Pivovar Buštěhrad

Buštěhradský pivovar
Pohled z křižovatky ulic Náměstí a Pražská
Pohled z křižovatky ulic Náměstí a Pražská
Účel stavby

žádné

Základní informace
Sloh baroko
Architekt Anselmo Lurago
Výstavba 16. století
Přestavba 1755
Současný majitel Habsburkové, Berounsko-rakovnické pivovary, n.p.
Poloha
Adresa Buštěhrad, ČeskoČesko Česko
Ulice Náměstí 112/1 a 111/3
Souřadnice 50°9′24,3″ s. š., 14°11′26,8″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 102807 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buštěhradský pivovar je bývalým pivovarským podnikem, pocházejícím už ze 16. století, ve kterém se pivo naposledy vařilo roku 1967. Administrativní budova pivovaru je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Buštěhrad získal právo várečné již v době jeho povýšení na město (1497). První zmínky o zdejším pivovaru, k němuž náležela i sladovna a chmelnice, pocházejí z roku 1548. Během třicetileté války byl silně poškozen a dokonce vyrabován. Varní kotel měl být odtáhnut až do Drážďan.[2] K jeho velkolepé barokní přestavbě došlo roku 1755 a vedl ji Anselmo Lurago, podílející se i na nové koncepci buštěhradského zámku.[3]

V pivovaru se vystřídalo mnoho majitelů, k nimž patřila například i Anna Marie Františka Toskánská. V roce 1847 se dostal do vlastnictví Ferdinanda I. Dobrotivého a až do roku 1918 zůstal v habsburských rukou.[2] Náležel tedy přímo císařské komoře.[4] Roku 1873 byly vyhloubeny nové ležácké sklepy.[5] Po únoru 1948 byl začleněn do správy podniku Berounsko-rakovnické pivovary, n.p.[6]

Buštěhradské pivo mělo na našem území výbornou pověst, o čemž vypovídá výhra prvního místa na pivní přehlídce v Pardubicích v roce 1964. Již však o tři roky později podlehl podnik sílící konkurenci a poslední várka byla exportována dne 9. září 1967.[2] Po privatizace probíhala neúspěšná jednání o jeho demolici, jelikož se pro prázdný objekt nepodařilo najít uspokojivé využití.[7][8] Studenti Ústavy památkové péče Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze vypracovalo projekty, které zachovávají historickou hmotu barokního pivovaru a spojují ji s novým možným bytovým využitím.[9] O jeho záchranu a zapsání všech budov na seznam kulturních památek bojuje místní občanské sdružení.[10]

Od 29. prosince 2008 leží bývalá administrativní budova pivovaru pod památkovou ochranou. Jedná se o barokní dům s mansardovou střechou a osovým rizalitem. Jeho přízemí je zaklenuté a obytné patro plochostropé.[1]

Galerie

  • Detail provozní budovy
    Detail provozní budovy
  • Detail památkově chráněné administrativní budovy
    Detail památkově chráněné administrativní budovy

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Administrativní budova pivovaru. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Pivovar. Město Buštěhrad [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Eva; JIROUŠKOVÁ, Šárka; PEŠTA, Jan. 100 technikých a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. ISBN 978-80-86652-37-5. S. 28-29. 
  4. ↑ LIKOVSKÝ, Zbyněk. Známky českých pivovarů. Plzeň: Pivovarské muzeum v Plzni, 2008. 207 s. ISBN 978-80-254-1848-2. S. 33. 
  5. ↑ Pivovar v Buštěhradu. www.pivovary.info [online]. 2019-09-08 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ KOZEL, Jiří; ŠÍPEK, Jaroslav. Katalog pivních etiket. Střední Čechy 3/I. díl. Praha: Klub sběratelů pivovarských suvenýrů, 2006. S. 79. 
  7. ↑ Pivovar v Buštěhradu na odstřel. Týden.cz [online]. 2008-03-14 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ NIČ HUSÁROVÁ, Kateřina. Buštěhradský pivovar je v ohrožení, povolení k demolici trvá. Kladenský deník [online]. 2013-02-08 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pivovar fungoval déle než 400 let, teď v něm vzniknou atraktivní byty. iDNES.cz [online]. 2011-02-20 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ Občanské sdružení bojuje za záchranu buštěhradského pivovaru. ČT24 [online]. 2010-02-12 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj