Parlament Chorvatské republiky

Hrvatski sabor
Znak
Sídlo Saboru
Sídlo Saboru
Základní informace
Typ jednokomorový
Vedení
Předseda Gordan Jandroković (Chorvatské demokratické společenství)

Sabor je jednokomorový parlament Chorvatské republiky. Je nositelem zákonodárné moci v Chorvatsku. Má 151 členů, kteří jsou voleni na čtyři roky na základě přímého, všeobecného a rovného hlasovacího práva a tajným hlasováním. Volební systém je poměrný. 140 členů parlamentu je voleno ve vícemístných volebních obvodech. Další tři křesla jsou vyhrazena pro chorvatskou diasporu, národnostním menšinám v Chorvatsku je vyhrazeno osm míst. Saboru předsedá mluvčí, kterému pomáhá alespoň jeden místopředseda (obvykle čtyři nebo pět). Parlament sídlí v Saborském paláci (Saborska palača) v Záhřebu, který byl k jeho zasedání prvně užit roku 1737.

Pravomoci Saboru jsou definovány ústavou: definuje ekonomické, právní a politické vztahy v Chorvatsku, zachovává a využívá jeho dědictví, uzavírá mezinárodní smlouvy, má právo rozmístit chorvatské ozbrojené síly v zahraničí, může omezit některá ústavní práva a svobody v době války, v případech hrozící války nebo po přírodních katastrofách. Může měnit hranice Chorvatska nebo ústavu, přijímá zákony, schvaluje státní rozpočet, vyhlašuje válku a rozhoduje o zastavení bojů, přijímá parlamentní usnesení a nařízení, přijímá dlouhodobé národní bezpečnostní a obranné strategie, provádí civilní dohled nad ozbrojenými silami a bezpečnostními složkami, vyhlašuje referenda, provádí volby a jmenování v souladu s ústavou a platnou legislativou, dohlíží na činnost vlády a dalších státních služeb či uděluje amnestii na trestné činy.

První Sabor se sešel v Záhřebu 19. dubna 1273, byť se ho zúčastnili jen zástupci Slavonie. První Sabor Chorvatského království zasedal roku 1351. Zasedání konané v roce 1527 v Cetinje potvrdilo přijetí rodu Habsburků za chorvatské panovníky. Poté se Sabor stal pravidelným stavovským sněmem. Od poloviny 19. století se Sabor pravidelně scházel a jeho členové byli pravidelně voleni. Dne 29. října 1918 Sabor znovu uplatnil svou suverenitu a rozhodl o nezávislosti na Rakousku-Uhersku a vytvoření Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. V meziválečném období se Sabor nesešel. Znovu se svolal jako shromáždění Státní antifašistické rady pro národní osvobození Chorvatska (ZAVNOH) v roce 1943. Navolen byl v listopadových volbách roku 1945, ovšem ty nebyly již plně pluralitní, konaly se v rámci komunistického státu, jenž omezoval stranickou soutěž. První skutečně pluralitní volby do Saboru se konaly až v roce 1990, podle ústavy přijaté toho roku. Dle ní byl Sabor dvoukomorový, což platilo až do roku 2001, kdy jej ústavní dodatky změnily jednokomorovou sněmovnu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Croatian Parliament na anglické Wikipedii.


Externí odkazy

Zdroj