Přírodní park Halasovo Kunštátsko

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Halasovo Kunštátsko
výhled u Kunic
výhled u Kunic
Základní informace
Vyhlášení 1980[1]
Nadm. výška 320–691 m n. m.
Rozloha 68,30 km²[2]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Blansko
Souřadnice
Halasovo Kunštátsko
Halasovo Kunštátsko
Další informace
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní park Halasovo Kunštátsko se nachází v severozápadní části okresu Blansko a jeho centrem je město Kunštát.

Název

Tento park získal své jméno po básníku Františku Halasovi. Tento významný český básník prožil část svého života právě v Kunštátě. Tento kraj si velice zamiloval a napsal o něm lyrickou báseň „Já se tam vrátím“.[1] Roku 1945 se stal prvním čestným občanem města Kunštátu. Na kunštátském hřbitově jsou také František Halas i jeho žena pohřbeni.

Poloha, rozloha, vznik

Značka Halasova Kunštátska

Samotný přírodní park Halasovo Kunštátsko je jednou ze tří částí Mikroregionu Kunštátsko – Lysicko.

Rozloha tohoto parku činí 68,5 km² a vyhlášen byl roku 1980 a novelizován roku 1994.[1] Další dvě části mikroregionu tvoří park Svratecká hornatina o rozloze 100,7 km², vyhlášený v roce 1990, který leží západně od Halasova Kuštátska, a park Lysicko o rozloze 40,2 km², vyhlášený v roce 1994, který leží jižně od Halasova Kunštátska.

Park se rozkládá na katastrálním území nebo na části katastrálního území téměř třiceti obcí, mezi které patří: Drnovice, Hluboké u Kunštátu, Jasinov, Klevetov, Kunice, Kunštát, Letovice, Lhota u Letovic, Louka, Makov, Nýrov, Ořechov, Petrov, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Rudka, Sasina, Sebranice, Sulíkov, Svitávka, Sychotín, Tasovice, Touboř, Újezd u Kunštátu, Voděrady, Vřesice, Zábludov, Zboněk, Zbraslavec.

Krajina Halasova Kunštátska při pohledu ze Lhoty u Letovic

Území je tvořenou členitou vrchovinou, přičemž nejnižší bod se nachází ve výšce 320 m n. m. a nejvyšší vrchol Kulíšek sahá do výše 691 m n. m. Jedná se o východní okraj Českomoravské vrchoviny, konkrétně Kunštátské vrchoviny a Sýkořské hornatiny, východní okraj se svažuje do Boskovické brázdy.[1]

Geologie

Podloží většiny území tvoří ruly a svory, mezi kterými se nachází pruhy krystalických vápenců.[1] Na okrajích se vyskytují vápnité jíly a čtvrtohorní spraše, do střední části zasahuje pruh křídových pískovců a písků.[1]

Příroda

Území se nachází na pomezí 3. dubobukového, 4. bukového a 5. jedlobukového vegetačního stupně, od Boskovické brázdy sem zasahují biotopy teplomilných rostlin.[1]

Na území přírodního parku se nachází několik maloplošných chráněných území. Jedná se o přírodní památky Kunštátská obora, Louky pod Kulíškem a Cukl a Rozsečské rašeliniště.

Pamětihodnosti

Mezi významné kulturní památky regionu patří například Burianova rozhledna a pod ní vysekaná jeskyně Blanických rytířů u Rudky u Kunštátu, v samotném srdci přírodního parku se nachází renesanční zámek Kunštát.

Turistika a sport

Mezi významné turistické atrakce patří v zimě převážně lyžařské areály v Hlubokém u Kunštátu a za hranicemi přírodního parku v nedaleké Olešnici na Moravě. V jarních a zejména v letních měsících je zdejší příroda hojně vyhledávána milovníky turistiky.

Centrem regionu je město Kunštát, odkud do okolí vede několik pěších značených tras i cyklotras.

Další možností, jak využít volný čas, je vodní nádrž Křetínka, kterou v letním období využívají stovky lidí například ke koupání, rybaření, jízdě na loďkách a plachetnicích apod.

Cyklotrasy
Číslo cyklotrasy Trasa cyklotrasy
5085 Kunštát – Kněževes
5141 Černá Hora – Kunštát
5142 Letovice – Hodůvka
5144 Býkovice – Nýrov
5145 Lysice – Petrov
5161 Roubanina – Sulíkov

Fotogalerie

Panorama

Panoramatický pohled na přírodní park Halasovo Kunštátsko od Touboře, uprostřed je vidět město Kunštát
Panoramatický pohled na přírodní park Halasovo Kunštátsko od Touboře, uprostřed je vidět město Kunštát

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality. 
  2. Přírodní parky Jihomoravského kraje [online]. Arcgis.com [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj