Pjotr Nikitič Tkačov
| Pjotr Nikitič Tkačov | |
|---|---|
 | |
| Narození |
11. července 1844 Velikije Luki |
| Úmrtí |
4. ledna 1886 (ve věku 41 let) Paříž |
| Alma mater | Petrohradská státní univerzita |
| Povolání | spisovatel, literární kritik a novinář |
| Příbuzní | Alexandra Nikitichna Annenskaya[1] (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pjotr Nikitič Tkačov (rusky Пётр Никитич Ткачёв; 11. července 1844 Velikije Luki – 4. ledna 1886 Paříž) byl ruský literární kritik a publicista. Je považován za nejvýznamnějšího narodnika spikleneckého směru.[2]
Životopis
Pjotrovou sestrou byla Alexandra Anněnskaja, manželka Nikolaja Anněnského, který byl bratrem známého básníka Innokentije Anněnského. V letech 1862–1871 byl Tkačev za účast v osvobozeneckém hnutí několikrát zatčen a vězněn. V roce 1873 tajně opustil Rusko a za hranicemi velmi intenzívně pracoval v revolučním narodnickém hnutí. V posledních letech aktivně spolupracoval v novinách Blanquiho, kterého považoval za svého politického učitele.[2]
Názory
Ve svém časopise Nabat (1875–1881) propagoval protistátní myšlenky. Chtěl, aby protistátní skupina revolučně zaměřených inteligentů svrhla v Rusku samoděržaví, zničila moc statkářů a kapitalistů a osvobodila lid. Tkačev, stoupenec spiklenecké taktiky boje proti samoděržaví, kritizoval narodnické propagandisty, zvláště jejich ideologa Pjotra Lavrova, kterého obviňoval z liberalismu.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ткачёв, Пётр Никитич na ruské Wikipedii.
Literatura
- ŠČIPANOV, I. J., 1976. P. N. Tkačev. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 349–350.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pjotr Nikitič Tkačov na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pjotr Nikitič Tkačov
- Nikolaj Anněnskij. Heslo v encyklopedickém slovníku Brockhause a Jefrona (rusky)
