Přeslička jižní
 Přeslička jižní | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Oddělení |
přesličky (Equisetophyta) |
| Třída |
Equisetopsida |
| Řád |
přesličkotvaré (Equisetales) |
| Čeleď |
přesličkovité (Equisetaceae) |
| Rod |
přeslička (Equisetum) |
| Binomické jméno | |
|
Equisetum × meridionale (Milde) Chiovenda | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přeslička jižní neboli cídivka jižní (Equisetum × meridionale, syn.: Hippochaete × meridionalis (Milde) Holub) je rostlina z čeledi přesličkovitých (Equisetaceae), což je jediná recentní čeleď oddělení přesličky (Equisetophyta). Je to kříženec mezi přesličkou větevnatou (Equisetum ramosissimum) a přesličkou různobarvou (Equisetum variegatum). Někteří autoři zastávají pojetí 1 recentního rodu přeslička (Equisetum), dělícího se do podrodů Equisetum a Hippochaete, toto pojetí zastává např. Kubát et al. (2002). Jiní autoři rozlišují 2 rody: přeslička (Equisetum) a cídivka (Hippochaete), např. Květena ČR. O rozdílech mezi těmito podrody či rody viz přeslička. Přeslička jižní je řazena do podrodu Hippochaete, pokud autor uznává Hippochaete jako rod, pak se tato rostlina jmenuje česky cídivka jižní.
Popis
Přeslička jižní je kříženec, proto nese zpravidla znaky obou rodičů. Někdy jsou to rostliny intermediární (přesně něco mezi), jindy se blíží k některému z rodičů. Je to vytrvalá, nejčastěji 20–50 cm vysoká, rostlina. Stonek většinou nepřezimuje a je nevětvený nebo vzácněji větvený. Stonek je žebrovaný, žebra na hřbetě mají nznačenu karinální rýhu nebo jsou oblá, se 2 řadami křemičitých hrbolků, které jsou někdy sblížené a vytváří valy. Střední dutina zabírá jen 1/4–1/3 průměru lodyhy. V uzlinách jsou pochvy, což je vlastně bočně srostlý přeslen listů. U přesličky jižní jsou pochvy zelenavé, hlavně u spodních se po zuby vytváří příčný černý pruh, zuby jsou vytrvalé, tmavohnědé až černé, na okraji suchomázdřité. Na vrcholu lodyhy je solitérní, hrotitý výtrusnicový klas, ale vzhledem k tomu, že to je kříženec, jsou klasy vyvinuty jen vzácně a také výtrusy bývají zakrnělé. Rozmnožuje se však dobře vegetativně. O životním cyklu recentních přesliček viz článek přeslička.
Rozšíření ve světě
Přeslička jižní je známa ze střední Evropy, Itálie a Švýcarska.
Rozšíření v Česku
Vzhledem k velké vzácnosti druhu přeslička různobarvá je v ČR tento kříženec také velmi vzácný.
Literatura
- Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České republiky, vol. 1.
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
