Pachira

Jak číst taxoboxPachira
alternativní popis obrázku chybí
Květ pachiry vodní
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád slézotvaré (Malvales)
Čeleď slézovité (Malvaceae)
Rod pachira (Pachira)
Aubl., 1775
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pachira[1] (Pachira) je rod rostlin z čeledi slézovité (Malvaceae). Pachiry jsou stromy nebo keře s dlanitě složenými listy a květy nápadnými množstvím velmi dlouhých tyčinek. Rod zahrnuje asi 40 až 50 druhů a je rozšířen v tropické Americe. Některé druhy jsou v tropech pěstovány pro jedlá semena nebo jako okrasné dřeviny. Pachira vodní je rovněž pěstována jako pokojová rostlina.

Popis

Pachiry jsou opadavé nebo stálezelené stromy (řidčeji i keře), dorůstající výšky až 30 metrů a průměru kmene až 70 cm. Kmen některých druhů je pokrytý kuželovitými ostny, někdy jsou u paty kmene kořenové náběhy. Větve bývají podobně jako u jiných stromovitých zástupců čeledi slézovité charakteristicky patrovitě uspořádané. Listy jsou dlanitě složené ze 3 až 11 celokrajných nebo zubatých, řapíčkatých nebo přisedlých lístků. Palisty jsou opadavé. Květy jsou velké (mohou dosahovat délky až 35 cm), pravidelné, jednotlivé nebo po 2 či po 3. Kalich je miskovitý, zvonkovitý nebo trubkovitý, na konci uťatý nebo zakončený 3 až 5 laloky, kožovitý, vytrvalý, u některých zástupců se za plodu zvětšující. Korunní lístky jsou čárkovité nebo lžicovité, dužnaté, na bázi srostlé s tyčinkami, po odkvětu opadavé. Tyčinek je mnoho (asi 100 až 1000). Nitky tyčinek jsou velmi dlouhé, ve spodní části srostlé do trubičky, později se rozdělují do 5, 10 nebo 15 svazků. Semeník je svrchní a obsahuje 5 komůrek s mnoha vajíčky. Čnělka je nitkovitá, zakončená pětilaločnou bliznou. Plodem je velká, polodřevnatá až dřevnatá tobolka pukající 5 chlopněmi. Plody obsahují mnoho semen, většinou obklopených množstvím vlnatých chlupů.[2][3]

Rozšíření

Rod pachira zahrnuje asi 40 až 50 druhů.[4][5][2] Je rozšířen v tropické a subtropické Americe od jižního Mexika (Pachira aquatica) po Peru a Bolívii. Některé druhy jsou hojně vysazovány i na jiných kontinentech, zejména v Africe a Asii. Pachiry rostou v nížinných i montánních tropických deštných lesích od nížin až do nadmořských výšek okolo 1800 metrů, také na savanách i v keřové vegetaci v oblastech se sezónním obdobím sucha.[2][6][7]

Ekologické interakce

Květy pachir obsahují hojný nektar a otevírají se na noc. Opylují je zejména netopýři a můry, ve dne je navštěvují včely. Některé druhy kvetou v bezlistém stavu.[8]

Taxonomie

Rod Pachira je v současné taxonomii pojímán široce, včetně druhů v minulosti oddělovaných do rodu Bombacopsis a Rhodognaphalopsis.[2][5]

Zástupci

  • pachira vodní (Pachira aquatica)
Pachira vodní jako pokojová rostlina

Význam

Semena pachir jsou jedlá, pojídají se čerstvá, vařená nebo pražená. Druh Pachira aquatica je široce pěstován v tropické Americe, Karibiku, Africe i Asii jako okrasná dřevina i pro jedlá semena. Semena Pachira glabra obsahují až 45 % tuku, využívaného zejména k technickým účelům.[9] Dřevo Pachira quinata je ve Střední a Jižní Americe těženo a strom je i pěstován na plantážích. Dřevo je výjimečné tím, že vlivem obsahu slizu v oblastech se sezónním obdobím sucha nerozpraskává. Řízky z větví jsou často vysazovány jako živé ploty.[2] Pachira vodní je ve Střední Americe využívána v domorodé medicíně.[10]

Pachiry jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné dřeviny. Mezi nejčastěji pěstované druhy náleží pachira vodní (Pachira aquatica), vyznačující se nápadnými kořenovými náběhy u paty kmene a žlutými květy s červenými tyčinkami, a Pachira quinata s květy bílými a kmenem pokrytým kuželovitými ostny.[8] Pachira vodní je rovněž pěstována jako robustní pokojová rostlina, v domácích podmínkách však nekvete.[11]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c d e BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III). Missouri: Timber Press, 1997. ISBN 0-915279-46-0. (anglicky) 
  3. GARGIULLO, Margaret B.; MAGNUSON, Barbara; KIMBALL, Larry. A field guide to plants of Costa Rica. [s.l.]: Oxford University Press, 2008. ISBN 978-0-19-518824-0. (anglicky) 
  4. TANG, Ya; GILBERT, Michael G.; DORR, Laurence J. Flora of China: Pachira [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky) 
  6. STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala. [s.l.]: Chicago Natural History Museum, 1949. Dostupné online. (anglicky) 
  7. GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
  8. a b LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  9. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  10. DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. (anglicky) 
  11. ZACHOS, Ellen. Tempting Tropicals. Portland: Timber Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-88192-732-5. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj