Pedeutologie

Pedeutologie (též systematická teorie učitelské profese), z řeckých slov paideuó (vychovávám) a paideutos (vychovaný), je pedagogická disciplína jejímž hlavním předmětem zkoumání je učitel. Původně byla tato disciplína  souhrnem normativních požadavků na práci učitele. V současnosti se pedeutologie spíše zaměřuje na teorii jednotlivých pedagogických profesí, řeší kompetenci a osobnost učitelů a jejich další vzdělávání a profesní činnost.[1][2][3][4][5][6][7]

Postupy zkoumání

  • Normativní – Cílem je zjistit jaký by učitel ideálně měl být, aby byl ve své profesi byl úspěšný. Snaži se tedy určit ideální vzor učitele
  • Analytický – Zkoumá jací učitelé ve skutečnosti jsou a jaké mají reálné vlastnosti [5][6]

Požadavky pro vykonávání učitelské profese

Odborná kvalifikace získaná studiem akreditovaného vysokoškolského magisterského programu, který odpovídá charakteru daného vyučování [8]

Veškeré požadavky pro vykonávání jakékoliv pedagogické profese jsou obsaženy v zákoně č. 563/2004 Sb.

Příprava na učitelskou profesi

Budoucí učitelé se zpravidla vzdělávají na pedagogických, popřípadě jiných fakultách, které mají akreditované programy pro vzdělávání učitelů. Kvalifikaci pro vyučování odborných předmětů na středních školách mohou získat absolventi jiných vysokoškolských programů v rámci celoživotního vzdělávání.[9]

Zajímavosti

  • Dle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z roku 2008 se na žebříčku prestiže povolání učitelé umístili na čtvrtém (učitel na základní a střední škole) a třetím místě (učitel na vysoké škole). [10]
  • Den učitelů se v ČR slaví 28. března, což je den narození Jana Ámose Komenského
  • Světovým dnem učitelů je 5. říjen (vyhlášeno organizací UNESCO)

Reference

  1. ↑ BLÍŽKOVSKÝ, Bohumír. Pedeutologie a gradace profesionality pedagogických pracovníků. Pedagogika. 1990, roč. 40, čís. 5, s. 503–519. 
  2. ↑ pedeutologie - ABZ.cz: slovník cizích slov. slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ KOLÁŘ, ZDENĚK, 1929-. Výkladový slovník z pedagogiky : 583 vybraných hesel. Vyd. 1. vyd. Praha: Grada 192 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-3710-2, ISBN 80-247-3710-8. OCLC 823820936 
  4. ↑ PRŮCHA, JAN, 1934-. Přehled pedagogiky : úvod do studia oboru. 3., aktualiz. vyd. vyd. Praha: Portál 271 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7367-567-7, ISBN 80-7367-567-6. OCLC 465269966 
  5. ↑ a b PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E. Pedagogický slovník. 4. aktualizované vydání. vyd. Praha: Portál, 2003. S. 162. 
  6. ↑ a b KOHOUTEK, RUDOLF, 1940-. Základy pedagogické psychologie. Brno: CERM 184 s. Dostupné online. ISBN 80-85867-94-X, ISBN 978-80-85867-94-7. OCLC 84912916 
  7. ↑ Profesionalizace vzdělávání učitelů a vychovatelů : registrační číslo VZO: msm 174500001. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta 427 s. Dostupné online. ISBN 80-7042-218-1, ISBN 978-80-7042-218-2. OCLC 53261539 S. 23–57. 
  8. ↑ Zákon č. 563/2004 Sb. Zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
  9. ↑ PRŮCHA, J.; ŠVEC, V. Pedagogická encyklopedie. [s.l.]: Portál, 2009. S. 408. 
  10. ↑ Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, leden 2008)

Zdroj