Parmicovití

Jak číst taxoboxParmicovití
alternativní popis obrázku chybí
Parmice nachová (Mullus barbatus)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád Syngnathiformes
Čeleď parmicovití (Mullidae)
Rafinesque, 1815
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Parmicovití (Mullidae) jsou čeleď paprskoploutvých ryb.

Systematika

Za popisnou autoritu parmicovitých je pokládán francouzsko-americký přírodovědec Constantine Samuel Rafinesque (1815).[1]Tradiční systematika hodnotila parmicovité jako zástupce řádu ostnoploutvých (Perciformes), sběrné skupiny, která s nástupem molekulární fylogenetiky doznala výrazných proměn co do svého složení. Parmicovití, již se ukázali být blízkými příbuznými jehel, tak k roku 2025 patří do řádu Syngnathiformes.[2]

Níže následuje seznam rodů aktuální ke květnu 2025, jenž vychází z Eschmeyer's Catalog of Fishes Classification:[3]

  • Mulloidichthys Whitley, 1929 (= Mulloides Bleeker, 1849; Pseudomulloides Miranda Ribeiro, 1915 (sporné))
  • Mullus Linnaeus, 1758
  • Parupeneus Bleeker, 1863 (= Barbupeneus Whitley, 1931; Caprupeneus Whitley, 1931; Hogbinia Whitley, 1929)
  • Pseudupeneus Bleeker, 1862 (= Brachymullus Bleeker, 1876; Mullhypeneus Poey, 1868)
  • Upeneichthys Bleeker, 1853 (= Atahua Phillipps, 1941)
  • Upeneus Cuvier, 1829 (= Hypeneus Agassiz, 1846; Megalepis Bianconi, 1857; Pennon Whitley, 1941; Upeneoides Bleeker, 1849)

Charakteristika

Parmice žlutosedlá (Parupeneus cyclostomus)
Parmice pruhovaná (Mullus surmuletus)

Parmicovití dosahují délky těla až 60 cm a často mají výrazné zbarvení. Vyznačují se plochým břichem, vyklenutým hřbetem a vidlicovitou ocasní ploutví. Hřbetní ploutev je dělená, přední hřbetní ploutev nese 6–8 trnů, zadní hřbetní ploutev jediný trn a 8 nebo 9 měkkých paprsků. Řitní ploutev nese 1 nebo 2 malé trny a 5–8 měkkých paprsků, bývá o něco delší než druhá hřbetní ploutev. Na dolní čelisti parmicím vyrůstá pár dlouhých masitých vousků, které mají hmatovou funkci a jsou vybaveny i chuťovými buňkami. Při vyhledávání potravy u mořského dna jimi parmice neustále komíhají, naopak v klidu je skládají ke spodině hlavy. V angličtině se parmice pro svůj vzhled označují jako „kozí ryby“ – „goatfishes“.[4][5]

Parmicovití se přirozeně vyskytují v Atlantském, Indickém i Tichém oceánu, vzácně pronikají i do brakických vod.[6] Žijí na korálových a skalnatých útesech, stejně jako na písčitých, suťových a bahnitých mělčinách. Pomocí svých hmatových vousků pátrají v písku, sutinách, povlacích řas nebo mezi korály zejména po menších bezobratlých, obětí se jim však mohou stát i menší ryby. Chování mezi jednotlivými druhy bývá značně proměnlivé. Některé druhy se letargicky zdržují u dna, jiné, jako parmice žlutosedlá (Parupeneus cyclostomus), aktivně plavou. Zástupci rodu Mulloidichthys vytvářejí početná hejna, která se mimo dobu krmení vznášejí ve vodním sloupci; jiné parmice však žijí v menších skupinách, anebo samotářsky.[7] Jejich potěr se vyvíjí v pelagiálu.[6]

Využití

Nejde o časté akvarijní chovance, ale ceněny jsou zejména jako konzumní ryby.[6] V Evropě patří mezi oblíbené druhy parmice pruhovaná (Mullus surmuletus) nebo parmice nachová (Mullus barbatus). Lákavé červené zbarvení druhé jmenované na trzích však vzniká až v důsledku odstranění velkých šupin, což zvýrazní kůži s prosakující krví. Za lahůdku byly parmice pokládány již za dob Římské říše a tehdejší labužníci neváhali za jejich maso utratit horentní sumy.[5]Mosambická parmice druhu Upeneus saiab patří zejména kvůli nadměrnému rybolovu mezi ohrožené druhy (na základě vyhodnocení IUCN z roku 2020).[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ WoRMS - World Register of Marine Species - Mullidae Rafinesque, 1815. www.marinespecies.org [online]. [cit. 2025-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ THACKER, Christine E.; NEAR, Thomas J. Phylogeny, biology, and evolution of acanthopterygian fish clades. Reviews in Fish Biology and Fisheries. 2025-06-01, roč. 35, čís. 2, s. 805–845. Dostupné online [cit. 2025-05-19]. ISSN 1573-5184. doi:10.1007/s11160-025-09935-w. (anglicky) 
  3. ↑ CAS - Eschmeyer's Catalog of Fishes:. researcharchive.calacademy.org [online]. [cit. 2025-05-19]. [seznam rodů je nutné vygenerovat]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ NELSON, Joseph S.; GRANDE, Terry; WILSON, Mark V. H. Fishes of the World. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons 707 s. ISBN 978-1-119-22082-4, ISBN 978-1-118-34233-6. S. 436. 
  5. ↑ a b HANEL, Lubomír, 2000. Ryby (2). Praha: Albatros. (Svět zvířat; sv. 9). S. 52. 
  6. ↑ a b c FAMILY Details for Mullidae - Goatfishes. fishbase.mnhn.fr [online]. [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ HUTCHINS, Michael; THONEY, D. A.; LOISELLE, P. V.; SCHLAGE, Neil, 2003. Fishes II. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale. (Grzimek's Animal Life Encyclopedia; sv. 5). S. 235–244. (anglicky) 
  8. ↑ UIBLEIN, F et al. SAIAB Goatfish [online]. IUCN, 2020 [cit. 2025-05-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu parmicovití na Wikimedia Commons
  • Taxon Mullidae ve Wikidruzích

Zdroj