Pavel Spunar

prof. PhDr. Pavel Spunar, CSc.
prof. Spunar v roce 2010
prof. Spunar v roce 2010
Narození 21. května 1928
Praha
Úmrtí 5. dubna 2025 (ve věku 96 let)
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Obory filozofie, dějiny, kulturální historie, literární historie, medievistika a písemnictví
Manžel(ka) Taťjána Spunarová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Spunar (21. května 1928 Praha – 5. dubna 2025[1]) byl český literární a kulturní historik–medievista a filozof, který se zabýval dějinami středověku, zvláště počátky českého písemnictví a středověkou filosofií.

Život

Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze Bubenči v roce 1947 studoval v letech 1947–1953 hudební vědu, dějiny výtvarných umění, pomocné vědy historické a filozofii na Filozofické fakultě UK. Současně na téže fakultě absolvoval knihovnické kurzy a roku 1949 složil druhou státní zkoušku. Roku 1952 předložil dizertační práci Česká bastarda a získal na FFUK doktorát. Poté nastoupil do Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově. Od 1. ledna 1953 již v Historickém ústavu ČSAV. Nejprve působil v Kabinetu filologické dokumentace, po zatčení profesora Bohumila Ryby došlo k převodu pracoviště, od roku 1954pracoval v Ústavu pro českou literaturu a od 1. ledna 1962 v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská. Od roku 1990 byl pracovníkem Ústavu pro klasická studia AV ČR, dnes Kabinetu pro klasická studia filozofického ústavu AV ČR.

Roku 1967 předložil kandidátskou disertační práci Nová fakta a úvahy o genezi Kodexu vyšehradského a rukopisů s ním souvisících, za kterou získal hodnost kandidáta věd. Po roce 1989 začal přednášet na vysokých školách, roku 1992 se habilitoval pro obor dějiny a teorie kultury na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde byl roku 1995 jmenován profesorem. Roku 1996 byl zvolen členem Učené společnosti ČR. Byl členem několika mezinárodních vědeckých společností, například Comité internationale de paléographie latine se sídlem v Paříži, Comité international du vocabulaire des institutions et de la Communication intellectuelle au Moyen Age v Haagu a Union académique internationale v Bruselu.[2]

Jeho specializací byly dějiny středověké kultury, literární medievistika, paleografie a kodikologie.

Bibliografie (výběr)

Monografie

  • Kodex vyšehradský: korunovační evangelistář prvního českého krále (spoluautorka Anežka Merhautová). Academia Praha 2006, ISBN| 80-200-1354-7
  • Kultura českého středověku. Odeon Praha 1987
  • Kultura středověku. (editor a spoluautor), 1. vydání Orbis Praha 1972, 2. pozměněné vydání. Academia Praha 1995, ISBN|80-200-0547-1

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zemřel profesor Pavel Spunar. www.flu.cas.cz [online]. Filosofický ústav Akademie věd ČR, 2025-04-07 [cit. 2025-04-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Biografie na webu Kabinetu pro klasická studia AVĆR

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.). Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1400, Academia, Praha 2016, ISBN|978-80-200-2094-9

Externí odkazy

Zdroj