Ozornovité

Jak číst taxoboxOzornovité
alternativní popis obrázku chybí
Ozorna Cytinus ruber
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád slézotvaré (Malvales)
Čeleď ozornovité (Cytinaceae)
A.Rich., 1824
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ozornovité (Cytinaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu slézotvaré (Malvales). Jsou to nezelení parazité rostoucí na kořenech hostitelských rostlin. Čeleď zahrnuje 12 druhů ve 3 rodech, které byly v minulosti řazeny do čeledi rafléziovité. Jsou rozšířeny ve Středomoří, Jižní Africe, Madagaskaru, Střední Americe a Kolumbii. Dva zástupci rodu ozorna se vyskytují i v jižní Evropě.

Ozorna obecná (Cytinus hypocystis)

Popis

Zástupci obou rodů čeledi ozornovité jsou nezelení bezkořenní parazité, získávající živiny i asimiláty z kořenů hostitelských rostlin. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Listy jsou redukované na pouhé šupinky na kvetoucím stonku. Květy jsou drobné, často zapáchající, pravidelné, uspořádané v klasovitých květenstvích. Okvětí je 4-četné, nerozlišené na kalich a korunu, poněkud dužnaté, srostlé v květní trubku. Tyčinek je mnoho a jsou volné. Semeník je spodní, srostlý ze 4 až 8 plodolistů a se stejným počtem komůrek, s jedinou čnělkou. V každém plodolistu je mnoho vajíček. Plodem je bobule s mnoha drobnými semeny.[1]

Rozšíření

Čeleď zahrnuje 12 druhů ve 3 rodech.[2]Ozorna (Cytinus) se vyskytuje ve Středomoří, v Jižní Africe a na Madagaskaru, rod Bdallophytum ve Střední Americe.[3] V roce 2012 byl ze severní Kolumbie popsán další, monotypický rod, Sanguisuga.[4] V jižní Evropě rostou dva zástupci čeledi: ozorna obecná (Cytinus hypocystis) a ozorna Cytinus ruber.[5] V České republice se nevyskytují.

Taxonomie

Rody stávající čeledi Cytinaceae byly v klasické taxonomii řazeny spolu s dalšími podobnými parazitickými rody do široce pojaté čeledi Rafflesiaceae. Až výsledky molekulárních analýz ukázaly, že mnohé tyto druhy nejsou přes morfologickou podobnost nijak blízce příbuzné a byly rozděleny do několika samostatných čeledí, řazených dokonce do různých řádů. Nejblíže příbuznou skupinou je podle kladogramů APG čeleď Muntingiaceae.[3]

Ekologické interakce

Oba středomořské druhy ozorny parazitují na cistech (Cistus), zatímco jihoafrické především na hvězdnicovitých (Asteraceae). Jihoamerické druhy Bdallophytum jsou nejčastěji nacházeny na dřevinách rodu březule (Bursera).[3]

Přehled rodů

Bdallophytum (alternativně Bdallophyton), Cytinus, Sanguisuga[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Cytinaceae [online]. [cit. 2012-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. (anglicky) 
  2. ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2017-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-27. (anglicky) 
  3. ↑ a b c STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  4. ↑ FERNÁNDEZ-ALONSO, José Luis; CUADROS-VILLALOBOS, Hermes. Sanguisuga, un género nuevo. Caldasia. July/Dec. 2012, čís. 34(2). Dostupné online. 
  5. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj