Přístřeší

Přístřeší je pouze dočasné a provizorní bydlení.

V českém právu bylo výslovně upraveno až do konce roku 2013. Nešlo přitom o tzv. bytovou náhradu (náhradní byt nebo náhradní ubytování v samostatné místnosti), protože se jím rozumělo pouze dočasné ubytování, které musel zajistit pronajímatel do doby, než si nájemce po výpovědi z nájmu bytu, k níž nebylo potřeba získat přivolení soudu, sám opatřil řádné bydlení a prostor k uskladnění svých věcí. Tato povinnost zajistit dočasné bydlení byla zákonem omezena na dobu maximálně půl roku.[1] Nucené vyklizení bytu bylo nicméně možné provést jen tehdy, když pronajímatel prokázal zajištění dostatečného přístřeší.[2]

Po rekodifikaci soukromého práva se přístřeší objevuje již jen v právu sociálního zabezpečení v pojmu „osoba bez přístřeší“ jakožto označení osoby bez domova.[3]

Reference

  1. ↑ § 712 odst. 1 a 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
  2. ↑ § 343 a 344 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013.
  3. ↑ Např. § 61, 63 a 69 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Externí odkazy

Zdroj