Paul Fiedler
Paul Fiedler von Jürgen | |
---|---|
![]() | |
Velitel námořní základny v Pule | |
Ve funkci: 1917 – 1918 | |
Předchůdce | Eugen von Chmelarž |
Nástupce | Franz von Holub |
Vojenská služba | |
Služba |
![]() |
Hodnost | admirál (1917), viceadmirál (1914), kontradmirál (1912) |
Narození |
23. června 1861 Zeltweg |
Úmrtí |
24. dubna 1919 (ve věku 57 let) Štýrský Hradec |
Ocenění | Řád železné koruny, Leopoldův řád |
Commons | Paul Fiedler von Jürgen |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paul Josef Julius Fiedler von Jürgen (23. června 1861 Zeltweg – 24. dubna 1919 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1878. Za první světové války byl velitelem křižníkové flotily a nakonec velitelem námořní základny v Pule. V roce 1917 dosáhl hodnosti admirála a v roce 1918 byl povýšen do šlechtického stavu.
Biografie

Byl synem ředitele továrny Julia Fiedlera a dětství prožil ve svém rodišti. První vzdělání získal ve Wolfsbergu a po reálce v Klagenfurtu studoval na C. k. námořní akademii v Rijece (1874–1878). K námořnictvu nastoupil v roce 1878 jako kadet a sloužil na různých lodích, působil také u Hydrografického úřadu v Pule (1880–1881). V roce 1883 byl povýšen na praporčíka[1] a mimo jiné sloužil na výcvikových lodích. Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1890,[2] poručík I. třídy 1893).[3] Jako navigační důstojník na korvetě SMS Fasana absolvoval cestu kolem světa (1891–1893),[4] později na jachtě SMS Greif doprovázel císařovnu Alžbětu a korunní princeznu Štěpánku (1893). V letech 1896–1897 navštěvoval školu pro důstojníky dělostřelectva, působil u námořních základen v Pule a Terstu. V letech 1897–1898 se zúčastnil expedice do Rudého moře a mezitím dostal pod velení menší válečná plavidla.[5]
V roce 1901 byl povýšen na korvetního kapitána a v letech 1902–1903 byl zástupcem přednosty oddělení námořních zpravodajských služeb[6] a v letech 1904–1906 působil u Námořního technického výboru. Mezitím v roce 1905 získal hodnost fregatního kapitána[7] a v letech 1906–1907 byl šéfem štábu eskadry, poté byl několik let velitelem admirálské jachty SMS Lacroma se souběžným přidělením k námořnímu sborovému velitelství v Pule. K datu 1. května 1908 byl povýšen na kapitána řadové lodi[8][9] a v letech 1908–1910 byl velitelem výcvikové lodi SMS Custozza,[10] na jaře 1909 byl krátce velitelem křižníku SMS Sankt Georg Jako velitel bitevní lodi SMS Radetzky vykonal v červnu 1911 plavbu do Anglie a zúčastnil se námořní přehlídky ve Spitheadu na počest korunovace krále Jiřího V.[11]
K datu 1. května 1912 byl povýšen na kontradmirála[12] a jako velitel křižníkové flotily se podílel na mobilizaci námořnictva během balkánských válek. V říjnu 1913 převzal vedení námořního arzenálu v Pule[13] a dne 1. května 1914 získal hodnost viceadmirála.[14] Za první světové války byl jeho vlajkovou lodí křižník SMS Sankt Georg, s nímž opět velel křižníkové flotile.[15] Po vstupu Itálie do války na straně Dohody vedl několik útoků proti italskému pobřeží. V březnu 1917 byl jmenován velitelem námořní základny a pevnosti v Pule a k datu 1. května 1917 získal hodnost admirála.[16] V únoru 1918 měl výrazný podíl na potlačení vzpoury v Boce Kotorské. Od března 1918 byl již jen velitelem pevnosti v Pule a v srpnu 1918 byl bez bližšího zařazení přidělen k námořnímu sborovému velitelství.[17]
Po zániku monarchie byl k datu 1. ledna 1919 penzionován[18] a zemřel krátce poté ve Štýrském Hradci, kde byl pohřben v evangelické části hřbitova St Peter.[19]
V roce 1903 se oženil s uherskou šlechtičnou Julií Kenessey von Kenesse (1885–1977), měli spolu tři děti.
Tituly a ocenění

Jako velitel námořní základny v Pule obdržel v roce 1918 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Téhož roku byl později povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Jürgen (25. června 1918).[20] Byl nositelem řady vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.
Rakousko-Uhersko
-
Jubilejní pamětní medaile (1898)
-
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1903)
-
Vojenský záslužný kříž (1908)
-
Vojenský jubilejní kříž (1908)
-
Řád železné koruny III. třídy (1911)
-
Mobilizační kříž (1913)
-
Služební odznak pro důstojníky (1913)
-
rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915)
-
Karlův vojenský kříž (1917)
-
Leopoldův řád I. třídy s válečnou dekorací (1918)
Zahraničí
-
Řád Medžidie II. třídy (1906, Osmanská říše)
-
Železný kříž II. třídy (1916, Německo)
-
Železný kříž I. třídy (1917, Německo)
-
Řád červené orlice I. třídy (1917, Německo)
-
Řád pruské koruny II. třídy (1917, Německo)
Odkazy
Reference
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1884; Vídeň, 1884; s. 60 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1891; Vídeň, 1891; s. 14 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1894; Vídeň, 1894; s. 14 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 13, 144 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungs.iste der k. u. k. Kriegsmarine 1900; Vídeň, 1900; s. 10, 127 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1903; Vídeň, 1903; s. 173 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1907; Vídeň, 1906; s. 1259 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K.Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 1314 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1912; Vídeň, 1912; s. 338 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 183dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungs.iste der k. u. k. Kriegsmarine 1911; Vídeň, 1911; s. 11 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1913; Vídeň, 1912; s. 1455 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 355 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 11 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1916; Vídeň, 1916; s. 12 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1917; Vídeň, 1917; s. 12 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 11 dostupné online
- ↑ Služební postup Paula Fiedlera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Vídeň, 2007; s. 45 dostupné online
- ↑ Hrobka admirála Paula Fiedlera dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 44 ISSN 0036-5246
Literatura
- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 425–431 (heslo Paul Fiedler von Jürgen) ISBN 3-7648-2519-7