Písečná (Litvínov)

Písečná
Dům čp. 9
Dům čp. 9
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Litvínov
Okres Most
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°36′3″ s. š., 13°34′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 16 (2021)[1]
Katastrální území Šumná u Litvínova (2,4654 km²)
Nadmořská výška 375 m n. m.
PSČ 436 01
Počet domů 9 (2011)[2]
Písečná
Písečná
Další údaje
Kód části obce 303259
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Písečná (německy Sandl) je osada, která je součástí města Litvínov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se na úpatí Krušných hor v nadmořské výšce 375 metrů nad místní částí Chudeřín, necelé 2,5 km vzdušnou čarou severozápadně od centra Litvínova.

Název

Původní název osady Sandel byl odvozen jako zdrobnělina obecného jména Sand (tj. písek). V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Sandl (1787) a Sandel (1833).[3]

Historie

Nejstarší písemná zpráva o Písečné se nachází až v berní rule z roku 1654. Do roku 1848 byla majetkem rodu Valdštejnů v rámci jejich panství Horní Litvínov-Duchcov. Po roce 1848 se stala osadou města Horní Litvínov. V roce 1916 se Písečná spolu s Horní Vsí staly osadami nově osamostatněné obce Šumná. Po druhé světové válce (1947) se všechny tři vsi staly opět součástí města Litvínova. V té době také osada získala svůj současný úřední název. Do té doby se pouze Sandl.

V horní části osady jsou i dnes domy volně roztroušené, část je trvale obydlena, část slouží k rekreačním účelům. Níže položená část je od devadesátých let 20. století postupně zaplňována novou zástavbou rodinných domů a dochází tak ke srůstání s níže položeným Chudeřínem.

Přes Písečnou vede z nádraží v Litvínově červeně značená turistické stezka, která odtud pokračuje na Lounice, kolem Vodní nádrže Janov k rozhledně Jeřabina.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 63 obyvatel (z toho třicet mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 61 Němců a jeden příslušník jiné národnosti. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 54 obyvatel: čtyři Čechoslováky a padesát Němců. I tenkrát všichni byli římskými katolíky.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 75 84 74 80 66 63 54 48 45 34 15 8 20 16
Domy 13 13 13 13 13 13 13 12 . 11 7 6 8 9
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Horní Litvínov.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Sandl, s. 13. 
  4. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215. 
  5. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 310. 

Literatura

  • POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. = Das Buch über Mostecko. = A book on the Most region. Litvínov: Dialog, 2000. 454 s. ISBN 80-85843-80-3. (česky, německy, anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj