Patkové písmo
Serif (nepřesně patka) je strukturální detail v typografii, který na znacích některých písem (takzvaná serifová nebo též patková písma) tvoří příčné ukončení některých tahů. Pro bezpatková písma se používá také označení sans-serif.
Edward Catich v knize Origin of Serif z roku 1968 poskytuje většinovou leč ne univerzálně přijímanou hypotézu vzniku serifů – jako zarážek značící konce tahů jednotlivých písmen při vytváření daného nápisu – tesáním do dřeva nebo častěji do kamene.
Původ názvu není zcela jasný, v britském standardu pro kapitálky z roku 1813 se vyskytuje možný předchůdce, surripses (v plurálu) nebo suriph /syryf/, Julian Hibbert je v roce 1827 nazývá syrifs nebo cerefs, a má je za ornamenty. Nejstarší citace v současném tvaru je z oxfordského slovníku angličtiny z roku 1830 pro serif a 1841 pro sans serif. V dánštině existuje foneticky a významově podobné slovo schreef (ve významu linie nebo tah pera), a tomu je též podobný německý tvar schrift ze slovesa schreiben. Slovo sans znamená francouzsky bez.
Kvalitní patkové písmo je typografy doporučováno pro dlouhé statě (obsahy celých kapitol, článků atp.), protože patky u základní čáry se (subjektivně) lépe spojují do této pomyslné linie a vedou po ní oči čtenáře. Pro zobrazení na displejích s nízkým rozlišení (např. na monochromatických maticových displejích) naopak vychází pravděpodobně lépe bezpatkové písmo.
V CSS figuruje slovo serif jako zavedená hodnota reprezentující patkové písmo podle nastavení prohlížeče nebo grafického prostředí operačního systému. Hodnota sans-serif pak zastupuje vybrané bezpatkové písmo. Častým písmem zastupujícím serif bývá Times New Roman.
Rozdíl mezi serifem a patkou
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu serif na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo serif ve Wikislovníku
