Pevnost Klis

Pevnost Klis
Základní informace
Sloh barokní architektura
Materiály vápenec a kámen
Poloha
Adresa Klis, ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Nadmořská výška 223 m
Souřadnice 43°33′36″ s. š., 16°31′26″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pevnost Klis (chorvatsky tvrđava Klis, italsky fortezza di Clissa) je opevněný hrad v těsné blízkosti obce Klis v Chorvatské Dalmácii, přibližně 5 km severovýchodně od Splitu a asi 3 km od Solinu, na silnici vedoucí do Sinje.

Dějiny

Pevnost Klis (16. století)

Když se po knížeti Vladislavovi v roce 835 vlády ujal Mislav, vládl z Klisu jako kníže Bílého Chorvatska. Jako zbožný panovník nechal odevzdávat desátek z kliské úrody arcibiskupství v sousedním Splitu.

Kliská pevnost byla rovněž prvním sídlem uskockých válečníků, vedených Petarem Kružićem, jejichž cílem zde bylo zamezení postupu Turků z bosenského vnitrozemí na chorvatské pobřeží. Uskoci a zbytek obyvatelstva však potřebovali podporu, proto přijali nadvládu Rakouska a 1. ledna 1527 uznali Ferdinanda I. Habsburského jako svého panovníka výměnou za pomoc proti Osmanům.[pozn. 1]

Mír z roku 1540 povoloval Benátkám držet pouze námořní města, zatímco ve vnitrozemí byla vytvořena turecká provincie, ovládaná sandžak-bejem – správcem s vojenskými pravomocemi z pevnosti Klis.

V roce 1596 benátská nepravidelná vojska během bitvy u Klisu pevnost obsasila a poté však byli nuceni předat ji zpět osmanské přesile.

Na začátku Krétské války v letech 1645–1669, zahájili místní slovansko-turečtí bejové sérii útoků proti benátskému Splitu, ale síly Serenissimy – pod velením proveditora Leonarda Foscola se postavily na odpor.

Během zimy roku 1648 Foscolo rozhodl, že nastal čas město dobýt a eliminovat hrozbu pro Split. Průsmyk Klis navíc představoval výhodnou cestu do nitra Bosny v případě, že by se Benátčané rozhodli pokračovat v ofenzívě.[2] Kvůli poloze pevnosti, trojité hradbě na vrcholu skalnatého výběžku a nepříznivému ročnímu období šlo o velmi složitou operaci.[3] Nicméně benátský úspěch byl úplný a stabilizoval hranici v tomto bodě, a to až do pádu Benátské republiky v květnu roku 1797.[4]

Klis v kultuře

Klis byla použita pro natáčení televizního seriálu společnosti HBO Hra o trůny.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Chorvatští šlechtici se v roce 1527 sešli v Cetinu, kde zvolili Ferdinanda svým králem a potvrdili nástupnické právo jemu i jeho dědicům. Výměnou za trůn arcivévoda Ferdinand slíbil, že bude respektovat historická práva, svobody, zákony a zvyky, které Chorvaté měli během spojení s Uherským královstvím, a že bude bránit Chorvatsko před osmanskou invazí.[1] Mezi lety 1526 a 1550 bylo Uherské království zasaženo nástupnickým sporem a zároveň vedlo Malou válku.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fortezza di Clissa na italské Wikipedii.

  1. ↑ SETON-WATSON, Robert William. The southern Slav question and the Habsburg Monarchy [online]. Londýn: Constable & Co., 1911-07-11. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Federico Moro, Venezia e la Guerra in Dalmazia 1644-1649, p. 139
  3. ↑ Federico Moro, Venezia e la Guerra in Dalmazia 1644-1649, pp. 140-41
  4. ↑ Federico Moro, Venezia e la Guerra in Dalmazia 1644-49, pp. 141-52.
  5. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Pevnost Klis na Wikimedia Commons

Literatura

  • Federico Moro, Venezia e la Guerra in Dalmazia, 1644-1649, LEG edizioni Srl, Gorizia 2018

Zdroj