Podnikatelské baroko

Vila v pražské části Kunratice
Rozestavěný dům u Šestajovic (Praha-východ), příklad podnikatelského baroka

Podnikatelské baroko je pejorativní označení pro stavební styl, který se prosadil v České republice, na Slovensku i v jiných postkomunistických zemích ve výstavbě rodinných domů především v devadesátých letech 20. století. Stavby tohoto druhu však vznikají po celém světě, ovšem například v severní Americe či státech západní Evropy nebyla kontinuita těchto konzervativně pojatých staveb nikdy přerušena. „Podnikatelské baroko“ se vyznačuje nabubřelostí, okázalostí a stylovou bezradností.[1] Patří sem levně provedené, avšak zdánlivě luxusně vyhlížející domy, které se inspirují u všech možných historických slohů. Za stavbu podnikatelského baroka naopak nepovažujeme stavbu, která vychází z historie, avšak čerpá pouze z jednoho slohu, je vkusně povedená, stavěná například z kamene a jde tak spíš o historickou kopii, případně historií inspirovanou postmoderní stavbu, která může mít kladný architektonický význam.[2][3]

Stavby podnikatelského baroka jsou typické zejména pro satelitní předměstí vesnic a měst, budovaná od počátku 90. let, která znehodnocují přírodní i urbanistické kvality krajiny a zásadně přispívají k vytváření tzv. sídelní kaše.

Kořeny vzniku

Architekt Pavel Hron, dlouhá léta působící v Německu a Švýcarsku tvrdí, že každý společenský převrat přináší v architektuře nabubřelost a nevkus. Jako hlavní příčinu označuje fakt, že se obvykle rychle dostanou k penězům vrstvy, které dříve patřily ke spodním patrům společenské pyramidy. Tyto vrstvy sice nemají vkus, ale potřebují rychle prezentovat své nové bohatství, dát na odiv svůj úspěch. Stejná situace byla v Německu po druhé světové válce. Ve Švýcarsku, které je po dlouhá staletí stabilní zemí, se takový fenomén vůbec neobjevil. Na východ od České republiky, na Ukrajině nebo v Rusku, ale třeba i v balkánských zemích, je tento jev ještě daleko výraznější.[1] Mnohé luxusní vily jsou třeba inspirovány latinskoamerickými sídly apod.

Charakteristické znaky

Hotel Don Giovanni v Praze je některými odborníky považován za příklad podnikatelského baroka
Dům v Brně-Přízřenicích

Charakteristickými znaky podnikatelského baroka jsou:[1]

  • stylová nejednotnost, kdy se bez jakýchkoliv pravidel kombinují různé stavební slohy a stavební styly
  • velikost stavby je ve zřejmém nepoměru k velikosti pozemku – velké stavby na malých pozemcích
  • zdání luxusu, kde jsou ale původní ušlechtilé materiály nahrazovány cenově dostupnějšími náhražkami (plastová okna, betonová zámková dlažba)
  • různé historizující stavební prvky

Další znaky

Pokud stavba odpovídá alespoň 6 z následujících 10 charakteristik, určitě se jedná o dílo podnikatelského baroka:[1]

Typické projevy podnikatelského baroka

Trnová, Praha-západ

Podle architekta Zdeňka Lukeše[1] bylo podnikatelské baroko spontánní reakcí na uniformitu socialistické architektury. Je výsledkem podvědomé negace všeho, co charakterizovalo předchozí stavební styl.

  • Dům musí být hodně velký, protože panelákové byty byly malé.
  • Dům nesmí mít plochou střechu (to symbolizuje panelák a město), musí mít venkovský styl.
  • Dům musí být tvarově co nejpestřejší – proto se používají balustrády, do oblouku zaklenutá okna a dveře, dórské sloupy, věžičky, dvojramenná schodiště, sádroví lvi, kašny a kamenné obezdívky. Veliká členitost domů však zvyšuje energetickou náročnost domu a neekologičnost.
  • Dům musí být barevný.
  • Dům musí být opakem nudného života v paneláku – musí poskytovat bohaté možnosti trávení volného času – proto lze u domů postavených v podnikatelském baroku často spatřit bazén, houpačky, grily, venkovní krb, kuželník, saunu apod.
  • Dům nemusí brát žádný ohled na své okolí – investor je silný jedinec a sounáležitost s místní komunitou je přežitek starého režimu – proto vedle sebe může stát pseudozámeček, gotický hrádek, minimalistická stavba nebo vesnický statek.
  • „Můj dům-můj hrad“ – kolem dokola stojí vysoká zeď nebo alespoň prkenný plot vyřezávaný do obloučku a kovaná brána. Častokrát je dům hlídaný také i kamerovým systémem, či velkým psem. Dochází však následně k odcizení majitele domu a jeho okolí a rozbíjení vztahů v oblastech, kde se tyto domy budují. Jedná se o jeden z významných negativních jevů tzv. satelitních sídlišť.

Velký vliv na vznik podnikatelského baroka měly také nové technologické možnosti. V současné době již není nutné stavět pouze z místního dostupného materiálu, možnosti terénních úprav jsou prakticky neomezené a není potřeba domy citlivě zasazovat do krajiny. Lidé mají možnost cestovat po celém světě a tak mnozí z investorů zatoužili postavit na českém venkově středomořskou architekturu, kalifornskou vilku nebo bavorský alpský dům.

Úpadek

Podnikatelské baroko začalo být na ústupu již na konci 90. let a od té doby stále více upadá,[4][5][6][7] ale najdou se i čestné výjimky.[8] Zvláště velká sídla velmi těžko nacházejí nové majitele. Mezi hlavní důvody patří příliš osobitý vkus původních majitelů, který je často velmi okázalý a tak mnohdy působí nevkusně. Dalším problémem jsou vysoké náklady, které zahrnují nejen pořizovací cenu, ale i cenu rekonstrukce a do budoucna je nutno započítat i nemalé provozní náklady. Domy také nebývaly stavěny z příliš kvalitních materiálů, což platí hlavně u nemovitostí stavěných v satelitech poblíž hlavních měst. Jejich rekonstrukce často nedává ekonomický smysl. Odborníci odhadují, že životnost takových domů je cca 15 – 20 let.[6] Dalším z důvodů úpadku zájmu o tyto domy je také změna představy o bydlení. Zájemci dávají přednost menším energeticky pasivním stavbám, které šetří náklady na provoz.[5]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e FEŘTEK, Tomáš. Top ten podnikatelského baroka. Reflex. 2003, č. 25, s. 36–43. Dostupné také z: http://www.suburbanizace.cz/clanky_www/Reflex.cz___Top_ten_podnikatelskeho_baroka.pdf
  2. HILBURG, Jonathan. Robert Venturi passes away. [s.l.]: The Architects newspaper Dostupné online. 
  3. 6 Classical Buildings That Are Younger Than You Think [online]. [cit. 2020-07-06]. Dostupné online. 
  4. Podnikatelské baroko je na ústupu [online]. idnes.cz, 2005-2-20 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  5. a b Téměř neprodejné. Vily podnikatelského baroka čekají na nové majitele i roky [online]. prazsky.denik.cz, 2019-7-24 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  6. a b Smutný konec podnikatelského baroka v Čechách [online]. bydlimechytre.cz, 2019-9-13 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  7. Nejlepší způsob, jak všem v okolí ukázat své bohatství, je mít drahé auto, značkové oblečení a obrovský dům. V devadesátých letech se však zapomnělo, že existuje také něco, čemu se říká vkus, a tak se zrodilo podnikatelské baroko. [online]. 2019-12-28 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  8. Zlatý záchod i kachle Versace. Bizarní vila u Brna vyjde na 110 milionů [online]. idnes.cz, 2016-5-16 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj