Nadmořská výška | 288 m n. m. |
  Pohlody
| |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 70 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pohlody (německy Pahlet) jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Byly místní částí Vrskmaně a stály asi 1,5 km severovýchodně od ní, těsně u hranice s okresem Most. Zanikly v roce 1979 v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Jan Šverma.
Název
Název vesnice vznikl z osobního jména ve významu ves Pohlodů. Jméno bylo odvozeno ze slovesa pohlodati (částečně ohlodat). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Polad (1542), Pohlody (1555 a 1561), Polety (1591), Polety (1621), Pallet nebo Pahlet a Pohled (1787 a 1846).[1]
Historie
Krajina v okolí vesnice byla osídlena už v pravěku. Záchranný archeologický výzkum v roce 1981 na jihozápadním okraji vsi odkryl sídliště laténské kultury. Nacházelo se na mírně skloněné ploše v místech s pomístním názvem Za Vsí v nadmořské výšce 295–297 metrů. Celkem byly výzkumem zachyceny čtyři zahloubené chaty, příkop, dva blíže neurčené objekty a velké množství menších jam a kůlových jamek. Východní okraj sídliště byl zničen těžbou štěrkopísku. Sídliště bylo osídleno ve dvou obdobích (LT A2 a LT C2 – LT D) a v době své existence se nacházelo na okraji oblasti osídlené keltským etnikem. Některé keramické nálezy svědčí o jeho kontaktu s prostředím oppid.[2]
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1420,[3] ale podle Zdeny Binterové vesnice existovala už ve třináctém století, kdy byly manstvím mosteckého hradu. V první polovině patnáctého století se majitelem stal Lorenc Glac ze Starého Dvora, po kterém je zdědila dcera Anna. Sňatkem tak Pohlody přešly do majetku Šebestiána z Veitmile. Jako další majitel je uváděn Kryštof Dornheim z Dornheimu, který vesnici prodal majitelům mosteckého hradu. Tím se roku 1585 stal Ladislav Popel z Lobkovic. Roku 1593 byl Ladislav Popel obviněn ze spiknutí proti císaři, a uprchl proto ze země. Brzy poté byl v nepřítomnosti odsouzen ke ztrátě majetku a trestu smrti. Od krále poté hrad i s příslušenstvím koupilo roku 1595 město Most.[4]
V první polovině sedmnáctého století se v držení vesnice vystřídalo několik majitelů. V letech 1617–1627 to byla Kateřina Belwiczová, rozená Satenéřová a roku 1621 ji, spolu s Vrskmaní, Holešicemi, Komořany a Langendorfem, koupil Ladislav Julius Kurzbach z Trachenbuku a Milče, po němž Pohlody roku 1641 vlastnila jeho vdova Alžběta Kurzbachová z Harretu. Snad už v polovině sedmnáctého století Pohlody získali Lobkovicové, kteří je nejpozději roku 1695 připojili ke svému panství Nové Sedlo – Jezeří, u kterého vesnice zůstala až do zrušení patrimoniální správy.[5]
Nedochovaly se žádné záznamy o případných událostech během třicetileté války, ale vesnice pravděpodobně utrpěla značné škody, protože podle popisu v berní rule z roku 1654 měla domy ve špatném stavu. Tehdy v ní žili čtyři sedláci a šest chalupníků. Dohromady vlastnili třináct potahů a chovali osmnáct krav, osmnáct jalovic, 51 ovcí, 31 prasat a dvanáct koz.[5]
Hnědouhelný důl mezi vesnicí a Novým Sedlem založili Lobkovicové už v roce 1780 (později byl nazván Ondřej). Komorováním se v něm těžily dvě sloje o mocnostech 90–120 centimetrů a 250–270 centimetrů.[6] Roku 1872 důl od Lobkoviců koupil Uhelný průmyslový spolek. Tehdy v něm pracovalo 25 horníků a roční produkce bývala okolo patnácti tisíc tun uhlí.[7] Uhlí se dodávalo do kamencové hutě Kryštof v Chomutově a později také do okolních továren. S několika přestávkami důl fungoval až do roku 1920, ale ve třicátých letech dvacátého století byl připojen ke strupčickému dolu Anna společnosti Union, u kterého byl využíván jako větrací jáma. Celková produkce dolu se odhaduje na 600 000 – 700 000 tun kvalitního uhlí.[6] Mezi Vrskmaní a Pohlody býval důl Aurora, jehož štoly zasahovaly až k Pohlodům. Roku 1885 se v důsledku poklesu terénu nad štolami v Pohlodech zřítily dva domy.[7]
Těžba hnědého uhlí nakonec vedla k úplnému zániku vesnice. Roku 1979 byla úředně zrušena a stržena kvůli rozšiřování Lomu Jan Šverma.[8]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 93 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků, 182 Němců a tři cizinci. Kromě jednoho člověka bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 177 obyvatel: patnáct Čechoslováků, 161 Němců a jednoho cizince. S výjimkou 21 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[10]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 131 | 152 | 144 | 144 | 159 | 190 | 177 | 83 | 89 | 73 |
| Domy | 19 | 23 | 21 | 27 | 27 | 30 | 29 | 28 | . | 17 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Vrskmaň. | ||||||||||
Obecní správa
Po zrušení poddanství se Pohlody staly samostatnou obcí, ale při sčítání lidu v roce 1869 už byly osadou Nového Sedla (tehdy Novosedel). Roku 1924 byly převedeny k Vrskmani, u které zůstaly do roku 1945, kdy se opět staly samostatnou obcí. Tou zůstaly do územní reorganizace v roce 1960, kdy se opět staly částí Vrskmaně. Úředně vesnice zanikla 1. ledna 1979.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 413.
- ↑ VLČKOVÁ, Jitka. Pohlody, okr. Chomutov, příspěvek k laténskému osídlení podkrušnohorského regionu. Archeologické rozhledy. 1991, roč. XLIII, čís. 4, s. 520, 547. Dostupné online. ISSN 0323-1267.
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Pohlody, s. 256.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Vrskmaň. Chomutov: Okresní muzeum, 2000. 40 s. ISBN 80-239-4164-X. Kapitola Pohlody, s. 34. Dále jen Binterová (2000).
- ↑ a b Binterová (2000), s. 35.
- ↑ a b BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 113, 117.
- ↑ a b c Binterová (2000), s. 36.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 42. ISSN 0231-5076.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101.
- ↑ Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 464, 465.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena. Vrskmaň. Chomutov: Okresní muzeum, 2000. 40 s. ISBN 80-239-4164-X. Kapitola Pohlody, s. 34–36.
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska a Kadaňska od A do Z. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2006. 95 s. ISBN 80-239-7630-3. Kapitola Pohlody – Pahlet, s. 56.
Související články
Externí odkazy
