Petiční právo

Petice proti výstavbě bytového domu v Pražské Libni.

Petice (z lat. petitio – žádost) je písemně podaná žádost občanů, tzv. petentů, buďto parlamentu či jinému zastupitelskému orgánu, nebo vládě či hlavě státu, případně jinému orgánu státní a veřejné moci. Petiční právo patří do politických práv. Různé typy petic jsou v různé míře závazné pro orgány veřejné moci; v některých případech vyplývá z petice splňující určité podmínky konkrétní právní nárok, obecně zpravidla povinnost adresáta se obsahem petice zabývat.

Česká republika

Obecné petiční právo

V České republice je petiční právo garantováno už na ústavní úrovni čl. 18 Listiny základních práv a svobod a provedeno pak zákonem ze dne 27. března 1990, č. 85/1990 Sb., o právu petičním, a nařízením Min. vnitra č. 27/2004, o vyřizování peticí, stížností, oznámení a podnětů[1]. Petice může spočívat ve formulování určité žádosti, návrhu nebo stížnosti a lze se s ní obracet na všechny orgány státní správy i územní samosprávy ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů. Nelze však takto zasahovat do nezávislosti soudu, není také možné vyzývat k porušování ústavy, zákonů nebo základních práv a svobod zaručených právě Listinou základních práv a svobod. Výkon petičního práva je chráněn, nemůže mu v něm být nikomu bráněno a zároveň nikdo nesmí být pro jeho výkon postihován. Stejně tak nelze nikoho k podpisu petice nutit.

Petice sestavují především fyzické osoby, mohou tak jednat ale i osoby právnické, pokud je to v souladu s cíli jejich činnosti. K realizaci petičního práva je možné, nikoli však nutné ustavit tzv. petiční výbor, který není právnickou osobou a který se může skládat pouze z občanů starších 18 let. Ten pak vstupuje do kontaktu se státními orgány. Petice je podepisována občany tak, že na podpisové archy, z nichž každý musí obsahovat dostatečné určení konkrétní petice, kromě svého podpisu uvedou i své jméno, příjmení a bydliště. Podpisy pod petici lze shromažďovat na každém veřejně přístupném místě, k čemuž není potřeba jakéhokoliv povolení státního orgánu, nesmí však docházet k omezení dopravy nebo k rušení veřejného pořádku.

Orgán, kterému je petice určena, je povinen ji přijmout a do 30 dnů na ni písemně odpovědět. Pokud obsah petice nespadá do jeho působnosti, musí ji příslušnému orgánu postoupit.

Speciální petice

České právo předpokládá též možnost petic podporujících kandidaturu určitého subjektu do veřejné funkce, vznik určitého subjektu atd.

Taková ustanovení obsahuje například § 21 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, § 61 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a § 6 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích (petice občanů požadujících, aby vznikla politická strana nebo politické hnutí).[2]Zákon o církvích a náboženských společnostech v obdobné podmínce nepožaduje petici, ale určitý počet osob „hlásících se“ nebo „přináležejících“ k dané církvi nebo náboženské společnosti a o návrhu obsahujícím podpisy a osobní údaje osob splňujících dané podmínky.

Od roku 2012 čl. 56 odst. 5 Ústavy zmiňuje možnost petice alespoň 50 000 občanů s právem volit prezidenta republiky k podpoře kandidatury určitého uchazeče. Podrobné požadavky a způsob kontroly petice stanoví prováděcí zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky. Petice se přikládá jako příloha ke kandidátní listině, podávané k registraci ministerstvu vnitra. Podepisující občan musí navíc uvést své datum narození a namísto bydliště místo svého trvalého pobytu. Dalším rozdílem je, že na petičních arších nemusejí být uvedeny údaje o organizátorovi petice, ale archy jsou přiřazeny pouze k podpoře určitého kandidáta.

Nejvyšší správní soud v prosinci 2012 při rozhodování o stížnostech ohledně registrace v prezidentských volbách proti názoru několika stěžovatelů konstatoval, že použití slova „petice“ v tomto případě neznamená podřazení zákonu o právu petičním a že ačkoliv i tyto petice jsou odrazem ústavního práva petičního, tento typ petice nespadá do definice petice v zákonu o právu petičním, protože nejde o žádost, návrh ani stížnost, ale jde o jakési akcesorické petice coby listiny obsahující podpisy občanů shromážděné za určitým cílem, jejichž právní režim je plně vymezen zvláštními zákony. Nejvyšší správní soud zamítl i názor, že by před účinností speciálního zákona bylo možno na takovou petici uplatňovat petiční zákon jako obecnější zákon.[2]

Online petice

Online petice (elektronická petice, internetová petice) je moderním, módním a mediálně výbušným druhem petic. Její výhodou je rychlost a nenáročnost šíření, za nevýhodu je označována právní nezávaznost online petice.

Lidová iniciativa

V některých případech může petice jako prvek přímé demokracie být formou lidové iniciativy. V některých státech může určitý počet občanů peticí například iniciovat referendum, předkládat návrhy zákonů, změn ústavy anebo jiných právních předpisů atd.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ministerstvo vnitra České republiky: Občanské aktivity, 4. Petice
  2. ↑ a b Usnesení Nejvyššího správní soudu ČR Vol 6/2012-22[nedostupný zdroj] v právní věci navrhovatele: Ing. Jiří Kesner v řízení o návrhu na vydání rozhodnutí o povinnosti registrovat kandidátní listinu

Externí odkazy

Zdroj