Paul Fiedler

Paul Fiedler von Jürgen
Velitel námořní základny v Pule
Ve funkci: 1917 – 1918
Předchůdce	Eugen von Chmelarž
Nástupce	Franz von Holub
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	admirál (1917), viceadmirál (1914), kontradmirál (1912)
Narození	23. června 1861 Zeltweg
Úmrtí	24. dubna 1919 (ve věku 57 let) Štýrský Hradec
Ocenění	Řád železné koruny, Leopoldův řád
Commons	Paul Fiedler von Jürgen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Josef Julius Fiedler von Jürgen (23. června 1861 Zeltweg – 24. dubna 1919 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1878. Za první světové války byl velitelem křižníkové flotily a nakonec velitelem námořní základny v Pule. V roce 1917 dosáhl hodnosti admirála a v roce 1918 byl povýšen do šlechtického stavu.

Byl synem ředitele továrny Julia Fiedlera a dětství prožil ve svém rodišti. První vzdělání získal ve Wolfsbergu a po reálce v Klagenfurtu studoval na C. k. námořní akademii v Rijece (1874–1878). K námořnictvu nastoupil v roce 1878 jako kadet a sloužil na různých lodích, působil také u Hydrografického úřadu v Pule (1880–1881). V roce 1883 byl povýšen na praporčíka^[1] a mimo jiné sloužil na výcvikových lodích. Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1890,^[2] poručík I. třídy 1893).^[3] Jako navigační důstojník na korvetě SMS Fasana absolvoval cestu kolem světa (1891–1893),^[4] později na jachtě SMS Greif doprovázel císařovnu Alžbětu a korunní princeznu Štěpánku (1893). V letech 1896–1897 navštěvoval školu pro důstojníky dělostřelectva, působil u námořních základen v Pule a Terstu. V letech 1897–1898 se zúčastnil expedice do Rudého moře a mezitím dostal pod velení menší válečná plavidla.^[5]

V roce 1901 byl povýšen na korvetního kapitána a v letech 1902–1903 byl zástupcem přednosty oddělení námořních zpravodajských služeb^[6] a v letech 1904–1906 působil u Námořního technického výboru. Mezitím v roce 1905 získal hodnost fregatního kapitána^[7] a v letech 1906–1907 byl šéfem štábu eskadry, poté byl několik let velitelem admirálské jachty SMS Lacroma se souběžným přidělením k námořnímu sborovému velitelství v Pule. K datu 1. května 1908 byl povýšen na kapitána řadové lodi^[8][9] a v letech 1908–1910 byl velitelem výcvikové lodi SMS Custozza,^[10] na jaře 1909 byl krátce velitelem křižníku SMS Sankt Georg Jako velitel bitevní lodi SMS Radetzky vykonal v červnu 1911 plavbu do Anglie a zúčastnil se námořní přehlídky ve Spitheadu na počest korunovace krále Jiřího V.^[11]

K datu 1. května 1912 byl povýšen na kontradmirála^[12] a jako velitel křižníkové flotily se podílel na mobilizaci námořnictva během balkánských válek. V říjnu 1913 převzal vedení námořního arzenálu v Pule^[13] a dne 1. května 1914 získal hodnost viceadmirála.^[14] Za první světové války byl jeho vlajkovou lodí křižník SMS Sankt Georg, s nímž opět velel křižníkové flotile.^[15] Po vstupu Itálie do války na straně Dohody vedl několik útoků proti italskému pobřeží. V březnu 1917 byl jmenován velitelem námořní základny a pevnosti v Pule a k datu 1. května 1917 získal hodnost admirála.^[16] V únoru 1918 měl výrazný podíl na potlačení vzpoury v Boce Kotorské. Od března 1918 byl již jen velitelem pevnosti v Pule a v srpnu 1918 byl bez bližšího zařazení přidělen k námořnímu sborovému velitelství.^[17]

Po zániku monarchie byl k datu 1. ledna 1919 penzionován^[18] a zemřel krátce poté ve Štýrském Hradci, kde byl pohřben v evangelické části hřbitova St Peter.^[19]

V roce 1903 se oženil s uherskou šlechtičnou Julií Kenessey von Kenesse (1885–1977), měli spolu tři děti.

Jako velitel námořní základny v Pule obdržel v roce 1918 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Téhož roku byl později povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Jürgen (25. června 1918).^[20] Byl nositelem řady vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.

• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1903)
• Vojenský záslužný kříž (1908)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• Řád železné koruny III. třídy (1911)
• Mobilizační kříž (1913)
• Služební odznak pro důstojníky (1913)
• rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915)
• Karlův vojenský kříž (1917)
• Leopoldův řád I. třídy s válečnou dekorací (1918)

• Řád Medžidie II. třídy (1906, Osmanská říše)
• Železný kříž II. třídy (1916, Německo)
• Železný kříž I. třídy (1917, Německo)
• Řád červené orlice I. třídy (1917, Německo)
• Řád pruské koruny II. třídy (1917, Německo)

• SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 425–431 (heslo Paul Fiedler von Jürgen) ISBN 3-7648-2519-7

Zdroj