Philippe Gaucher

Philippe Gaucher
Rodné jméno Philippe Charles Ernest Gaucher
Narození 26. července 1854
Champlemy
Úmrtí 25. ledna 1918 (ve věku 63 let)
Paříž
Alma mater Lékařská fakulta v Paříži
Povolání lékař
Ocenění důstojník Řádu čestné legie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philippe Charles Ernest Gaucher (26. července 1854 Champlemy – 25. ledna 1918 Paříž) byl francouzský dermatolog, který v roce 1882 poprvé identifikoval vzácné dědičné metabolické onemocnění, které způsobuje hromadění tukových látek (glukocerebrosidů) v buňkách a orgánech a které bylo po něm pojmenováno Gaucherova choroba.

Doktorát z medicíny získal v roce 1882. Pracoval jako lékař v několika pařížských nemocnicích a stal se uznávaným odborníkem v oblasti dermatovenerologie. Působil také jako profesor dermatologie na pařížské lékařské fakultě.

Biografie

Philippe Gaucher se narodil 26. července 1854 v Champlemy v Burgundsku. Jeho otec byl architekt. Matka mu zemřela, když byl ještě malý.[1] Původně chtěl studovat přírodní vědy, ale na přírodovědeckou fakultu nebyl přijat. Dal na radu svého strýce, praktického lékaře, a vystudoval medicínu v Paříži.

V roce 1882 objevil u 32leté nemocné ženy výrazně zvětšenou slezinu a identifikoval velké, dříve neznámé, buňky a jako první je podrobně popsal. Gaucher se tehdy domníval, že se jedná o formu rakoviny sleziny. Své poznatky publikoval v doktorské práci a v domnění, že narazil na novou chorobu, navrhl nazvat ji primárním epiteliomem sleziny. V roce 1913 pozoroval Nathan Brill, patolog v nemocnici Mount Sinai v New Yorku, případ s podobnými histologickými parametry a nemoc pojmenoval po Gaucherovi.[2] Pro charakteristické buňky typické pro toto onemocnění se vžil název „Gaucherovy buňky“.

Následně vedl Gaucher lékařskou kliniku v nemocnici Necker. V pozdějších letech působil jako školitel na několika pařížských nemocničních klinikách. Vyučoval patologickou anatomii, bakteriologii a histologii a také dermatologii. V roce 1902 vystřídal Jeana Alfreda Fourniera na univerzitní katedře dermatologie a syfilografie.[2] V roce 1917 obdržel Řád čestné legie jako uznání za své zásluhy během první světové války.[3] Byl také zakladatelem časopisu o pohlavních chorobách Annales des Maladies Vénériennes.

Gaucher se nikdy neoženil, jeho práce pro něj byla vším. Ve své lékařské praxi a vědecké činnosti pokračoval až do konce života. Zemřel na zápal plic 25. ledna 1918 ve věku 63 let.[3]

Reference

  1. ↑ DE SAINT MAUR, Paul P. Gaucher, Ernest (1854–1918). Příprava vydání Jan G. van den Tweel. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-319-41995-4. doi:10.1007/978-3-319-41995-4_2928. S. 183–185. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-319-41995-4_2928. 
  2. ↑ a b INTERNATIONAL, Hektoen. Phillipe Gaucher (1854-1918) - Hektoen International. hekint.org [online]. 2020-09-10 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b ÄRZTEBLATT, Deutscher Ärzteverlag GmbH, Redaktion Deutsches. Berühmte Entdecker von Krankheiten: Philippe Gaucher erkennt als junger Mediziner eine seltene Krankheit. Deutsches Ärzteblatt [online]. 2020-10-15 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj