Otokar Bém

Otokar Bém
Narození 25. května 1868
Heřmanův Městec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 28. října 1949 (ve věku 81 let)
Kunčice pod Ondřejníkem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otokar Bém (25. května 1868 Heřmanův Městec – 28. října 1949 Kunčice pod Ondřejníkem) byl český architekt.

Život

Otokar Bém (někdy uváděn jako Otakar) se narodil roku 1868 v Heřmanově Městci. Po ukončení studií na Vyšší technické škole v Liberci v letech 1894–1896 studoval na Akademii výtvarného umění ve Vídni u architekta Karla von Hasenauera a ve architektonické speciálce prof. Otto Wagnera. Od roku 1898 působil v Moravské Ostravě, nejdříve jako stavbyvedoucí u stavitele Františka Jurečka, jehož dceru si v roce 1900 vzal za manželku. V prvopočátcích používal vegetabilní secesní dekor, často v kombinaci s historizující kompozicí a detailem. V průběhu prvního desetiletí 20. století uplatňoval tvarosloví geometrické secese. Ve 20. letech šlo o art deco.

Dílo

Ve spolupráci s Hubertem Gessnerem zpracovali projekt školy v Mnichově Hradišti, záložny v Poděbradech a v období 1896–1897 projekt vyšší obchodní školy v Hradci Králové[1] a domu J. Horáka ve Valašských Kloboukách.

V Ostravě jsou to především stavby městských domů ve stylu novobarokním, novorenesančním i secesním s uplatněním vegetabilního secesního dekoru.

  • Hotel Slavia (1898) – pozdní historismus s prvky secese.[2] Dvoupatrová budova se zkoseným nárožím a zvalbenou střechou. Po stranách a u nároží rizality ukončené volutovými štítky, u nároží atikovým štítem. Dle dobového tisku ... se s elegancí jeho 22 pokojů žádný jiný hotel nemohl srovnávat a návštěvníci kavárny si mohli vybrat ze sedmi desítek novin a časopisů... Dne 28. 10. 1918 zde proběhla schůze zástupců stran, za předsednictví Jana Prokeše, která připravila ustanovení národního výboru pro moravskoostravský okres.[3] Dnes jsou dochovány v interiéru pozůstatky štukové výzdoby a dvojramenné schodiště[2].
  • Občanská záložna v ulici Čs. legií (1903) – novorenesance.
  • Přestavba domu pro Pražskou úvěrní banku (1923–1935), Masarykovo náměstí. Původní návrh od Felixe Neumanna, dvoupodlažní dům s volutovým štítem, fasáda v provedení pozdní novorenesance z režného zdiva. Dům přestavěn O. Bémem (1923–1925) pro filiálku pražské Úvěrní banky. Byl zvýšen o patro, opatřen novým průčelím s omítanou fasádou a završen dynamicky modelovaným štítem s maskou Merkura. Zachována restaurace v přízemí a reprezentativní schodiště ve středním traktu.[5]
  • Dostavba ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů, Smetanovo náměstí. Původní návrh Felixe Neumanna z roku 1896, symetrická dvoupodlažní budova režného cihlového zdiva. Postupně prováděny úpravy (1905 F. Neuman) přístavby a nástavba třetího patra a schodišťového rizalitu do dvora (forma individualistické moderny). V letech 1925–1926 přestavby O. Bém, rekonstrukce v letech 2004–2005 Karel Cieślar.[6]

Galerie staveb

  • Kostel Panny Marie Královny v Mariánských Horách
    Kostel Panny Marie Královny v Mariánských Horách
  • Městský dům v Moravské Ostravě (dnes součást komplexu Krajského soudu)
    Městský dům v Moravské Ostravě (dnes součást komplexu Krajského soudu)
  • Hornův dům ve Valašských Kloboukách (společně s Hubertem Gessnerem)
    Hornův dům ve Valašských Kloboukách (společně s Hubertem Gessnerem)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Obchodní akademie | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, 2008. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 113. 
  3. ↑ Zapomenutá Ostrava: Stodolní ulice. Ostravská radnice. Září 2003, s. 15. 
  4. ↑ Strakoš, s. 212
  5. ↑ Strakoš, s. 113
  6. ↑ Strakoš, s. 155

Externí odkazy

Zdroj