Panský dvůr Doubravice u Olšan

Dvůr Doubravice
Původně vodní tvrz přestavěna na uzavřený panský dvůr
Původně vodní tvrz přestavěna na uzavřený panský dvůr
Účel stavby

soukromý objekt

Základní informace
Sloh renesance, baroko
Výstavba 13. století
Přestavba 17. století, 18. století, 19. století, 1920
Materiály kámen, cihla, pálená taška
Další majitelé Sternbergové, Tunklové z Brníčka, pánové z Kravař, Zierotinové, Lichtenštejnové
Poloha
Adresa Olšany 174 a 46, Olšany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°58′12,35″ s. š., 16°51′44,02″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 107205 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Boční pohled
Boční pohled na hlavní budovu

Historický objekt Dvůr Doubravice[1] (dnes součást obce Olšany, okr. Šumperk) byl založen pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století jako poplužní dvůr s tvrzí. Existenci zdejší tvrze lze předpokládat a vyvodit z písemných záznamů (na dvoře bylo obydlí nižší šlechty, a to pánů z Olšan) a také nálezů středověkého zdiva v místě pánského domu. Dvůr je písemně doložen již v roce 1386. Postupem času byl přebudován do pozdně renesanční a raně barokní podoby hospodářského dvoru. Od roku 2024 je zapsán na seznam kulturních památek.

Historie

První písemná zmínka je z roku 1386, kdy poplužní dvůr v obci Doubravice (zaniklá obec) byl majetkem Bolíka z Olšan, v té době zde vzniká i kamenná tvrz pro rezidenční účely rodu z Olšan. Poslední příslušníkem rodu z Olšan na Doubravském (Doubravickém) dvoru byla Anna z Olšan, která je psána na dvoře v roce 1402. Původní tvrz stála pravděpodobně v oblasti pánského domu, neboť zde je dochováno původní středověké zdivo. V nynější obci Olšany existoval ještě jeden dvůr, který byl ve vlastnictví kláštera v Klášterci, dle zápisu z roku 1349.

Kolem roku 1612 za Bernarda z Žerotína došlo k přestavbě dvora do dnešní hmoty, v té době dvůr spadal pod zámek Ruda nad Moravou. Původně se jednalo o čtyři budovy založené do obdélníku s velkým nádvořím. Nacházely se zde hospodářské budovy – stáje pro koně, ovce a velká sýpka. Část byla vyhrazena pro šafáře (správce dvoru) a místní šatlavu. V přízemí sýpky je dochovaný čeledník s ratejnou k ubytování čeledě. Uprostřed nádvoří je i původní studna. Součástí dvoru je i vrchnostenská obytná budova.

Vrchnostenská obytná budova

Tato budova se nachází v jihovýchodní části dvoru. Je zde dochováno také pozdně středověké zdivo, ale předcházející funkce budovy je neznámá a nemůžeme ji s jistotou spojit s předpokládanou tvrzí. Přesnou funkci budovy můžeme doložit v 70. letech 18. století a to tak, že po roce 1772 zde byl zařízen panský byt (doslovně zapsán jako Herren Quartire). Panský byt sloužil pro krátkodobé pobyty zástupce vrchnosti a pro správní účely. Ve své době byl také používán pro krátkodobé ubytování hraběte Františka Chorinského,který zde zastával pozici lichtenštejnského prokuristy (zastupoval zde knížete Lichtenštejna a prováděl kontrolu správy panství Ruda na Moravou). Z této doby máme také popis panského bytu, který odpovídá spíše popisu drobného venkovského panského sídla. V jihovýchodní části budovy v přízemí byl velký přijímací pokoj pro hosty, kancelář, černá kuchyně s pecí na pečení chleba, dvě komory a vše bylo spojeno zaklenutou chodbou. Do poschodí, spíše do podkroví, vedlo kamenné schodiště vedoucí k panské vetší světnici s dvěma ložnicemi. Z doby existence panského bytu se dochovalo v přízemí také původní zaklenutí místností.

K dvoru patřily panské pivní sklepy, postavené v druhé polovině 18. století. Součástí sklepů byly tzv. ledárny. Později varna piva zanikla a pivo se vařilo jen na zámku v Rudě nad Moravou.

Na začátku 20. století, v období 1. světové války, sloužil jako zajatecký tábor pro vojáky zajatých z italské a ruské fronty.

Za první republiky, byl objekt přestavěn k ubytování zaměstnanců blízkých papíren (Olšanské papírny[2][3]).

Vlastnictví

Dvůr byl v průběhu věků vlastněn řadou šlechtických rodů:

Současnost

Současný tvar objektu je uzavřený tvar obdélníku, který je tvořen již bývalou tvrzí a k ní přistavěných hospodářských budov dostavěných v průběhu 17. století. Uprostřed dvora je velké nádvoří. Poblíž dvoru byla poddanská vesnice Doubravice, která zanikla v první polovině 17. století, domy byly vykoupeny vrchností a prostor byl využit pro dostavbu ostatních budov dvoru.

Galerie

  • Dvůr Doubravice zakresleny na mapě rok 1768.
    Dvůr Doubravice zakresleny na mapě rok 1768.
  • Sál (velká světnice)
    Sál (velká světnice)
  • Původní pozdně renesanční černá kuchyně
    Původní pozdně renesanční černá kuchyně
  • Klenba nad maštalí
    Klenba nad maštalí
  • Klenba nad maštalí
    Klenba nad maštalí
  • Boční pohled na hlavní budovu
    Boční pohled na hlavní budovu
  • Zaklenutí chodby
    Zaklenutí chodby

Odkazy

Reference

  1. ↑ František Sternberg. panský dvůr Doubravice [online]. hrady.cz [cit. 2019-01-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ DIGITÁLNÍ ARCHÍV. Duch času: orgán strany sociálně-demokratické. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.  Archivováno 21. 7. 2020 na Wayback Machine.
  3. ↑ DIGITÁLNÍ KNIHOVNA. Věstník vládní pro školy obecné v markrabství Moravském. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.  Archivováno 21. 8. 2020 na Wayback Machine.
  4. ↑ a b DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MSK, INCAD. Bezkydy Jeseníky. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.  Archivováno 21. 7. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Zdroj