Přijímací řízení na vysokých školách

Přijímací řízení na vysokých školách je proces, při kterém lidé usilují o nástup na vysokou školu. Jeho proces se liší v závislosti na zemi, ve které se vysoká škola nachází, ale zpravidla se liší i mezi jednotlivými vysokými školami. Studenti, kteří se ucházejí o studium na vysoké škole, přijímací řízení absolvují většinou v posledním roce střední školy (případně nástavbového studia). V některých zemích je systém přijímacího řízení ovlivněn či zcela administrován centrálně, v jiných si systém přijímacího řízení nezávisle stanovují samotné vysoké školy.

V Česku neexistuje žádná centrální autorita, která by zasahovala do přijímacího řízení na vysokých školách. Nezbytnou podmínkou ke studiu na vysoké škole je ovšem úspěšné složení maturitní zkoušky,^[1] přičemž ta má i svou státní část, která se povinně skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury a buď cizího jazyka (angličtiny, němčiny, španělštiny, ruštiny nebo francouzštiny), nebo matematiky; většina studentů skládá zkoušky z anglického jazyka.^[2] Tyto testy zajišťuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) spadající pod ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.^[3] Podobu profilové části maturitní zkoušky si stanovují školy samy, povinná je zkouška z českého jazyka a literatury.^[4]

Různé vysoké školy, fakulty, katedry i jednotlivé obory si kritéria pro úspěšné absolvování přijímacího řízení a následného přijetí na vysokou školu stanovují samy. V některých případech přijímají jednotlivé uchazeče o studium celé fakulty na základě jediného standardizovaného písemného testu bez ohledu na studovaný obor (například Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity).^[5] Jiné fakulty naopak vytvářejí specifické oborové testy, které musí uchazeč úspěšně k přijetí vykonat (například Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy).^[6] Další fakulty mohou v závislosti na typu oboru pořádal i ústní, talentové (na uměleckých oborech) nebo praktické zkoušky (typicky na lékařských nebo tělovýchovných oborech).^[7][8] Některé vysoké školy pak pořádají dvoukolové přijímací řízení (uchazeč např. nejprve složí písemný test a poté je pozván na ústní pohovor).^[1][9]

Většina vysokých škol v Česku umožňuje uchazečům podávat přihlášky do března daného roku^[1] (v roce 2025 například Univerzita Pardubice do 31. března, Univerzita Palackého v Olomouci do 15. března, Masarykova univerzita do 28. února),^[10][11][12] některé obory nebo fakulty však mohou přijímat studenty v rámci druhých kol přijímacích řízení i po tomto termínu.^[13][14] Některé školy umožňují přijmout studenta i bez absolvování přijímací zkoušky, například z důvodu nenaplněné kapacity oboru, účasti uchazeče na středoškolské odborné činnosti nebo olympiádě (a požadovaném minimálním umístění) nebo požadovanému prospěchu na vysvědčení ze střední školy.^[15][16][17] Bez přijímací zkoušky také často studenty přijímají soukromé vysoké školy.^[18] V souvislosti se snadným přijetím na vysokou školu nicméně vyvstává problematika vysoké neúspěšnosti studentů zejména bakalářského studia, která v průměru dosahuje hranice 60 % a na některých technických fakultách dokonce až 90% hranice neúspěšných studentů.^[19][20]

V Česku není nijak omezen počet přihlášek, které může uchazeč o studium podat, studenti si jich proto běžně podávají několik najednou.^[21] Kromě absolvování přijímací zkoušky, však musí student také uhradit poplatek spojený se zasláním přihlášky, který se zpravidla pohybuje ve výši vyšších stovek korun až jednoho tisíce Kč^[22] (jeho maximální výše činila v roce 2025 990 Kč).^[23]

Specifickým pro Česko a Slovensko jsou tzv. Národní srovnávací zkoušky, které pořádá soukromá společnost Scio, a které používá celá řada vysokých škol namísto vlastních přijímacích zkoušek. K roku 2025 využívalo z přibližně 140 fakult vysokých škol v Česku asi 60 z nich testy společnosti Scio.^[24] Například na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity jsou od roku 2023 k přijetí používány výhradně testy společnosti SCIO a například Katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého umožňovala v roce 2025 přijetí ke studiu buď po úspěšném složení jednotného testu Filozofické fakulty UP a oborového testu, nebo složení jednoho z typů testů pořádaných společností Scio.^[25] Podle informací ČT24 byl v roce 2024 tento způsob pořádaní přijímacích zkoušek stále populárnější a jen meziročně (z let 2023 na 2024) na něj přešlo dalších sedm fakult. Fakulty, které tento způsob využívají tím zpravidla ušetří finanční prostředky a čas vynaložený na vytváření vlastních přijímacích testů.^[26]

Testy pořádané společností SCIO jsou zpoplatněny a za další finanční prostředky umožňují studentům opakované skládání zkoušky v předem stanovených termínech, přičemž uchazečům o vysokou školu je uznán nejlepší dosažený výsledek přijímací zkoušky, kterou uchazeč absolvoval v daném akademickém roce. Z tohoto důvodu byl tento systém opakovaně kritizován s tím, že zvýhodňuje movitější uchazeče, kteří si mohou dovolit zaplatit více pokusů u přijímací zkoušky.^[27][28][29]

Národní srovnávací zkoušky společnosti SCIO se konají od prosince do května, nicméně některé vysoké školy uznávají pouze konkrétní termíny (navíc zpravidla požadují složení i konkrétního typu testu, nejčastěji testu Obecných studijních předpokladů nebo Základů společenských věd).^[1][30]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku University and college admission na anglické Wikipedii.

Zdroj