Piwniczna-Zdrój

Piwniczna-Zdrój
Piwniczna-Zdrój
Celkový pohled
Celkový pohled
Piwniczna-Zdrój – znak
znak
Poloha
Souřadnice 49°26′7″ s. š., 20°42′41″ v. d.
Časové pásmo UTC+1
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Malopolské
Okres Nowy Sącz
Gmina Piwniczna-Zdrój
Piwniczna-Zdrój
Piwniczna-Zdrój
Piwniczna-Zdrój, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 38,3 km²
Počet obyvatel 5 891 (2014)
Hustota zalidnění 153,8 obyv./km²
Správa
Vznik 1348
Oficiální web www.piwniczna.pl
Adresa obecního úřadu Rynek 20, 33-350 Piwniczna-Zdrój
Telefonní předvolba (+48) 18
PSČ 33-350
Označení vozidel KNS
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piwniczna-Zdrój je město v okrese Nowy Sącz v Malopolském vojvodství u jižní hranice Polska se Slovenskem. Stojí na břehu řeky Poprad v nadmořské výšce nad 357 metrů a v roce 2014 zde žilo 5 891 obyvatel.[1] Prochází jím železniční trať a silnice č. 87 z Nového Sádku, která dále pokračuje do Staré Ľubovni. Na slovenské straně hranice na město navazuje Mníšek nad Popradem.[2]

Historie

Svobodné královské město Piwniczna založil v údolí Popradu král Kazimír III. Veliký roku 1348 jako opěrný bod určený k obraně hranice. K lokaci města podle magdeburského práva byl vybrán novosádecký měšťan Hanko. Díky poloze na frekventované obchodní cestě do Maďarska a četným privilegiím se město rychle rozvíjelo.

V osmnáctém století mělo vodovod s vodojemem, hostinec, školu, nemocnici a fungovala zde papírna. V letech 1874–1876 byla vybudována železnice Nowy Sącz – Muszyna, ale nádraží v Piwniczné bylo postaveno až roku 1908, kdy město získalo dotaci na jeho postavení. V roce 1876 město postihl požár, při kterém shořel dřevěný kostel a čtyřicet domů. V poslední čtvrtině devatenáctého století byly objeveny zdejší minerální prameny a město se stalo známým letoviskem.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[3][4][5][6]
1869 1890 1900 1910 1921 1931 1943 1988 2002 2011
Obyvatelé 2 843 3 401 3 636 3 810 3 632 4 315 7 720 5 388 5 769 5 999

Lázeňství a cestovní ruch

Místní kyselé minerální prameny s obsahem hydrogenuhličitanů vápníku, hořčíku a železa podporují léčení nemocí trávicího ústrojí. Okolní kopcovitá krajina poskytuje dobré podmínky pro zimní sporty. V okolních vesnicích se nachází řada lyžařských vleků a lanovek.

Pamětihodnosti

  • Náměstí s radnicí z devatenáctého století
  • Postmoderní dům čp. 23 z let 2004–2008
  • Kašna z roku 1913 uprostřed náměstí
  • Farní kostel Narození Panny Marie z lete 1881–1886

Galerie

  • Radnice
    Radnice
  • Kostel
    Kostel
  • Lázeňský park
    Lázeňský park
  • Minerální pramen
    Minerální pramen
  • Kašna na náměstí
    Kašna na náměstí

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piwniczna-Zdrój na polské Wikipedii.

  1. ↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 97. (polsky) 
  2. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-06-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900, tom XII, „Galizien“. Vídeň: [s.n.], 1907. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Skorowidz miejscowości Rzeczypospolitej Polskiej – Tom XII – Województwo Krakowskie i Śląsk Cieszyński. Varšava: Główny Urząd Statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej, 1925. (polsky) 
  5. ↑ Statystyka Polski. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1926. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ Statystyka Polski seria C. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1938. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy

Zdroj