Pivoňka lékařská

Jak číst taxoboxPivoňka lékařská
alternativní popis obrázku chybí
Pivoňka lékařská
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď pivoňkovité (Paeoniaceae)
Rod pivoňka (Paeonia)
Binomické jméno
Paeonia officinalis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pivoňka lékařská (Paeonia officinalis) je léčivá rostlina z čeledi pivoňkovitých (Paeoniaceae).

Popis

Dorůstá výšky 35 – 50 (60) cm. Stonek je v mládí huňatý, později olysává. Listy jsou trojčetné s hluboce dělenými laloky, segmenty eliptické až opakvejčité. Horní strana listu je lysá, spodní strana může být huňatá nebo u některých pěstovaných klonů lysá. Květy (Ø 9–13 cm) bývají obvykle růžové, fialové až purpurově červené, nitky červené, pestíky 2 – 3 (hnědě) plstnaté. Zahradní odrůdy jsou často plnokvěté.

  • Zahradní plnokvětý kultivar pivoňky lékařské
    Zahradní plnokvětý kultivar pivoňky lékařské
  • Suchý plod a semena pivoňky lékařské
    Suchý plod a semena pivoňky lékařské

Rozšíření

Vyskytuje se v několika poddruzích v jižním Švýcarsku, Rakousku, Francii, Španělsku a na Istrijském poloostrově, Albánii, Chorvatsku a Itálii.

Kultura

Pěstovala se jako okrasná a léčivá rostlina ve středověku. Plnokvěté kultivary byly známé již před rokem 1554. Do 19. století, před dovezením plnokvětých pivoněk z Číny, byla získána celá řada zahradních kultivarů. Zachovávají si časné kvetení, rozkvétají asi 14 dní před kultivary P. lactiflora. Tmavě červeně kvetoucí formy byly hojně využívány pro křížení s P. lactiflora (viz str.).

Běžněji se pěstují následující kultivary pivoňky lékařské:

  • 'Alba Plena' plná bílá, v poupěti slabě růžová
  • 'Anemoniflora Rosea' drobnější rostlina s červenými květy, japonská (= P. anemoniflora (Hook.) hort.
  • 'Rosea Plena' růžová, plná
  • 'Rubra Plena' velké, červené plné květy

V první polovině 20. století vznikají hybridní odrůdy mezi pivoňkou lékařskou a čínskou, které se vyznačují obvykle tmavě červeným květem a ranným kvetením.

Pěstování

Vhodné je pro ni umístění na slunném stanovišti, nejvýše v polostínu. Je náročná na živiny v půdě, půda má být lehká, neutrální.

Velká kolekce pivoněk obsahující také odrůdy P. officinalis a jejích hybridů je v Botanické zahradě hl.m. Prahy[1] a v Průhonické botanické zahradě.

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

Externí odkazy

Zdroj