Oxid uraničitý

Oxid uraničitý
Vzhled
Vzhled
Obecné
Systematický název Oxid uraničitý
Anglický název Uranium dioxide
Německý název Uran(IV)-oxid
Sumární vzorec UO2
Vzhled hnědočerná práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS 1344-57-6
PubChem 10916
Číslo RTECS YR4705000
Vlastnosti
Molární hmotnost 270,028 g/mol
Teplota tání 2 865 °C
Hustota 10,95 g/cm3
Tvrdost 6
Součinitel tepelné vodivosti 9,80 Wm−1K−1 (100 °C)
Měrná magnetická susceptibilita 109,83×10−6 cm3g−1
Měrný elektrický odpor 380 Ώm (100 °C)
5 Ώm (500 °C)
Struktura
Krystalová struktura krychlová plošně centrovaná
Hrana krystalové mřížky a=546,8 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −1 085 kJ/mol
Standardní molární entropie S° 77,03 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −1 032 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,235 5 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty R26/28, R33, R51/53
S-věty (S1/2), S20/21, S45, S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid uraničitý neboli smolinec, (UO2) je chemická sloučenina kyslíku s uranem, který v něm má oxidační číslo IV. Peletky z této látky (viz obrázek) se využívají jako palivo v reaktorech jaderných elektráren.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Uranium dioxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ ENERGIE, Svět. Palivo - Elektrárny - Svět energie.cz. www.svetenergie.cz [online]. [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. 

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

Zdroj