Palác České banky

Palác České Banky
Základní informace
Sloh pozdně secesní neoklasicismus
Architekti Osvald Polívka a Josef Sakař
Výstavba 1913–1916 (pasáž dokončena 1918)
Materiál zdivo
Poloha
Adresa Václavské náměstí 788/30
Praha 1, Nové Město
110 00  Praha 1, Praha, ČeskoČesko Česko
Ulice Václavské náměstí a Vodičkova
Souřadnice 50°4′54,7″ s. š., 14°25′30,25″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác České Banky či palác Ligna je rohový bankovní, kancelářský a prodejní dům postavený na křižovatce Václavského náměstí a Vodičkovy ulice, na adrese č. p. 791, 110 00 na Novém Městě, Praha 1. Budova vznikla jako moderní zázemí pro Českou banku, ale také jako místo společenského života s obchodní pasáží a biografem. Autorem návrhu stavby byl architekt Osvald Polívka ve spolupráci s arch. Josefem Sakařem.

Historie

Na rohové parcele náměstí a Vodičkovy ulice původně stál renesanční dům U Lhotků, jehož součástí byla známá věž s nástěnnými malbami Josefa Navrátila. V období před první světovou válkou parcelu zakoupila Česká banka, která se zde rozhodla vybudovat reprezentativní sídlo s obchodní pasáží a suterénním kinem. Její návrh vypracoval arch. Osvald Polívka[1] s Josefem Sakařem ve stylu pozdně secesního novoklasicismu.

Palác vznikal ve stejné době, jako další nedaleké prostory s pasáží, stavěné zároveň: palác Rokoko a palác Lucerna, umístěné v protějším bloku Vodičkovy ulice. Vypuknutí první světové války v polovině roku 1914 výstavbu vinou nedostatku materiálu i pracovní síly pozdrželo, v době svého dokončení se nicméně jednalo o jednu z nejvyšších a nejhonosnějších budov v prostoru Václavském náměstí. Samotná pasáž s kinem byla dokončena až roku 1918. Funkci věžních hodin z domu U Lhotků pak přebraly hodiny umístěné na sousedním Stýblově domě, dokončeném roku 1892.

V kupoli paláce bylo krátce po vzniku Československa umístěno první filmové studio v zemi v majetku společnosti Praga Film, kterou kapitálem jednoho milionu československých korun kryla Česká banka. Stejně tak zde měl v nejvyšším patře svůj ateliér malíř Alfons Mucha.[2] Již při vzniku stavby byla na její fasádu z Vodičkovy ulice umístěna štuková pamětní deska bratrům Karlu Ignáci a Václavu Thámovým, kteří v domě U Lhotků žili a divadlu Bouda, které stávalo v letech 1786–1789 nedaleko odsud.

V roce 1947 byl proražen průchod pasáží do Františkánské zahrady. Po roce 1948 byla budova znárodněna. Při budování stanice linky A pražského metra Můstek byla část přízemního prostoru budovy vybourána a byl zde vybudován jeden ze vstupů do vestibulu metra. Po roce 1989 budovu zakoupila společnost ČSOB, která centrální část stavby opět využívá jako bankovní palác.

Popis

Čtyřpatrový rohový dům je vystavěn v pozdně secesním novoklasicistním stylu. Nároží dominuje okrouhlé průčelí zakončené kupolí. Úzký pozemek parcely je kompenzován vrstvením pater, stavba je svou větší částí orientována do Vodičkovy ulice. Fasáda a římsy jsou vyzdobeny štukovými ornamenty. V jižní části stavby se nachází pasáž Světozor umožňující průchod do Františkánské zahrady.

Galerie

  • Detail průčelí
    Detail průčelí
  • Stýblův dům, sousedící s palácem u Václavského náměstí
    Stýblův dům, sousedící s palácem u Václavského náměstí
  • Pasáž Světozor
    Pasáž Světozor

Odkazy

Reference

  1. ↑ Architekt - Polívka Osvald | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ WWW.FG.CZ, 2023, FG Forrest, a s. Po stopách A. Muchy: Česká banka / Palác Ligna. Prague.eu [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2011, s. 127. ISBN 978-80-7277-488-3
  • PECH, Václav. Praha stavěžatá, aneb, Pražské věže, věžičky a sanktusníky. V Praze: V. Pech, 2010, s. 214. ISBN 978-80-254-8859-1
  • SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 831. Dostupné online

Externí odkazy

Zdroj