Palazzo della Ragione (Ferrara)

Palazzo della Ragione
Palazzo della Ragione ve Ferraře, jak vypadal na začátku 20. století
Základní informace
Sloh	gotika
Výstavba	14. století
Přestavba	2. polovina 20. století
Poloha
Adresa	Piazza Trento e Trieste, Ferrara, Itálie Itálie
Souřadnice	44°50′6,85″ s. š., 11°37′10,05″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palazzo della Ragione ve Ferraře se nacházel na náměstí Piazza Trento e Trieste na rohu s ulicí Corso Porta Reno. Byl postaven mezi lety 1315 a 1325, několikrát přestavěn a nakonec zbořen po požáru, který ho zničil v roce 1945. Na jeho místě byl postaven nový palác podle návrhu Marcella Piacentiniho.^[1][2]

Palác sloužil jako sídlo soudu ve Ferraře a také jako místo vykonávání poprav. Šlo ve skutečnosti o komplex budov, do něhož patřila Věž rebelů a Palác notářů. Stavba začala v roce 1315 a palác se nacházel vedle katedrály sv. Jiří ve Ferraře, na opačné straně tehdejšího náměstí Piazza delle Erbe.^[1][2]

Těla popravených byla po dlouhou dobu vystavována v oknech paláce. Za vlády rodu Este zde byli souzeni a popravováni všichni, kdo se účastnili spiknutí. Po spiknutí, které zorganizovali Giulio a Ferrante d'Este proti vévodovi Alfonsovi I., byli všichni vzbouřenci popraveni a jejich hlavy nabodnuty na kopí a umístěny na střechu paláce. Tento případ později zmínil také Ludovico Ariosto.^[1]

Palác měl gotickou architekturu a původní stavba se pravděpodobně podobala dosud zachovalému Palazzo della Ragione v Mantově. Utrpěl škody při požáru v roce 1472 a také během zemětřesení, které město postihlo v roce 1570.^[1][2]

Rekonstrukce v 19. století byla svěřena městskému architektovi a hlavnímu inženýrovi Giovannimu Tosimu, který při návrhu respektoval původní architekturu.^[1] Starší stavba, opuštěná po odchodu rodu Este a devoluci města, postupně chátrala. Její obnova v neogotickém stylu, která navrátila paláci lomené oblouky ze 14. století, vrátila městu významnou architektonickou památku, obohacenou o velkolepé vstupní schodiště.

V roce 1921 byl částečně zničen archiv soudu při požáru a stavba byla také poškozena při hašení plamenů. Dne 22. dubna 1945, dva dny před příchodem spojeneckých vojsk a osvobozením Ferarry,^[4] došlo k dalšímu požáru, který těžce poškodil budovu, z níž zůstaly pouze vnější zdi – stropy a střecha se zřítily.^[2] Při této události byla ztracena velká část dokumentace týkající se období fašismu.

Na fotografii z Archivu etnografického centra ve Ferraře je zachycena jednotka skotských vojáků, která pochoduje po Piazza Duomo s dosud nepoškozeným palácem v pozadí.^[5]

Budova byla znovu postavena téměř o deset let později, v letech 1954 až 1956, zatímco celé okolí bylo výrazně upraveno – například rozšířením Corso Porta Reno a demolicí většiny budov na jejím východním okraji.

Rekonstrukce spolu s urbanistickými změnami vedla k otevření druhého velkého vstupu na Piazza Trento e Trieste, čímž byla izolována Hodinová věž, která se nyní nachází uprostřed dvojitého průchodu. Projekt nového paláce byl svěřen Marcellovi Piacentinimu,^[6] který tak ve Ferraře realizoval jedno ze svých posledních děl, protože o čtyři roky později zemřel.

Původně budova sloužila jako soud^[2] a jako místo vykonávání trestů. Její prostory a fasáda na ferrarském centrálním náměstí byly za časů rodu Este využívány jako „divadelní scéna“ a zároveň k pořádání významných veřejných ceremonií, například oslav v roce 1502 při sňatku Alfonsa I. a Lucrezie Borgie.

Po požáru v roce 1512 byla budova přestavěna a od té doby plnila i funkci městského vězení, zatímco v přízemí se otevřely první obchodní prostory. Postupně ztrácela na významu až do rekonstrukce v 19. století. Spodní část budovy byla nadále využívána k obchodním účelům, zatímco horní část si zachovala justiční funkci, včetně sídla soudu, soudních kanceláří a archivů.

Od druhé poloviny 20. století, po poslední rekonstrukci, kterou provedl Marcello Piacentini, se způsob využití změnil: přízemí zůstalo komerčním prostorem, horní část se však proměnila v hotel. Od té doby je celá budova v soukromém vlastnictví.^[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palazzo della Ragione (Ferrara) na anglické Wikipedii.

• MELCHIORRI, Gerolamo, 2009. Nomenclatura ed etimologia delle piazze e strade di Ferrara e Ampliamenti. Příprava vydání Carlo Bassi. Ferrara: 2G Editrice. 
• BOCCHI, Francesca, 1989. Storia illustrata di Ferrara. 3. Milán: Nuova Editoriale AIEP. OCLC 963856385 
• TEBALDI, Dino; POZZATI, Francesco; FALCHIERI, Roberta, 2007. Il Palazzo della Ragione di Ferrara. Ferrara: 2G Editrice. OCLC 955974914 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Palazzo della Ragione na Wikimedia Commons
• Palazzo della Ragione. MuseoFerrara [online]. [cit. 2025-04-30]. Dostupné online. (italsky) 
• BASSI, Carlo. La figura controversa dell’architetto di regime. La Nuova Ferrara [online]. [cit. 2025-04-30]. Dostupné online. (italsky) 
• GHESINI, Oscar. Il Palazzo senza Ragione. Comune di Ferrara [online]. 2007-01-19 [cit. 2025-04-30]. Dostupné online. 
• POPPI, Fondo Pietro. Palazzo della Ragione. Collezioni [online]. [cit. 2025-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-28. 

Zdroj