Oto III.

Ota III.
Narození 980
Klever Reichswald
Úmrtí 24. ledna 1002 (ve věku 21–22 let) nebo 23. ledna 1002 (ve věku 21–22 let)
Civita Castellana
Příčina úmrtí malárie
Místo pohřbení Katedrála Panny Marie v Cáchách (50°46′29″ s. š., 6°5′3″ v. d.)
Povolání vládce, císař a spisovatel
Nábož. vyznání křesťanství
Rodiče Ota II.[1] a Theofano
Rod Otoni
Příbuzní Matylda Saská, Žofie Saská a Adéla Saská (sourozenci)
Funkce císař Svaté říše římské (996–1002)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ota III. (červenec 980, Kessel – 23. leden 1002, Paterno, Itálie) byl římský král (od roku 983) a císař (od roku 996) římské říše z dynastie saských Liudolfingů. Fakticky vládl od roku 995. Jeho otcem byl římský císař Ota II., matkou byzantská princezna Theofano. Krátce před jeho předčasnou smrtí byl dojednán jeho sňatek s byzantskou princeznou, neteří císaře Basileia II., který se však již nestačil uskutečnit.

Životopis

Když jeho otec náhle zemřel v Římě na malárii, byly Otovi pouhé tři roky. Do roku 991 vládla za něho jeho matka, byzantská princezna Theofana. S pomocí mohučského arcibiskupa Willigise ustála nápor bavorského vévody Jindřicha Svárlivého a stabilizovat poměry v říši. Po její smrti v roce 991 se ujala regentské vlády Otova babička Adelheida, manželka Oty I. Vládla do roku 994, kdy se vlády ujal tehdy čtrnáctiletý Ota. Přestože Ota III. vládl samostatně jen devět let, dovedl obnovu římské říše k vrcholu. K realizaci plánů dalšího vývoje říše se spojil s nejvýznamnějšími duchovními vůdci své doby, včetně remešského arcibiskupa Gerberta z Aurillacu a druhého pražského biskupa Vojtěcha. Gerbert jako pozdější papež Silvestr II. byl jeden z největších učenců své doby a byl znám jako znalec magie. Stal se osobním rádcem Oty III.

Tažení do Itálie

Zjara roku 994 vytáhl Ota poprvé do Itálie, aby na papežský trůn dosadil svého bratrance jako Řehoře V., který jej ihned korunoval jako císaře. Krátce po odjezdu Oty z Říma ovšem místní aristokracie Řehoře vyhnala a na papežský trůn dosadila jako Jana XVI. Jana Philogathose, jednoho z Otových učitelů. Roku 998 se císař Ota III. do Říma vrátil, aby jednal pořádek. Pro podporu své teze o nadřazenosti moci císařské nad mocí papežskou neváhal označit jako falzifikát tzv. Konstantinovu donaci. Toto tvrzení bylo prokázáno po necelých pětistech letech.

Renovatio Imperii

Renovatio Imperii byl Otův program, jehož cílem bylo navázat nejen na karolinské ale i na římské tradice. Chtěl povznést Řím na centrum univerzálního křesťanského království, na kterém by se podílely i ostatní křesťanské národy. Svůj plán začal uskutečňovat v roce 998 symbolickou cestou po Evropě. V Hnězdně navštívil hrob biskupa Vojtěcha, svého přítele a zřídil zde hnězdenské arcibiskupství. Poté zamířil do Cách, kde nalezl a znovu pohřbil ostatky Karla Velikého. Odtud se znovu vrátil do Říma.

Římská katastrofa

V Římě zatím sílila nespokojenost s Otovou vládou. Na jaře roku 1001 došlo v k povstání. Císař Ota III. byl nucen odejít do Ravenny, odkud hodlal řídit přípravy na nové tažení do Říma. V lednu roku 1002 v necelých dvaadvaceti letech císař Ota III. umírá. Německá knížata zvolila jako krále Jindřicha II., bavorského vévodu. Rok poté umírá i papež Silvestr II. a z Otova na plánu na Renovatio Imperii zbyly jen trosky.

[2]

Reference

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. JŮZLOVÁ, Jana; DIESTLER, Radek. Velcí panovníci Evropy. Příprava vydání Karel Urbánek; redakce Jana Jůzlová,Martina Adlová. Praha: Euromedia Group, k.s., 2008. (Universum). ISBN 978-80-242-2308-7. 

Literatura

  • ALTHOFF, Gerd. Otton III. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1996. 243 s. ISBN 3-534-11274-1. (německy) 
  • BROOKE, Christopher. Evropa středověku v letech 962-1154. Praha: Vyšehrad, 2006. 480 s. ISBN 80-7021-831-2. 
  • COLLINS, Roger. Evropa raného středověku 300-1000. Praha: Vyšehrad, 2005. 480 s. ISBN 80-7021-660-3. 
  • DVORNÍK, František. Zrod střední a východní Evropy. Mezi Byzancí a Římem. Praha: Prostor, 1999. 528 s. ISBN 80-7260-005-2. 
  • KELLER, Hagen. Otoni. Jindřich I. Ptáčník, Ota I., II., III., Jindřich II. Praha: Vyšehrad, 2004. 119 s. ISBN 80-7021-733-2. 
  • Z MERSEBURKU, Dětmar. Kronika. Praha: Argo, 2008. 342 s. ISBN 978-80-257-0088-4. 
  • RAPP, Francis. Svatá říše římská národa německého. Od Oty Velikého po Karla V. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2007. 316 s. ISBN 978-80-7185-726-6. 
  • SCHNEIDMÜLLER, Bernd; WEINFURTER, Stefan, a kol. Die deutschen Herrscher des Mittelalters : Historische Porträts von Heinrich I. bis Maximilian I. München: Beck, 2003. 624 s. ISBN 3-406-50958-4. (německy) 
  • SCHNITH, Karl Rudolf, a kol. Mittelalterliche Herrscher in Lebensbildern : von den Karolingern zu den Staufern. Graz ; Wien ; Köln: Verlag Styria, 1990. 388 s. ISBN 3-222-11973-2. (německy) 
  • STRZELCZYK, Jerzy. Otton III. Wrocław: Ossolineum, 2009. 260 s. ISBN 978-83-04-04536-1. (polsky) 

Externí odkazy

Zdroj