Palác Bochnerů ze Stražiska

Palác Bochnerů ze Stražiska
dvorní průčelí rekonstruovaného paláce
dvorní průčelí rekonstruovaného paláce
Základní informace
Sloh novorenesance
Výstavba 1864 až 1867
Poloha
Adresa Brno-střed, Trnitá, ČeskoČesko Česko
Ulice Přízova
Souřadnice 49°11′24,36″ s. š., 16°36′59,4″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Bochnerů ze Stražiska je historizující palácová budova v Brně ve čtvrti Trnitá, tvořící kdysi součást areálu bývalého textilního podniku Vlněna v Přízově ulici. Postavena byla v bývalé předměstské čtvrti Náhon.

Architektura

Detail okna v přízemí

Jedná se o rozlehlou stavbu s několika nádvořími, propojenou s průmyslovým objekty továrny. Budova vystavěná v letech 1864–1867 Josefem Arnoldem patří mezi nejstarší novorenesanční stavby v Brně a je spjata s obdobím první fáze výstavby brněnské okružní třídy v 60. letech 19. století. Typově se řadí k palácovým stavbám propojeným s továrními areály, které na brněnských předměstích vznikaly především v první polovině 19. století.[1]

Během první republiky prováděl v areálu stavební úpravy i známý architekt Ernst Wiesner, který pro tehdejšího majitele navrhl také soukromou vilu.[2]

Majitelé

V roce 1828 založil Johann Bochner na pozemcích dnešního areálu soukenickou továrnu, s výrazným rozšířením podniku jsou potom spjati jeho synové Theodor a Edmund, který byl roku 1885 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem ze Stražiska, podle svého zámku nedaleko Konice na Prostějovsku.[3]

Po Edmundově smrti v roce 1903 továrnu koupil Josef Stiassni a po němž ji převzali jeho synové Ernst a Alfred se společníkem Paulem Neumarkem. Začátkem 2. světové války byl podnik rodině Stiassni zabaven, továrnu zakoupil německý továrník Julius Kunert.[4][4]

Po válce byl celý soubor budov začleněn do státního podniku Vlněna. V 90. letech 20. století došlo k rychlému úpadku firmy, přeměněné v roce 1994 na akciovou společnost, v roce 1997 se podnik dostal do likvidace a od té doby celý areál chátral. Počátkem 21. století byly budovy příležitostně využívány pro pořádání kulturních akcí. Nový vlastník, humpolecká developerská firma CTP, převážnou část areálu Vlněny v roce 2016 zbořil. Zachován zůstal pouze palác Bochnerů, zatímco na místě továrny v následujících letech vyrostly nové kancelářské budovy.[5]

Fotogalerie

  • Část hlavního průčelí paláce s připojenou funkcionalistickou přístavbou

    Část hlavního průčelí paláce s připojenou funkcionalistickou přístavbou

  • Hlavní průčelí v uliční frontě spolu s továrními stavbami, které tvořily s palácem jeden celek

    Hlavní průčelí v uliční frontě spolu s továrními stavbami, které tvořily s palácem jeden celek

  • Osamocená budova paláce po demolici okolních továrních staveb (stav v únoru 2017)

    Osamocená budova paláce po demolici okolních továrních staveb (stav v únoru 2017)

  • Solitérní budova paláce v uprázdněném areálu Vlněny s výstavbou nového kancelářského a obytného komplexu (v pozadí vlevo)

    Solitérní budova paláce v uprázdněném areálu Vlněny s výstavbou nového kancelářského a obytného komplexu (v pozadí vlevo)

  • palác po rekonstrukci, západní průčelí

    palác po rekonstrukci, západní průčelí

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce. Brno 2006, s. 51.
  2. ↑ http://www.bam.brno.cz/objekt/c118-textilni-tovarny-stiassny-a-neumark-vlnena?filter=code
  3. ↑ Archivovaná kopie. euro.e15.cz [online]. [cit. 2013-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-15. 
  4. ↑ a b http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=136
  5. ↑ ŠEDA, Martin. Nová Vlněna roste. Necelé dva roky od demolice textilky dokončuje developer první tři budovy [online]. Brnenskadrbna.cz, 2018-03-13 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. 

Literatura

  • Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce. Brno 2006, s. 51.

Externí odkazy

Zdroj